V únoru 2020, tedy za vlády Donalda Trumpa, podepsaly Spojené státy a afghánské radikální hnutí Tálibán mírovou dohodu (.pdf), na základě níž se z Afghánistánu stahovaly jak americká armáda, tak vojska NATO. Dohoda stanovila, že vojenské jednotky zemi plně opustí do 14 měsíců (.pdf, str. 1).

V listopadu 2020 tehdejší ministr obrany Christopher Miller oznámil, že Trumpova administrativa sníží počet vojáků v Afghánistánu již do 15. ledna 2021. Podle něj mělo ze země odejít na 2000 amerických vojáků. K 15. lednu 2021 se počet amerických vojáků v Afghánistánu skutečně snížil. Dodejme, že afghánský viceprezident Amrullah Saleh prohlásil, že Spojené státy americké „dovolily Tálibánu příliš mnoho“. Jednotky Severoatlantické aliance se pak ze země začaly stahovat v dubnu.

Joe Biden, který se stal americkým prezidentem 20. ledna 2021, v dubnu letošního roku uvedl, že se vojenské jednotky z Afghánistánu stáhnou do 11. září 2021. Později byl termín odchodu stanoven na 31. srpna.

Tálibán začal dobývat různá území v květnu letošního roku. Začátkem srpna se pak začal zmocňovat provinčních metropolí. Konkrétně obsadil Zarandž, hlavní město provincie Nimróz. 15. srpna 2021 vstoupilo hnutí Tálibán do Kábulu, čímž získalo kontrolu nad většinou Afghánistánu. Doplňme, že k převzetí moci přispěl i útěk tehdejšího afghánského prezidenta.

Ke 31. srpnu z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později hnutí oznámilo vznik nové vlády.

Ačkoliv se nejednalo přímo o kapitulaci, stažení americké armády a vojsk NATO z Afghánistánu vychází z dohody uzavřené mezi administrativou Donalda Trumpa a Tálibánem. Krátce po stažení vojsk hnutí Tálibán opravdu získalo nad zemí kontrolu, kterou mělo již mezi lety 1996 a 2001. Výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako pravdivý.