(...) návrh, který jsem opakovaně vyjádřil při svých projevech o rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Tento návrh spočívá ve zrušení daňových výjimek. Kdyby došlo ke zrušení všech daňových výjimek, říkal jsem, že by to ušetřilo 380 miliard korun. Což je téměř tolik, jako odhadovaný deficit státního rozpočtu v tomto roce.
Miloš Zeman o potřebě zrušení daňových výjimek mluvil v Poslanecké sněmovně opakovaně. Naposledy v roce 2020 zmínil, že zrušení všech daňových výjimek a úlev by představovalo 380 mld. Kč. Letošní deficit činil na konci listopadu 401,5 mld. Kč.
O potřebě zrušení daňových výjimek mluvil Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně v roce 2019, o rok později pak ve svém projevu k rozpočtu na 62. schůzi Poslanecké sněmovny uvedl: „Spočítali jsme s paní ministryní Schillerovou, že zrušení daňových výjimek a úlev by představovalo 380 miliard korun.“ Není však jisté, jak těchto 380 miliard spočítali, protože sama bývalá ministryně financí Alena Schillerová později v rozhovoru v České televizi zmiňovala 300 miliard, v druhém rozhovoru mluvila naopak o 330 miliardách.
Kromě slov ministryně máme poslední oficiální vyčíslení daňových úlev až z roku 2018, kdy mělo jít podle odhadů Ministerstva financí (MF) o celkovou hodnotu přes 500 miliard korun. Souhrn daňových úlev je vypočítán z daňových úlev daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Podle dokumentu (.pdf, str. 1) Kvantifikace daňových úlev v České republice za rok 2018, který byl vydán jako příloha Fiskálního výhledu Ministerstva financí, činily souhrnné daňové úlevy v roce 2018 520 miliard Kč (.pdf, str. 5).
Zároveň nicméně neexistuje (.pdf, str. 1) jednotná metodika pro výpočet těchto úlev a nejsou dána ani žádná jiná omezující pravidla podoby analýzy daňových úlev. Rozdíl odhadu MF a Aleny Schillerové tak může být způsoben právě jinou metodikou.
Deficit státního rozpočtu by měl v letošním roce podle zákona o státním rozpočtu činit 500 miliard korun, tento plán se však pravděpodobně nenaplní. Hospodaření státního rozpočtu totiž na konci listopadu skončilo deficitem ve výši 401,5 miliard korun, a lze tak předpokládat, že výsledný deficit za rok 2021 nebude o mnoho vyšší. Zmiňovaných 380 miliard tedy skutečně téměř dosahuje odhadovaného letošního schodku.
Miloš Zeman tedy správně uvádí, že o daňových výjimkách v minulosti v Poslanecké sněmovně mluvil a dokonce tehdy zmiňoval částku 380 miliard korun. Tato suma neodpovídá odhadům bývalé ministryně financí ani odhadům MF z roku 2018. Ty se sice výrazně liší, Miloš Zeman se ale se svými 380 mld. pohybuje mezi těmito odhady, které navíc nemají jednotnou metodiku. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pro kontext doplňme, že daňová úleva představuje opatření (.pdf, str. 5), které je pro poplatníka výhodou ve formě nižší či později zaplacené daně ve srovnání se stavem, kdy by takové opatření v zákoně zahrnuto nebylo. Důvodem pro zavedení daňové úlevy může být podpora jiných veřejných politik (například snížení daně poplatníkům, jejichž ekonomickou aktivitu chce stát podpořit), dosažení vyšší efektivity daňového systému (například osvobození poplatníků s relativně nízkými či nulovými příjmy) či kombinace obojího.
Mezi daňové úlevy patří například osvobození od daně, položky snižující základ daně, položky snižující daň, snížená sazba daně aj. Konkrétněji u daně z příjmů fyzických osob patří mezi položky osvobozené od daně například příjem v podobě ocenění v oblasti kultury, příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu či z prostředků vysoké školy.
