Senátor Pavel Fischer ohlásil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2018 později než většina jeho soupeřů, přesněji až na začátku října 2017. První kolo voleb se tehdy konalo 12. a 13. ledna 2018 a tento termín byl vypsán již v srpnu 2017.
V prvních průzkumech v listopadu, přesněji zmiňme ten od agentur Kantar TNS a Median pro Českou televizi, byl Pavlu Fischerovi ve volbách připisován zisk pouze 2,5 % hlasů. Výrazně tedy zaostával za první trojicí kandidátů: Milošem Zemanem s 42 %, Jiřím Drahošem se 30 % a Michalem Horáčkem se 16,5 %. V průzkumu se umístil také za bývalým premiérem Mirkem Topolánkem, který by podle tohoto volebního modelu získal 4,5 % hlasů.
Tentýž volební průzkum Fischerovi zároveň připisoval volební potenciál (tedy podíl respondentů, kteří jeho volbu zvažovali) ve výši 11,5 %. To nakonec nebylo daleko od reálného zisku v prvním kole prezidentských voleb, ve kterém se umístil na celkovém třetím místě s 10,23 % hlasů. Jiří Drahoš, který se umístil o jednu příčku výše a postoupil tak do druhého kola, tehdy obdržel 26,6 % hlasů. Podpořilo jej o zhruba 840 tisíc voličů více než Pavla Fischera.
V průběhu předvolební kampaně Fischerův zisk ve volebních průzkumech stoupal. Průzkum agentur Kantar TNS a Median, který Česká televize zveřejnila 17. prosince 2017, například přisuzoval Pavlu Fischerovi zisk 5 % hlasů a celkové 5. místo. Jeho volební potenciál dokonce přesáhl hranici 20 %. Podle posledního průzkumu těchto agentur před prvním kolem prezidentských voleb, který vyšel 8. ledna 2018, by Pavla Fischera volilo 7 % respondentů, a podle volebního modelu by tak skončil na 4. místě.
Jak hodnotí sociolog Daniel Prokop, za velmi výrazným nárůstem Fischerova zisku mohla stát například jeho kampaň na sociálních sítích: „Byl relativně vidět na sociálních sítích, dostal podporu některých osobností. Možná mu také pomáhalo, že se začal umisťovat v průzkumech v první pětici.“