Hlavními daňovými příjmy Prahy jsou daň z přidané hodnoty; daň z příjmů fyzických osob či daň z příjmů právnických osob (.pdf, str. 2). Celostátní výnos z těchto daní se přerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Obcím se dle zákona o rozpočtovém určení výnosu daní např. uděluje 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Dále obec mj. dostává podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Zmíněný zákon popisuje také výpočet, kterým se určuje procentní podíl Prahy, Brna, Plzně a Ostravy na výnosu celostátních daní. Předpokládané výnosy jednotlivých obcí lze spočítat pomocí kalkulačky rozpočtového určení daní (RUD), která „informuje starosty o pravděpodobné výši prostředků, které obdrží v daném roce jako součást svých daňových příjmů“. Propočet, který je založen na daňové predikci Ministerstva financí ze srpna roku 2021, odhaduje, že Praze náleží daňové příjmy ve výši 61 miliard korun.

Daňový balíček, o kterém Zdeněk Hřib hovoří, byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb., který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Tento zákon, který předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 %. Doplňme, že už samotný návrh (.pdf, str. 8) zrušení superhrubé mzdy přepokládal, že tato změna bude mít negativní dopad jak na státní rozpočet, tak i rozpočty krajů i obcí. K podobným závěrům došla i studie Národní rozpočtové rady či analýza Ministerstva financí, která předpokládala právě změnu predikce daňových příjmů veřejných rozpočtů. Zrušení superhrubé mzdy se následně v pražském rozpočtu projevilo mezi roky 2020 a 2021 na příjmové stránce z daně z příjmů fyzických osob – meziročně klesl příjem z této daně téměř o tři miliardy korun (.pdf, str. 2).

Pokles rozpočtu hlavního města je patrný také mezi rokem 2019 a 2020, jelikož v roce 2020 došlo k nejhlubšímu propadu ekonomiky v historii samostatné České republiky kvůli protiepidemickým opatřením. Hluboký propad nejvíce zasáhl oblasti obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. To se pak projevilo i v pražském rozpočtu, konkrétně na meziročním propadu daně z příjmů fyzických osob (-0,9 miliardy korun) a na dani z příjmů právnických osob (-2,7 miliardy korun) (.pdf, str. 2). Od března do října 2020 navíc Praha na výdaje přímo spojené s covidem vyčlenila 1,3 miliardy korun. Finance putovaly např. na podporu kultury, cestovního ruchu, na vybudování testovacích míst nebo na nákup ochranných prostředků.

Co se týče ovlivnění rozpočtu uprchlickou krizí, měsíc po zahájení ruské invaze na Ukrajinu pražský magistrát schválil finanční podporu městským částem na humanitární pomoc uprchlíkům ve výši 106 milionů korun. Další pomoc Praha schválila pro hotely, které ubytovávaly uprchlíky, konkrétně se jednalo 140 korun na noc. Doplňme, že od září už hlavní město tento příspěvek vyplácet nebude.

Ke konci července vydal stát, obce a kraje na uprchlickou krizi 12,6 miliardy korun, z toho 10,5 miliardy činily výdaje ze státního rozpočtu. Zbylé více než dvě miliardy šly z rozpočtů krajů a obcí, včetně Prahy.

Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Prahu připravily o peníze jak krize spojená s pandemií covidu-19, tak ve výrazně menší míře také uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na rozpočtu se kromě přímých nákladů skutečně projevil celkový pokles české ekonomiky a také daňový balíček, který zrušil superhrubou mzdu. Výrok Zdeňka Hřiba z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.