Markéta Gregorová
Piráti

Markéta Gregorová

Orbán (...) si upravil volební systém, rozdělil volební obvody, takzvaně gerrymandering tak, aby, aby se mu to hodilo. Navíc si vybral třídního nepřítele, v tomto případě Brusel, Sorose, LGBT+ komunitu.
Pro a proti, 11. dubna 2022
Zahraniční politika,
Evropská unie,

Tento výrok byl ověřen jako

pravda

Zkrácené odůvodnění

Maďarský parlament přijal v roce 2011 nový volební zákon, který nahrává velkým stranám. Za tímto efektem stojí mj. i tzv. gerrymandering, účelové překreslení hranic volebních obvodů. Premiér Orbán se zároveň skutečně vymezuje vůči uvedeným skupinám.

Plné odůvodnění

Strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem letos vyhrála maďarské parlamentní volby již po čtvrté za sebou, poprvé to bylo v roce 2010. O rok později maďarský parlament schválil nový volební zákon, který upravil některé aspekty (.pdf, str. 3) maďarského smíšeného volebního systému, v jehož rámci se část poslanců volí většinovým principem a část poměrným.

Změny spočívaly například ve snížení počtu poslanců z 386 na 199. Uveďme, že voliči v maďarských parlamentních volbách disponují 2 hlasy: jedním pro volbu kandidáta v jednomandátových obvodech a jedním pro kandidátní listinu strany na celostátní úrovni (výjimku mají voliči v zahraničí, kteří disponují pouze 1 hlasem pro celostátní kandidátku). 

Ze zmíněných 199 poslanců je nyní 106 voleno v jednomandátových obvodech jednokolově, kdy mandát získává kandidát s největším počtem hlasů (tedy „první na pásce“) (.pdf, str. 3). Upřesněme, že před rokem 2011 byl tento systém dvoukolový (.pdf, str. 86-87).

Zbylých 93 poslanců poté voliči volí z celostátních kandidátních listin. Tyto mandáty se rozdělují poměrně složitým způsobem, při němž se používá metoda D'Hondtova dělitele (.pdf, str. 86-87). Započítávají se přitom hlasy pro stranické kandidátní listiny, ale i hlasy pro nevítězné kandidáty z jednomandátových obvodů a nově také tzv. kompenzační hlasy pro vítěze. Pokud tedy v jednomandátovém obvodu kandidát zvítězil, hlasy, které získal navíc oproti druhému kandidátovi v pořadí, se převedou na celostátní úroveň a přičtou se jeho straně. Právě tyto kompenzace pro vítěze jsou podle politologa Jakuba Charváta (.pdf, str. 91, 83-84) hodnoceny jako kontroverzní, zejména co se týče znevýhodňování malých stran.

Volební reforma se týkala taktéž rozdělení volebních obvodů. Tyto změny pak byly podle Charváta (str. 90) často prováděny v souladu s politickými zájmy pravicového Fideszu. Obvody, kde vyhrávaly levicové strany, byly přeskupeny dvojím způsobem: buď obvod zůstal levicovou baštou, ale s výrazným nadprůměrem celkového počtu voličů, nebo byly spojeny s rurálními oblastmi, kde dominuje Fidesz, čímž se obvod stal vyrovnaným. Vyrovnané obvody byly zase rozděleny nebo spojeny tak, aby zvýhodňovaly kandidáty Fidesz.

Tento případ lze označit za tzv. gerrymandering (.pdf, str. 142), což je záměrná manipulace s hranicemi obvodů tak, aby zvýhodňovaly určité politické kandidáty nebo politické strany. Pojem pochází z voleb v americkém státě Massachusetts. Tamní guvernér Elbridge Gerry nechal za účelem volebního zisku před volbami v roce 1812 překreslit hranice volebních obvodů tak komplikovaným způsobem, že obvody na mapě připomínaly mloka. Označení této manipulace vzniklo spojením jména guvernéra a anglického slova salamander, tedy mlok.

Poprvé se vliv maďarské volební reformy projevil ve volbách v roce 2014, kdy strana Fidesz získala 44,9 % hlasů a 133 mandátů, druhá skončila Maďarská socialistická strana, která získala 25,6 % hlasů a 38 mandátů. Na těchto ale i následujících výsledcích maďarských voleb lze vidět efekt volební reformy.

Premiér Viktor Orbán a jeho vláda je dlouhodobě ve sporu s Evropskou unií, podle které omezuje principy demokracie a právního státu i svobodu médií. Orbán v minulém roce zahájil celoevropskou reklamní kampaň, kde se vymezuje proti současné podobě EU, konkrétně hovoří o evropském „superstátu“ nebo „evropském impériu“. Ve svých reklamách také obvinil maďarského finančníka židovského původu George Sorose, že spolu s americkou Demokratickou stranou udávají agendu EU prostřednictvím mezinárodních nevládních organizací. Kritiku vůči EU zopakoval i ve svém vítězném projevu při letošních parlamentních volbách.

Orbánova vláda v minulém roce odsouhlasila zákon zakazující šíření materiálů zobrazujících homosexualitu či změnu pohlaví mezi osobami mladšími 18 let. Zákon vzbudil kontroverzi mezi evropskými lídry, lidskoprávními organizacemi, LGBT+ aktivisty, ale i maďarskými občany, podle kterých zákon omezuje svobodu projevu a práva dětí. Zákon navazuje na dvě předešlá rozhodnutí Orbánovy vlády omezit práva LGBT+ osob: zabránit transsexuálům ve změně jména v úředních dokumentech a rozsáhle omezit právo adopce pro samostatně žijící osoby (a páry stejného pohlaví). 

Viktor Orbán se tedy nejen ve své předvolební kampani vymezuje vůči Evropské unii, Georgi Sorosovi i LGBT+ komunitě. Je také pravdou, že upravil volební zákon takovým způsobem, že více vyhovuje jeho straně Fidesz a úpravu volebních obvodů lze skutečně označit za garrymandering. Výrok europoslankyně Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok jsme zmínili