Nyní přidáváme válečnou daň, která je dočasná, není sektorová.
Válečná daň, resp. daň z neočekávaných zisků, by měla platit jen dočasně, v letech 2023–2025. Není to klasická sektorová daň, splňuje ale její základní znak (zdanění vybraných odvětví). Ani zdaněním jen velkých firem se podstatně neodlišuje od některých typů daní sektorových.
Jako válečná daň je v současné době označována daň z neočekávaných zisků. Dle návrhu Ministerstva financí České republiky by tato daň měla platit pro roky 2023–2025 a měla sloužit jako dočasný (.pdf, str. 2) zdroj příjmů státního rozpočtu z důvodu probíhající energetické krize.
Nová daň by podle Ministerstva financí měla cílit na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Není však zacílena na všechny firmy v daném odvětví, ale pouze na velké firmy, které splňují podmínky stanoveného „příjmového testu“: v případě firem z bankovního sektoru musí být čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč; v případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč. Válečná daň se bude aplikovat jako 60 % přirážka k dani z příjmu právnických osob na nadměrný zisk.
V odborné ekonomické literatuře nemá pojem „sektorová daň“ jasně danou definici (.pdf, str. 5). Dle srovnávací studie (.pdf, str. 3) Parlamentního institutu, zaměřené na sektorové zdanění, hovoříme o sektorové dani „v případě zdanění konkrétních sektorů ekonomiky daní v jiné (větší) výši než je zdanění ostatních právnických osob. Jedná se tedy primárně o speciální daň uvalenou na právnické osoby podnikající ve vybraném sektoru“. Svaz průmyslu a dopravy ČR pak sektorovou daň popisuje jako dodatečné zdanění určitého tržního segmentu, „tj. všech podniků v konkrétním sektoru“ (.pdf, str. 5). I Svaz průmyslu a dopravy ale připouští, že se sektorová daň nemusí týkat všech firem v daném odvětví stejně – uvádí mj. progresivní typ sektorové daně (str. 6), kdy dodatečné zdanění dopadá více na větší firmy.
Jako sektorová daň se tedy označuje vyšší míra zdanění konkrétních sektorů ekonomiky, typicky všech firem v odvětví. Sektorovou daní ale mohou být výrazněji zdaněny jen některé (větší) firmy. Právě tomuto typu sektorové daně se podobá vládou navržená daň z neočekávaných zisků, která se vztahuje pouze na některé (největší) firmy v daných odvětvích. Daň z neočekávaných zisků tedy není „klasickou“ sektorovou daní dle obecných definic, splňuje ale základní znak sektorové daně (zdanění vybraných odvětví) a ani svým příjmovým testem se podstatně neodlišuje od některých typů sektorových daní. Vzhledem k tomu, že se Petr Fiala neodkazuje na žádnou definici sektorové daně a nezmiňuje ani specifika navrhované daně, vyvolává svým výrokem dojem, že daň není sektorová v obecném smyslu slova. Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
Doplňme však, že sektorová daň se také obecně vyznačuje (.pdf, str. 4) vyšší sazbou daně uvalenou na celý příjem právnických osob. Takové zdanění může v důsledku vést ke snížení výroby a zvýšení ceny, a poškodit (.pdf, str. 5) tak výrobce i spotřebitele. Nově navrhovaná daň se od běžné sektorové daně liší tím, že má být uplatněna (.pdf, str. 5) pouze na nadměrný zisk. Takto nastavená daň by podle ekonomů neměla odrazovat od podnikání a zvyšovat cenu pro spotřebitele.
Návrh válečné daně připravený Ministerstvem financí Sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura jako pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovém balíčku. Sněmovna pak 4. listopadu 2022 pozměňovací návrh přijala a schválila i daňový balíček jako celek. O návrhu zákona následně bude jednat Senát.
