V Radě Evropské unie je momentálně zatím stále nastavena jednomyslnost hlasování v zahraničněpolitických otázkách.
Rada EU musí hlasovat jednomyslně o záležitostech, které členské státy považují za citlivé. Mezi ně patří i společná zahraniční a bezpečností politika.
Předně uveďme, že Rada EU je spolu s Evropským parlamentem jedním z hlavních aktérů v evropském legislativním procesu. Každý členský stát má v Radě EU jednoho zástupce – většinou se jedná o ministra, jenž má ve své zemi na starosti oblast, kterou Rada zrovna projednává. Z tohoto důvodu se Rada EU označuje také jako Rada ministrů.
Rada Evropské unie přijímá rozhodnutí dle smlouvy o Evropské unii vždy jedním ze tří způsobů. Prvním z nich je přijetí rozhodnutí prostou většinou, kdy pro návrh hlasuje 14 členských států. Druhá možnost je přijetí kvalifikovanou většinou, kdy musí pro návrh hlasovat 55 % členských států, které zastupují alespoň 65 % obyvatelstva EU. Třetím způsobem je jednomyslné rozhodnutí. Který z těchto tří způsobů musí Rada EU použít, je přitom dáno druhem projednávané otázky.
Rada musí hlasovat jednomyslně v záležitostech, které členské státy považují za citlivé. Jedná se například o otázky financí EU, členství v EU nebo právě o otázky společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a to „s výjimkou některých jasně vymezených případů, jež vyžadují kvalifikovanou většinu, například jmenování zvláštních zástupců“. (.pdf, str. 3–4) Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.
