Tento výrok byl ověřen jako

Pro kontext nejdříve uveďme, že v současné době jsou v Německu v provozu tři jaderné elektrárny, které mají být odstaveny do konce letošního roku. O ukončení provozu jaderných elektráren rozhodla německá vláda po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011.

Po značném omezení jaderné energie Německo zůstalo stále významně závislé na uhlí a zemním plynu, pocházejících z velké míry z Ruska. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se Německo začalo připravovat na možné vypnutí dodávek ruského plynu. Pokud by Rusko přestalo do Evropy dodávat zemní plyn, má Německo záložní plán, který by spočíval v obnovení vyřazených uhelných elektráren. Elektřinu by v tomto případě měly vyrábět také zdroje používající minerální olej.

Zmiňme, že v Německu panuje silně zakořeněný odpor k jaderné energii, který je nyní reprezentován druhou nejsilnější vládní stranou – Zelenými. Energetická krize nicméně rozvířila debatu ohledně prodloužení provozu stávajících tří atomových elektráren.

Názor na energii vyráběnou jadernými elektrárnami se v průběhu let mezi německými občany měnil. Odpor k jaderné energii stoupl po výbuchu Černobylské elektrárny v roce 1986, stejně tak negativní postoje vzrostly po již zmiňované havárii elektrárny Fukušima. Opačný efekt způsobila zejména ruská invaze na Ukrajinu. Podle průzkumu agentury INSA pro německý deník Bild z konce letošního července podporuje prodloužení provozu jaderných elektráren 70 % Němců. Ve stejném průzkumu se poprvé pro prodloužení vyjádřila většina podporovatelů strany Zelených, konkrétně 54 %. Výrok senátora Zdeňka Hraby proto hodnotíme jako pravdivý.