Bytová kauza

Pro kontext uveďme, že tzv. brněnská bytová kauza se týká mj. zapojení členů ODS do manipulací s přidělováním městských nemovitostí v Brně. Starosta jihomoravské vesnice Rojetín Pavel Hubálek, který je stíhaný právě za podvody s městskými byty, policii řekl, že se podle něj jednalo o masivní systém. Za jeho členy označoval nynějšího ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka, který je dlouholetým předsedou jihomoravské ODS a někdejším zastupitelem městské části Brno-střed, dále náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla a člena brněnské ODS Otakara Bradáče, který působil jako šéf bytové komise Brna-středu.

Podle Hubálkova tvrzení byla součástí tohoto systému i současná primátorka města Brna Markéta Vaňková, též z ODS. Zároveň doplňme, že Vaňková, Kerndl i Bradáč jsou bývalí Blažkovi advokátní koncipienti.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně na počátku října 2022. Po tomto zásahu bylo obviněno celkem osm lidí, dva z nich tehdy skončili ve vazbě. Jedním byl právě Otakar Bradáč, druhým jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka. Podle informací z května 2023 obviněných zatím zůstává šest lidí, včetně Otakara Bradáče. Přímo ve vazbě už nikdo z nich není.

Žádosti ministra Blažka

Server Seznam Zprávy v březnu 2023 uvedl, že se Pavel Blažek obrátil na žalobce s žádostí o informace v souvislosti s touto kauzou již ve čtyřech případech. Za celou dobu svého působení v současné vládě přitom využil tuto pravomoc celkem devětkrát, skoro polovina jeho žádostí o informace se tak vztahuje k brněnskému případu.

Podle slov nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se první Blažkova žádost týkala bývalé obviněné, jejíž trestní stíhání bylo zrušeno. Druhá žádost o informace byla reakce na podnět advokáta, který reprezentuje čtyři podezřelé. Ten se dle informací Seznam Zpráv obrátil na ministra Blažka s tím, že jeho klienti nedostali přístup do spisu. Ve třetím a čtvrtém případě chtěl ministr podle Stříže informace na základě interpelací poslanců, u poslední zmíněné Blažkovy žádosti se přitom dle Střížova vyjádření dotazy vztahovaly k dozorující státní zástupkyni Petře Lastovecké a byly z části osobní povahy.

Pro úplnost uveďme, že podle Ústavy se poslanci s žádostí mohou obracet právě na ministra (.pdf), který pak podle zákona o státním zastupitelství může kdykoli požádat „státní zastupitelství o informaci o stavu řízení“, pokud je taková informace „potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády“. Dodejme, že zmiňované dvě interpelace pocházely od Blažkových spolustraníků z ODS.

Střížova vyjádření o počtu žádostí

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se k tomuto tématu vyjádřil hned několikrát a uvedl, že četnost ministrových dotazů v této kauze mu dle jeho názoru „nepřijde vhodná“. Řekl také, že v tomto případě „počet žádostí vztahujících se k jedné kauze“ není standardní.

U dotazů osobní povahy o dozorující státní zástupkyně Stříž žádosti nevyhověl a uvedl k tomu, že se část otázek netýkala stavu řízení, a tudíž je nebude komentovat.

K vyjádření Stříže se na twitteru přidala i Unie státních zástupců, která hodnotila způsob, jakým se ministr Blažek zajímá o informace v této kauze, jako „nešťastný“. Pro doplnění uveďme, že nevládní protikorupční organizace Transparency International se v souvislosti s touto kauzou obrátila na premiéra Petra Fialu otevřeným dopisem, ve kterém žádá odvolání ministra Blažka z důvodu jeho střetu zájmů a „aktivního vměšování se do živé kauzy“ brněnských městských bytů.

Ačkoli nejvyšší státní zástupce Igor Stříž neuváděl, že byl počet Blažkových žádostí o informace „bezprecedentní“, mluvil o „nestandardním počtu“ žádostí týkající se jedné kauzy a o „nevhodnosti“ četnosti ministrových dotazů. Z těchto důvodů hodnotíme výrok europoslankyně Markéty Gregorové jako pravdivý s výhradou.