Markéta Gregorová

Rada Evropské unie, složená ze zástupců jednotlivých členských států, schválila pakt o migraci a azylu 14. května 2024. Cílem tohoto reformního balíčku je zejména zajistit rychlejší, spravedlivější a efektivnější migrační a azylový systém. Markéta Gregorová (Piráti) v debatě mluvila o hlasováních, která o migračním paktu probíhala v europarlamentu. „My jsme v Evropském parlamentu byli proti většině těch částí,“ řekla k tomu nejdříve. Z kontextu debaty vyplývá, že popisuje postoj Pirátské strany.

Gregorová poté odmítavé hlasování zdůvodňovala (video, čas 3:07) obavami z toho, že opatření obsažená v migračním paktu naopak byrokratický proces na hranicích prodlouží a zatíží. V odpovědi na otázku moderátorky následně upřesňuje popis výše zmíněného hlasování, tedy hlasování Pirátů v Evropském parlamentu.

Piráti a hlasování v Evropském parlamentu

Europarlament schvaloval migrační pakt 10. dubna 2024. Projednával konkrétně deset legislativních návrhů, které tvoří hlavní jádro celého migračního balíčku, a všechny je přijal.

Mezi odsouhlasené texty patří nařízení, které zavádí povinné azylové řízení na vnějších hranicích EU, nebo nařízení, podle něhož budou neúspěšní žadatelé o azyl navraceni do zemí původu právě už přímo z vnějších hranic Unie. Pakt také stanovuje jednotná pravidla pro udělování mezinárodní ochrany a přijímání žadatelů o azyl. Největší mediální pozornost si získalo nařízení zavádějící mechanismus povinné solidarity, v jehož rámci budou muset členské země pomáhat státům Unie, které jsou přílivem migrace zatíženy více než ostatní.

Pirátskou stranu zastupují celkem tři europoslanci: Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa, kteří jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Zelených / Evropské svobodné aliance (Verts/ALE). Jak ukazuje přehled níže, ze zmiňovaných deseti legislativních textů Piráti skutečně podpořili jen dva, u ostatních osmi hlasovali proti.

Prvním návrhem, pro který pirátští europoslanci zvedli ruku, bylo nařízení vytvářející „rámec Unie pro přesídlování a humanitární přijímání“ (.pdf). Jeho prostřednictvím budou unijní země na dobrovolném základě nabízet útočiště lidem ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala Organizace spojených národů (.pdf, str. 20–21). Text zmiňuje, že pokud to bude možné, budou unijní země těmto uprchlíkům před odjezdem nabízet tzv. orientační programy, jejichž cílem je u těchto lidí posílit integraci ve společnosti (str. 13, 46). Programy budou zahrnovat zejména jazykové kurzy nebo poskytování „informací o sociální, kulturní a politické situaci“ v daném členském státě.

Dalším textem, který Piráti podpořili, byla směrnice týkající se norem pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (.pdf). Podle dokumentu budou muset unijní země mj. zajistit, aby na jejich území měli žadatelé o mezinárodní ochranu přístup k jazykovým kurzům, kurzům občanské výchovy nebo kurzům odborné přípravy (str. 33, 37, 61).

Shrnutí

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) mluvila v diskuzi o schvalování migračního paktu v Evropském parlamentu. Pirátští europoslanci skutečně hlasovali proti osmi z deseti legislativních textů spadajících do migračního balíčku a podpořili jen zbývající dva. Oba dva dokumenty zahrnují body týkající se integrace uprchlíků do společnosti. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý. 

Kandidátka do Evropského parlamentu a dosavadní europoslankyně Markéta Gregorová reaguje na debatu o destabilizaci Sýrie a mluví o příčinách migrace ze Středního východu. Jednou z nich je podle ní klimatická změna a s ní spojený úbytek pitné vody. Dodává, že EU může zasaženým zemím s tímto problémem pomáhat. Následně zmiňuje, že české firmy pomáhají tím, že ve zdrojových zemích migrace mají čističky vody. 

České systémy čištění odpadních vod

Firma Sweco Hydroprojekt dlouhodobě podniká v Iráku, Afghánistánu či Ugandě. V roce 2019 se například věnovala obnově vodního hospodářství v oblasti syrské Východní Ghúty zasažené válkou. Vypracovala také studii proveditelnosti, která mapovala stav znečištění povrchových vod v Aleppu. Společnost se dále spolu s firmou Ekomonitor podílela na výstavbě čistírny odpadních vod pro nemocnici Al-Huda v Damašku, která byla zasažena bombovými útoky.

Na vodohospodářských projektech v rozvojových zemích pracují i další české firmy. Společnost Vodní zdroje Ekomonitor v Sýrii zbudovala „Vodovod Aqraba“. Jedná se o kontejnerovou úpravnu, která čistí pitnou vodu pro 25 tisíc obyvatel města Aqraba. Na dodávkách se podílela také firma Arc House. Firma G­-servis Praha zase zprovoznila úpravnu vody pro syrský pivovar. 

České firmy se podílejí i na obnově Iráku. Společnost Tesla – Technologie úpravy vody dodala čističku vody pro nemocnici v Basře nebo tamní televizní stanici. Zprávu o možnosti pro české podnikatele podílet se na rekonstrukci Bagdádu v oblasti nejen vodohospodářství publikovalo v roce 2010 také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Firma Bioanalytika CZ pracovala na zajištění pitné vody pro irácké město Baharka, ve kterém se nachází i uprchlická komunita ze Sýrie. 

Hodonínská firma VAG zajistila dodávky armatur pro instalaci potrubního systému v ománském městě Suhár. Díky tomuto projektu se k obyvatelům dostane pitná voda z odsolovacích stanic. Česká čistička od brněnské firmy Hutira zase od května 2024 čistí vodu v Ghaně. 

Závěr

České firmy se aktivně podílejí na projektech čištění vod ve zdrojových zemích migrace, přičemž se zejména jedná o Sýrii (.pdf, str. 10). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali, zda některé takové společnosti sídlí v Brně, brněnská Hutira ovšem dodala čističku vody do Ghany. Výrok Markéty Gregorové tak hodnotíme jako pravdivý. 

Markéta Gregorová reaguje na Zuzanu Majerovou, podle které některé země v západní Evropě nezvládly migrační vlnu z roku 2015. Gregorová kontruje tvrzením, že většina migrantů, kteří od tohoto roku přišli do Německa, se stali ekonomicky aktivními.

Míra zaměstnanosti

Z pohledu pracovního trhu se společnost rozděluje na ekonomicky aktivní a neaktivní jedince. Podkategorií ekonomicky aktivních osob je zaměstnané obyvatelstvo, kam spadají všichni, kteří pracují. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž data v odůvodnění používáme, popisuje míru zaměstnanosti jako podíl počtu zaměstnaných osob k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku. Jelikož Markéta Gregorová mluví o lidech, kteří pracují a přispívají do ekonomiky, budeme sledovat podíl zaměstnaných lidí, nikoliv ekonomicky aktivních.

Zaměstnanost imigrantů v Německu

Situaci imigrantů sleduje OECD, která vydává zprávu o jejich integraci v členských zemích OECD, EU a dalších vybraných státech. Poslední vydání pochází z roku 2023 a pracuje s daty do konce roku 2021 (.pdf). Ve zprávě OECD mimo jiné uvádí právě míru zaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti v jednotlivých státech s důrazem na lidi narozené mimo danou zemi (str. 76–81).

Ze zprávy vyplývá, že v Německu bylo v roce 2021 zaměstnáno přibližně 68 % obyvatel ve věku 15 až 64 let, kteří se narodili mimo Německo (.xlsx). Z občanů ve stejném věkovém rozmezí, kteří se v zemi narodili, bylo zaměstnáno takřka 78 %, rozdíl mezi rodilými Němci a imigranty je tedy přibližně 10 procentních bodů (.xlsx). Podobná míra zaměstnanosti byla v Německu zaznamenána (.xlsx) i při předchozím šetření z roku 2018 (.pdf, str. 73).

OECD navíc zveřejnilo data (.xlsx), jež rozdělují migranty na nedávno příchozí, kteří do nového státu přišli v roce 2016 a později, a na usazené, kteří v zemi bydlí více než deset let. Kromě toho dělí migranty na osoby narozené v EU a mimo ni. U nedávno příchozích a migrantů ze zemí mimo EU ve věku 15–64 let je sice zaměstnanost v Německu nižší – konkrétně 57,4 % a 63,8 % – stále se ovšem jedná o nadpoloviční většinu.

Závěr

Podle nejnovějších dat OECD bylo v Německu v roce 2021 zaměstnáno přibližně 68 % všech přítomných cizinců ve věku 15–64 let. Z nedávno příchozích, tedy těch, kteří přišli v roce 2016 a později, je ve stejném věkovém rozmezí zaměstnáno 57,4 %. Jde tedy o nadpoloviční většinu a výrok Markéty Gregorové tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslankyně Markéta Gregorová se odkazuje na zprávu o globálních hrozbách, kterou každoročně vydává Global Risks Initiative, což je platforma Světového ekonomického fóra (WEF) monitorující celosvětová rizika pro společnost a ekonomiku.

Riziko dezinformací

Zpráva z ledna 2024 (.pdf) rozdělila rizika na krátkodobá, která představují největší hrozbu v příštích dvou letech, a na dlouhodobá rizika pro příštích deset let. Dezinformace se přitom objevují v obou žebříčcích. V krátkodobém hledisku považuje WEF dezinformace dokonce za nejvážnější hrozbu, zatímco v měřítku příštího desetiletí jsou dezinformace vnímány jako páté největší riziko.

Je vhodné uvést, že tato data pocházejí z průzkumu WEF, ve kterém měli účastníci za úkol odhadnout dopad či vážnost několika různých rizik (.pdf, str. 8). V desetiletém období se na prvních příčkách umístily zejména problémy spojené s klimatickou změnou, přičemž na prvním místě skončilo extrémní počasí.

WEF ve zprávě uvádí několik důvodů pro hodnocení dezinformací jako vážného rizika (.pdf, str. 18). Jednou z jeho obav je možnost zásahů do voleb v příštích dvou letech. Podle dokumentu mohou ve volbách během tohoto období hlasovat asi tři miliardy lidí, a dezinformace tak mohou vést k nedůvěře v regulérní průběh voleb, což může vyústit v občanské a násilné nepokoje (str. 19–20).

Závěr

Světové ekonomické fórum tedy ve zprávě z ledna 2024 označilo dezinformace dokonce za nejvážnější hrozbu pro období příštích dvou let. V horizontu deseti let vidí dezinformace jako páté největší riziko. Výrok Markéty Gregorové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jedním z cílů aktu o digitálních službách (DSA) je posílit ochranu práv uživatelů, zajistit kontrolu nad obsahem, který vidí online, nebo umožnit v digitálních odvětvích svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěž s cílem podpořit inovace.

Dalším z cílů tohoto aktu je kromě jiného „udržovat bezpečné online prostředí“ a zmírňovat „systémová rizika“, jako je šíření manipulací nebo dezinformací. V této souvislosti Evropská komise v dubnu 2023 zveřejnila seznam subjektů, které (co do počtu uživatelů) spadají do kategorie „velmi velkých online platforem“ a „velmi velkých internetových vyhledávačů“. Na tyto subjekty, mezi které patří např. Twitter, Facebook, Instagram nebo Google, se tak od konce srpna 2023 vztahují nové povinnosti.

Dané platformy a vyhledávače musí například zajistit, že dojde k posílení postavení uživatelů, ochrana nezletilých osob bude na vysoké úrovni nebo že bude docházet k pečlivějšímu moderování obsahu. S tím souvisí i povinnost přijmout taková opatření, která povedou k menšímu šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Další povinnosti mají vést i k větší transparentnosti online platforem, právě např. v oblasti algoritmů.

Poskytovatelé digitálních služeb na základě DSA musí uvádět informace o nástrojích, které používají pro moderování obsahu, a to i pokud jsou založeny na algoritmech (.pdf, str. 12). DSA také pojednává o tom, že online platformy používají algoritmy pro určení priority informací a optimalizování přístupu k nim. Proto by dle aktu měly zajišťovat, aby uživatelé o takových algoritmech věděli a mohli ovlivnit způsob, jakým jsou jim informace předávány (.pdf, str. 19).

Poskytovatelé také musí používání algoritmů uvádět ve svých smluvních podmínkách. Kromě toho může Evropská komise velmi velkým platformám a internetovým vyhledávačům nařídit, aby ke svým algoritmům umožnili přístup (.pdf, str. 93).

Závěr

Akt o digitálních službách (DSA) poskytovatelům digitálních služeb ukládá povinnost uvádět informace o algoritmech, které používají pro určení toho, jaké informace uživatelé vidí mezi prvními. O používání algoritmů musí také informovat ve smluvních podmínkách a Evropská komise si k algoritmům může vyžádat přístup. Výrok Markéty Gregorové tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslankyně Markéta Gregorová naráží na slova Petra Macha ze stejné debaty. Mach podle ní řekl, že si není jistý, jaké činnosti společnost Voice of Europe vykonávala a zda jsou problematické. Gregorová uvádí, že společnost platila minimálně dva politiky z Alternativy pro Německo (AfD), čímž ilustruje, že činnost problematická byla.

Voice of Europe

Bezpečnostní informační služba (BIS) označila koncem března letošního roku firmu Voice of Europe i její web za součást ruské vlivové sítě, která se v evropských státech pokoušela získat vliv před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Podle BIS firmu řídil Viktor Volodymyrovyč Medvedčuk, ruský oligarcha s přímým napojením na Vladimira Putina.

Podle zjištění BIS Medvedčuk spolupracoval s Arťomem Marčevským, bývalým proruským politikem z Ukrajiny. Oba prostřednictvím své firmy poskytovali finance některým poslancům, kteří v Evropském parlamentu bránili podpoře Ukrajiny, a také jim přispívali na kampaň v nadcházejících volbách.

Ke dni vysíláni debaty byla známa jména dvou politiků, kterým Voice of Europe platila – jednalo se o europoslance Maxmiliana Kraha a poslance Petra Bystroně z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), kteří vedou kandidátní listinu strany v evropských volbách.

Podle nahrávek, které česká kontrarozvědka zprostředkovala členům sněmovní komise pro kontrolu BIS, převzal německý politik s českými kořeny Petr Bystroň od Voice of Europe 20 tisíc eur. Podle dostupných informací přijali ruské peníze i další politici z Německa, Francie, Polska, Belgie, Maďarska a Nizozemska. Jejich jména ovšem nebyla ke dni debaty zveřejněna.

Je vhodné uvést, že po uskutečnění ověřované debaty vyšlo najevo, že si Bystroň stěžoval na nominální hodnotu některých bankovek, které dostával. Krahův spolupracovník byl zase německou policí zadržen kvůli podezření ze špionáže pro Čínu, přesto Krah AfD do voleb povede.

Z českých politiků poskytli tomuto portálu v minulosti rozhovor například Václav Klaus, Cyril Svoboda, Jindřich Rajchl nebo Zuzana Majerová. Premiér Petr Fiala nicméně uvedl, že vláda nemá informace naznačující, že by peníze směřovaly i k nim.

Závěr

Z informací dostupných ke dni námi ověřované debaty vyplývá, že společnost Voice of Europe poskytovala finance poslanci Petru Bystroňovi a europoslanci Maxmilianu Krahovi, kteří jsou členy AfD. Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslankyně Markéta Gregorová v kontextu výroku mluví o tom, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle Pirátů ohrožuje důvěru v právní stát. Naráží na to, že ačkoliv Piráti mají ve vládě i v Poslanecké sněmovně „ne příliš příznivé“ zastoupení, podle průzkumu jsou silnou stranou, která má vůči svým voličům jistou zodpovědnost.

Podle průzkumů agentury Kantar (.pdf, str. 9) a agentury Median (.pdf, str. 7) byli Piráti druhou nejsilnější vládní stranou – a celkově třetí nejsilnější – už v únoru letošního roku. Na prvním místě se v obou modelech, které zkoumají aktuální rozložení voličské podpory, umístilo opoziční hnutí ANO, na druhé pozici pak skončila vládní ODS. Na stejném místě se, s výjimkou (.pdf, str. 7) březnového průzkumu od agentury Median, umístili Piráti i v následujících modelech.

Nejaktuálnější zveřejněný volební model výzkumných agentur pochází od společnosti Kantar. Podle tohoto květnového modelu dosáhlo největšího podílu s 33,5 % hnutí ANO, následované ODS se 17 %. Třetí by v pořadí s 11,5 % skončili Piráti (.pdf, str. 9). Také podle květnového modelu agentury STEM by se Piráti umístili na třetí pozici, a to za prvním ANO a druhou ODS.

Piráti jsou tedy v současnosti dle průzkumů skutečně druhou nejsilnější vládní stranou, přičemž nejvíce hlasů ve volbách by z vládní koalice získala ODS. Celkově jsou pak Piráti podle průzkumů voličské podpory třetí nejsilnější, kdy je kromě ODS předstihlo také hnutí ANO. Výrok Markéty Gregorové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) v debatě mluvila o online hlasování, ve kterém členové Pirátské strany hlasovali o tom, jestli podle nich Pavel Blažek ve funkci ministra spravedlnosti „ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát“. Gregorová také zmiňovala některé body, kterými dříve odůvodňovala vyvolání tohoto hlasování. Uváděla například, že dle některých médií je ministr spravedlnosti Pavel Blažek prověřován policií kvůli možnému zapojení do kauzy manipulací s městskými byty v Brně a zároveň jako ministr v souvislosti s touto kauzou několikrát žádal státní zastupitelství o informace.

Kvůli krokům ministra Blažka a jeho žádostem o informace z této živé kauzy vyzvala na konci února 2023 nevládní protikorupční organizace Transparency International premiéra Fialu k tomu, aby Blažka odvolal. Ten se nicméně na začátku března Blažka zastal a uvedl, že „Blažek dělá to, co má ministr spravedlnosti dělat a standardně dělat musí.“ Poukazoval tak tehdy na to, že podněty k podání žádostí o informace pocházely mj. od poslanců (v tomto případě od poslanců ODS) či od advokáta zastupujícího některé podezřelé.

Premiér se k této záležitosti vyjádřil (video, čas 10:25) i později, například 7. června 2023, tedy několik dní poté, co server Seznam Zprávy napsal, že Pavel Blažek v roce 2019 získal k dispozici část utajeného policejního spisu týkajícího se brněnské bytové kauzy. Fiala k tomu konkrétně řekl (video, čas 10:25), že nevidí „žádné zneužití pravomocí ze strany ministra spravedlnosti Pavla Blažka“.

V den pirátského hlasování 19. června také Petr Fiala uvedl, že brněnský oblastní sněm, kterého je sám členem, „naopak Pavlu Blažkovi vyjádří jednomyslnou podporu“. Upřesněme, že tyto informace média zveřejnila 19. června ještě předtím, než se konala námi ověřovaná debata Markéty Gregorové a Evy Decroix (video, čas 3:17).

Petr Fiala se tedy ke krokům ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve spojitosti s brněnskou bytovou kauzou vyjádřil několikrát, např. 7. června či také později 19. června. Z těchto důvodů tak hodnotíme výrok Markéty Gregorové jako nepravdivý.

Bytová kauza

Pro kontext uveďme, že tzv. brněnská bytová kauza se týká mj. zapojení členů ODS do manipulací s přidělováním městských nemovitostí v Brně. Starosta jihomoravské vesnice Rojetín Pavel Hubálek, který je stíhaný právě za podvody s městskými byty, policii řekl, že se podle něj jednalo o masivní systém. Za jeho členy označoval nynějšího ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka, který je dlouholetým předsedou jihomoravské ODS a někdejším zastupitelem městské části Brno-střed, dále náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla a člena brněnské ODS Otakara Bradáče, který působil jako šéf bytové komise Brna-středu.

Podle Hubálkova tvrzení byla součástí tohoto systému i současná primátorka města Brna Markéta Vaňková, též z ODS. Zároveň doplňme, že Vaňková, Kerndl i Bradáč jsou bývalí Blažkovi advokátní koncipienti.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně na počátku října 2022. Po tomto zásahu bylo obviněno celkem osm lidí, dva z nich tehdy skončili ve vazbě. Jedním byl právě Otakar Bradáč, druhým jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka. Podle informací z května 2023 obviněných zatím zůstává šest lidí, včetně Otakara Bradáče. Přímo ve vazbě už nikdo z nich není.

Žádosti ministra Blažka

Server Seznam Zprávy v březnu 2023 uvedl, že se Pavel Blažek obrátil na žalobce s žádostí o informace v souvislosti s touto kauzou již ve čtyřech případech. Za celou dobu svého působení v současné vládě přitom využil tuto pravomoc celkem devětkrát, skoro polovina jeho žádostí o informace se tak vztahuje k brněnskému případu.

Podle slov nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se první Blažkova žádost týkala bývalé obviněné, jejíž trestní stíhání bylo zrušeno. Druhá žádost o informace byla reakce na podnět advokáta, který reprezentuje čtyři podezřelé. Ten se dle informací Seznam Zpráv obrátil na ministra Blažka s tím, že jeho klienti nedostali přístup do spisu. Ve třetím a čtvrtém případě chtěl ministr podle Stříže informace na základě interpelací poslanců, u poslední zmíněné Blažkovy žádosti se přitom dle Střížova vyjádření dotazy vztahovaly k dozorující státní zástupkyni Petře Lastovecké a byly z části osobní povahy.

Pro úplnost uveďme, že podle Ústavy se poslanci s žádostí mohou obracet právě na ministra (.pdf), který pak podle zákona o státním zastupitelství může kdykoli požádat „státní zastupitelství o informaci o stavu řízení“, pokud je taková informace „potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády“. Dodejme, že zmiňované dvě interpelace pocházely od Blažkových spolustraníků z ODS.

Střížova vyjádření o počtu žádostí

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se k tomuto tématu vyjádřil hned několikrát a uvedl, že četnost ministrových dotazů v této kauze mu dle jeho názoru „nepřijde vhodná“. Řekl také, že v tomto případě „počet žádostí vztahujících se k jedné kauze“ není standardní.

U dotazů osobní povahy o dozorující státní zástupkyně Stříž žádosti nevyhověl a uvedl k tomu, že se část otázek netýkala stavu řízení, a tudíž je nebude komentovat.

K vyjádření Stříže se na twitteru přidala i Unie státních zástupců, která hodnotila způsob, jakým se ministr Blažek zajímá o informace v této kauze, jako „nešťastný“. Pro doplnění uveďme, že nevládní protikorupční organizace Transparency International se v souvislosti s touto kauzou obrátila na premiéra Petra Fialu otevřeným dopisem, ve kterém žádá odvolání ministra Blažka z důvodu jeho střetu zájmů a „aktivního vměšování se do živé kauzy“ brněnských městských bytů.

Ačkoli nejvyšší státní zástupce Igor Stříž neuváděl, že byl počet Blažkových žádostí o informace „bezprecedentní“, mluvil o „nestandardním počtu“ žádostí týkající se jedné kauzy a o „nevhodnosti“ četnosti ministrových dotazů. Z těchto důvodů hodnotíme výrok europoslankyně Markéty Gregorové jako pravdivý s výhradou.

Předně uveďme, že europoslankyně Markéta Gregorová začátkem června na celostátním fóru Pirátské strany zahájila rozpravu a následné hlasování o setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ve funkci. Předložení podnětu k hlasování tehdy Gregorová zdůvodňovala tím, že se dle jejího názoru Blažek dopustil řady pochybení, především ve spojitosti s jeho přístupem k brněnské bytové kauze. V námi ověřované debatě pak Gregorová odkazuje na další body, které v pirátské rozpravě zmiňovala, a uvádí, že Blažkovo rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného na post místopředsedy Krajského soudu v Brně kritizovala i Soudcovská unie.

Nejmenování Aleše Novotného

Podle zákona o soudech a soudcích ministr spravedlnosti jmenuje místopředsedy krajských soudů z řad soudců vždy na sedm let na návrh předsedy příslušného krajského soudu. Pavel Blažek odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného v létě minulého roku poté, co ho na post místopředsedy navrhl předseda soudu Milan Čečotka. Doplňme, že Aleš Novotný, který stojí v čele senátu Krajského soudu v Brně, byl přitom již od začátku července 2022 pověřen zastupováním místopředsedy pro trestní úsek soudu (.doc, str. 5).

Ministerstvo spravedlnosti tehdy rozhodnutí o nejmenování odůvodnilo tím, že Aleš Novotný jako soudce opakovaně přispěl k finanční újmě státu svými nezákonnými rozhodnutími. „V trestních věcech projednávaných senátem (…) vedeným (…) Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč,“ uvedlo ministerstvo 16. srpna 2022.

Kritika Soudcovské unie

Soudcovská unie ČR se proti této argumentaci ohradila a v tiskovém prohlášení z 22. srpna 2022 uvedla, že je „nepřijatelná a do budoucna velmi nebezpečná“ hned z několika důvodů. Podle Soudcovské unie ministr spravedlnosti není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování soudce, a navíc měl k dispozici hodnocení Vrchního soudu v Olomouci, který Novotného hodnotil „vysoce nadprůměrně“. Zástupci Soudcovské unie také zdůraznili, že pouze kárný senát má oprávnění posoudit případnou vzniklou „odpovědnost státu za škodu způsobenou soudcem při rozhodovací činnosti“.

Soudcovská unie dále také zmínila, že Novotný nečinil rozhodnutí ve věcech zmíněných ministrem Blažkem samostatně, ale rozhodoval celý senát, jehož hlasování je tajné. Unie tak upozorňovala na to, že ministr „nemůže vědět, jak dotčený soudce hlasoval“.

Výtka z roku 2020

Závěrem doplňme, že po zveřejnění kritiky Soudcovské unie Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu dne 23. srpna 2022 byla „zaslána výtka“, kterou v roce 2020 Aleši Novotnému uložil tehdejší předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek. Novotnému, v pozici předsedy senátu Krajského soudu v Brně, bylo tehdy vytýkáno vyhotovení rozsudku až po uplynutí lhůty, o jejíž prodloužení předtím požádal již celkem devětkrát. 

Ministerstvo spravedlnosti danou výtku, na kterou 22. srpna 2022 ve vysílání Radiožurnálu upozornila šéfredaktorka webu Česká justice Eva Paseková (ČRo Radiožurnál, 22. srpna 2022, Hlavní zprávy v 18:00), dle tiskové zprávy ověřilo. Sám ministr spravedlnosti Blažek následně uvedl, že se o  této záležitosti dozvěděl až po zveřejnění svého rozhodnutí, že Novotného do funkce nejmenuje.

Později se Pavel Blažek také setkal s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Po jednání Blažek např. řekl, že neobstruuje jmenování soudních funkcionářů, a také připustil, že „zvolené odůvodnění“, které Ministerstvo spravedlnosti původně 16. srpna poskytlo, „nebylo nejšťastnější“. Vávra po setkání uvedl, že pokud by Soudcovská unie o výtce Aleši Novotnému věděla již předtím, je možné, že by ministra spravedlnosti Pavla Blažka nekritizovala.

Výše uvedené informace ukazují, že se Pavel Blažek rozhodl nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou brněnského krajského soudu ještě v době, kdy neměl informace o zmiňované výtce z roku 2020. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry o ní nevěděla ani sama Soudcovská unie, když Blažka za jeho rozhodnutí kritizovala.

Shrnutí

Na závěr tedy shrňme, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek opravdu odmítl jmenovat Aleše Novotného na pozici místopředsedy Krajského soudu v Brně, na kterou byl navržen předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou. Své rozhodnutí Blažek odůvodnil škodou téměř 4 milionů korun, kterou dle něj měl Aleš Novotný způsobit státu během rozhodovací činnosti v době, kdy stál v čele senátu brněnského krajského soudu. Tuto argumentaci nicméně Soudcovská unie označila za nepřijatelnou a zpochybnila Blažkovy kompetence tuto záležitost posuzovat. Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že co se týče výtky uložené Aleši Novotnému v roce 2020, Pavel Blažek o ní dle svých slov v době rozhodnutí o nejmenování Novotného nevěděl. Dle Libora Vávry o ní nevěděla ani Soudcovská unie, když Blažka za jeho rozhodnutí kritizovala. Prvotně se však skutečně ohradila proti jeho původní argumentaci.