Tento výrok byl ověřen jako

Prezident Zeman mluví o arabských uprchlících v souvislosti se svými dřívějšími názory a srovnává je se současnými uprchlíky z Ukrajiny. Podle Miloše Zemana byli migranti z arabských zemí převážně migranti ekonomičtí, nikoliv migranti prchající před válkou, jako je to v případě dnešních Ukrajinců. Zaměříme se proto na vrchol uprchlické vlny v letech 2015 a 2016. V rámci našeho ověření pro lepší srovnání předpokládáme u současných uprchlíků z Ukrajiny, že jsou všichni na útěku před válkou.

Data o počtech žadatelů o azyl podle státního občanství poskytuje Eurostat. Do Evropské unie celkem těchto žadatelů přišlo 1,28 mil. v roce 2015 a 1,22 mil. v roce 2016. Z toho 550 tisíc jich v roce 2015 a 540 tisíc v roce 2016 pocházelo z arabských zemí. Upřesněme, že za arabské státy (.pdf, str. 7) se podle mezinárodních definic považuje 22 členských zemí Ligy arabských států, jejichž seznam lze nalézt v následujícím grafu.

Sice není možné posoudit motivaci jednotlivých migrantů, nicméně při srovnání počtů migrantů z jednotlivých arabských zemí zjistíme, že nejvíce jich přicházelo ze Sýrie a Iráku, tedy zemí, ve kterých v té době probíhal rozsáhlý ozbrojený konflikt. Konkrétně uprchlíci z těchto dvou zemí představovali přibližně 85 % všech arabských migrantů. Můžeme tedy konstatovat, že většina arabských migrantů prchala z válkou sužovaných zemí, a to i s přihlédnutím k tomu, že v dané době probíhaly konflikty například i v Libyi nebo Jemenu.

Na závěr doplňme, že i pokud bychom k arabským státům připočetli žadatele o azyl z Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, byla by situace podobná. Uveďme, že Afghánistán také lze označit za zemi, která v té době byla zasažená válečným konfliktem – v roce 2015 zde probíhaly nejintenzivnější boje od začátku tamní války v roce 2001. V EU požádalo o azyl v roce 2015 i 2016 přibližně 180 tisíc Afghánců. Spolu se Syřany a Iráčany potom tvořili více než 80 % žadatelů z uvedených 25 zemí.