Pražský primátor Zdeněk Hřib mluví o žádostech o změny územního plánu. Současný pražský územní plán byl schválen v roce 1999 jako první polistopadový územní plán pro celé území Prahy. Vymezuje území, kde se smí a nesmí stavět, kde mohou vzniknout parky, školy, silnice a další infrastruktura atd. Závazná část plánu přitom představuje podklad pro stavební úřady, které rozhodují o umístění dané stavby. Původní koncepce počítala s tím, že plán bude v platnosti přibližně deset let (.pdf, str. 1) a poté dojde k vytvoření plánu nového.

Nový plán pro hlavní město ale tehdy nikdo nezpracoval, docházelo pouze k řadě změn prostřednictvím vyhlášek a opatření, které vždy muselo schválit pražské zastupitelstvo. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) zmiňuje, že mezi nejvýznamnější změny patřila tzv. povodňová změna v roce 2004, která reagovala na důsledky povodní z roku 2002. Institut v roce 2018 také uvedl, že „plán pochází z doby, kdy ještě nebyly rozšířeny mobilní telefony, nepočítal s digitalizací ani s tím, že bude potřeba stavět znovu spadlou lávku. Současný plán je pro rozvoj Prahy velmi neflexibilní, podléhá stovkám změn ročně, zahlcuje úředníky zbytečnou prací“.

Server Estate.cz k současné situaci uvádí, že kvůli neaktuálnímu územnímu plánu jsou v Praze prakticky vyčerpány možnosti pro nové stavby. Developeři totiž bojují s tím, že jejich projekty dnešnímu plánu neodpovídají a přípravu nových projektů jim tak komplikuje zdlouhavý proces žádosti o dílčí změnu územního plánu. Ten často způsobí několikaletý odklad zahájení stavby, který se spolu s nedostatkem pozemků promítá do vyšších cen bytů.

O přípravě nového pražského územního plánu – tzv. Metropolitního plánu – rozhodlo zastupitelstvo hl. m. Prahy v roce 2012 (.pdf). Jeho zadání následně zastupitelé schválili v roce 2013 (.pdf). Doplňme, že zpracovatelem plánu je výše zmiňovaný Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Ke zveřejnění návrhu nového plánu došlo poprvé v roce 2018. Tehdy vstoupil do fáze společného jednání, v jehož rámci o něm spolu jednaly magistrát, dotčená ministerstva a orgány hájící veřejný zájem. Připomínky k němu mohla tehdy podávat i veřejnost. Veřejné projednání návrhu Metropolitního plánu pak bylo otevřeno na konci dubna 2022. Připomínky a návrhy na změny mohla veřejnost podávat do 30. června 2022.

Všechny sesbírané námitky budou nyní podle IPR Praha ve třetí fázi přípravy Metropolitního plánu vyhodnoceny a případně zaneseny do jeho nové podoby. Pokud v něm nedojde k zásadním změnám, posune se ke schválení radě a zastupitelstvu hl. m. Prahy. V případě, že budou změny výrazné, vrátí se dotčené části plánu zpět k veřejnému projednání.

O vyhlášení „stop stavu“ pro změny současného územního plánu informovalo hlavní město již v září 2019. Návrhy na nové změny plánu bylo možné podávat konkrétně do 30. září 2019. „Návrhy na změny doručené pražskému magistrátu po konci září by mělo Zastupitelstvo hlavního města Prahy začít odmítat, jelikož je pravděpodobně nebude možné včas projednat a do návrhu nového územního plánu zapracovat,“ uvedl v té době ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.