Jsem byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a předsedou jeho rozpočtového výboru. A od té doby se rozpočtem zabývám celý svůj politický život.
Miloš Zeman byl opravdu poslancem Federálního shromáždění i předsedou jeho rozpočtového výboru. Během své politické kariéry se ve funkcích předsedy rozpočtového výboru, poslance, a později také předsedy vlády nebo prezidenta republiky věnoval rozpočtovým otázkám.
Předně se v rámci naší analýzy zaměříme na funkce, které během své politické kariéry Miloš Zeman vykonával, následně pak na to, jakým způsobem se v těchto funkcích mohl věnovat rozpočtu.
Funkce Miloše Zemana
Miloš Zeman byl v rámci kooptace Federálního shromáždění zvolen v lednu 1990 jejím poslancem. V červnu téhož roku byl zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, kde taktéž vykonával funkci předsedy rozpočtového výboru, a to až do června roku 1992.
V následujících letech Miloš Zeman již nezastával funkci předsedy rozpočtového výboru a ani nebyl jeho členem. V letech 1996 až 1998 ovšem zastával funkci poslance za ČSSD v Poslanecké sněmovně ČR a předsedy Poslanecké sněmovny. Na období 1998–2002 byl opět zvolen poslancem a zastával post premiéra menšinové vlády, kterou díky tzv. opoziční smlouvě (.pdf) tolerovala ODS.
V roce 2002 se Miloš Zeman rozhodl odejít z aktivní politiky. O rok později nicméně neúspěšně kandidoval na prezidenta. V roce 2013 se do vrcholové politiky vrátil, když uspěl v historicky první přímé volbě prezidenta ČR.
Role Miloše Zemana v rozpočtových otázkách
Miloš Zeman se státním rozpočtem zabýval již na počátku 90. let coby předseda rozpočtového výboru. Ten totiž projednává vládní návrh zákona o státním rozpočtu a jeho pozměňovací návrhy, kontroluje dodržování rozpočtových procedur, vypracovává usnesení k návrhu zákona o státním rozpočtu a projednává pravidelné čtvrtletní zprávy k plnění státního rozpočtu.
Jako předseda Poslanecké sněmovny (a zároveň i předseda organizačního výboru) neměl Miloš Zeman z titulu této funkce na podobu státního rozpočtu vliv. Nicméně jako poslanec mohl Miloš Zeman v letech 1996–1998 předkládat například pozměňovací návrhy k zákonům o státním rozpočtu nebo minimálně o návrzích zákonů o státním rozpočtu hlasovat.
Jako předseda vlády, který organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem, měl Miloš Zeman na podobu rozpočtu výrazný vliv. Vláda totiž financuje činnosti, kterými zajišťuje funkce státu skrze státní rozpočet. Uveďme, že návrh zákona o státním rozpočtu na každý rok vypracovává Ministerstvo financí, které poté předkládá návrh rozpočtu vládě. Ta ho po svém odsouhlasení předkládá Poslanecké sněmovně.
Jako prezident republiky měl pak Miloš Zeman právo přijatý zákon vrátit, a to včetně zákona o státním rozpočtu. Toto právo využil například v listopadu 2022, kdy vetoval novelu rozpočtu na letošní rok kvůli nižším příjmům státního rozpočtu. Poslanci o několik dní později nicméně prezidentovo veto nadpoloviční většinou přehlasovali.
Závěr
Miloš Zeman tedy byl na počátku 90. let poslancem Federálního shromáždění i předsedou jeho rozpočtového výboru. Z titulu této funkce se zabýval státním rozpočtem, kterému se věnoval také jako poslanec dolní komory v letech 1996–1998, jako předseda vlády v letech 1998–2002 či jako prezident od roku 2013. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
