Zemanova rekapitulace

"Bylo to krásné a bylo toho dost." Tak Miloš Zeman zakončil své desáté, poslední Vánoční poselství. Stejně bychom mohli zhodnotit i my naši práci na analýze jeho faktických výroků. Napočítali jsme jich hned 15, z nich velká část se týkala života a politického díla končícího prezidenta.

Ověřili jsme

Vánoční poselství ze dne 26. prosince 2022

Ilustrační obrázek k výstupu Zemanova rekapitulace

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Miloš Zeman

Prezident České republiky

0

Výroky

Ekonomika 5 výroků
Energetika 3 výroky
Evropská unie 1 výrok
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Zahraniční politika 2 výroky
Pravda 13 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků

Miloš Zeman

Ceny energií rostly již před ruskou agresí, tato agrese k jejich růstu výrazně přispěla.
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Energetika
Pravda
Ceny energií v Evropě rostly i před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, k výraznému nárůstu došlo po začátku ruské invaze. Podle vyjádření některých ekonomů i Evropské komise ruská agrese energetickou krizi v Evropě ještě prohloubila.

Prezident Miloš Zeman mluví o růstu cen energií před ruskou invazí na Ukrajinu. Protože ceny energií jsou ovlivněny mnoha různými faktory, nelze jednoznačně prokázat souvislost mezi jejich růstem a ruskou invazí. Odborníci nicméně potvrzují, že ceny energií rostly již před invazí, která ovšem energetickou krizi značně umocnila.

Evropská komise se zabývala (.pdf) růstem cen energií již rok před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. V říjnu 2021 zavedla Komise soubor nástrojů pro stanovení cen energií, tzv. Energy Prices Toolbox (.pdf, str. 2), který mohly členské státy využít, aby na vnitrostátní úrovni zavedly opatření s cílem zmírnit cenový tlak na občany a průmysl (.pdf, str. 2).

Evropská komise viděla příčinu tehdejších rostoucích cen energií v EU v oživení ekonomiky po pandemii covidu-19 a v nedostatečných zásobách plynu. Lídři některých států EU (Francie, Španělska nebo Česka), také poukazovali na ceny emisních povolenek, které podle nich za růstem cen energií stály.

Ceny energií komentoval v říjnu 2021, tj. ještě před ruskou agresí na Ukrajině, v rozhovoru pro server iRozhlas.cz například energetický expert a minoritní akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr. Ten tehdy upozorňoval, že vysoké ceny plynu a elektrické energie jsou způsobeny souběhem vícero okolností: „Zaprvé je potřeba říct, že se rozjely všechny ekonomiky světa po covidovém období téměř najednou čili velká poptávka. A druhá věc je to, že Evropa prožila studenější zimu, zásobníky v tomto okamžiku nejsou tak plné, jako obvykle bývaly. Německo a některé další země vyrobily v letošním roce méně větrné elektřiny, málo foukalo. A je tu určitá hrozba toho, že zima by mohla být znovu studenější, to znamená, že určitým způsobem vznikla panika, že nebude dostatek energie. Do toho Německo vlastně odstaví první polovinu jaderných elektráren. Takže těch nejistot a zároveň zvýšené poptávky najednou bylo příliš mnoho a ceny vystřelily.“

Zhoršená situace na energetickém trhu skutečně ještě více eskalovala po ruské invazi 24. února 2022. Nejdříve ceny energií rostly pouze kvůli obavám o energetickou bezpečnost, následně i kvůli přerušovaným dodávkám plynu z Ruska. V tiskové zprávě ze září 2022 Evropská komise uvedla, že „ceny plynu a elektřiny vystoupaly na rekordní úroveň už v roce 2021 a v roce 2022, zejména v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, dosáhly nových historicky nejvyšších hodnot“. Podle Komise totiž „invaze Ruska na Ukrajinu a skutečnost, že používá dodávky plynu jako zbraň, situaci ještě zhoršily, a maloobchodní ceny elektřiny od července 2021 meziročně vzrostly téměř o 50 %“.

Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová komentovala v srpnu 2022 energetickou situaci pro portál iRozhlas.cz. Jako hlavní příčiny růstu cen energií v ČR před válkou na Ukrajině uvedla špatnou regulaci energetického trhu a následný pád distributorů elektřiny, hlavně případ Bohemia Energy. V celoevropském měřítku zmiňovala politiku přechodu na obnovitelné zdroje a „naivní spoléhání na plyn jako na transformační médium“. Výši cen energií v poslední době však připisovala na vrub války Ruska proti Ukrajině: „V poslední době už je to ale dominantně výsledek války Ruska proti Ukrajině, přesněji řečeno ruské manipulace s cenami plynu tím, že zavírá kohouty některým zemím, některým na pár dní, některým dlouhodobě.“

Podle přehledu vývoje cen energií před invazí a po ní, který zveřejnila Evropská centrální banka, ceny skutečně rostly i před 24. únorem 2022, k výraznému nárůstu došlo právě po začátku invaze. Nárůst v tomto období ukazuje např. i graf vývoje cen elektrické energie na pražské energetické burze PXE. Dle vyjádření ekonomů či Evropské komise ke zvýšení cen energií výrazně přispěla právě invaze Ruska na Ukrajinu. Výrok prezidenta Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

(…) Green Deal – pokusy zakázat auta se spalovacími motory, pokusy omezit nejenom uhelné, ale, jak ukazuje příklad sousedního Německa, i jaderné elektrárny, a v poslední době i pokusy rozšířit emisní povolenky.
Energetika
Evropská unie
Zavádějící
Green Deal sice zahrnuje rozšíření systému emisních povolenek, neznamená ale přímý zákaz používání stávajících aut se spalovacími motory či rušení jaderných elektráren. Německo se navíc rozhodlo odstavit jaderné elektrárny do roku 2022 už po havárii ve Fukušimě v roce 2011.

Miloš Zeman ve svém vánočním poselství mluvil mimo jiné o tzv. Green Dealu neboli Zelené dohodě pro Evropu. Ta byla Evropskou radou představena koncem roku 2019. Jedná se o plán Evropské unie na transformaci hospodářství za účelem dosažení klimatické (uhlíkové) neutrality v roce 2050. Prezident Zeman v projevu kritizoval jednotlivé důsledky, které tato dohoda podle něj pro Evropu přináší.

Zákaz aut se spalovacími motory

Prezident Zeman nejprve zmiňuje, že Green Deal zahrnuje pokus „zakázat auta se spalovacími motory“. Je pravda, že v souvislosti s Green Dealem Evropský parlament schválil návrh Evropské komise na ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Nejedná se však o zákaz provozu těchto aut, jak by výrok mohl na první pohled naznačovat. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že do roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Omezení jaderných elektráren

V další části výroku Miloš Zeman hovoří o pokusu „omezit nejenom uhelné, ale, jak ukazuje příklad sousedního Německa, i jaderné elektrárny“. Green Deal obsahuje nutnost „rychlého vyřazení uhlí“ a vytvoření energetického odvětví založeného převážně na obnovitelných zdrojích. Původní dokument se nicméně udržitelnosti jaderné energie nevěnoval. V Evropské unii však existuje tzv. taxonomie, tedy seznam, v němž má být jasně určeno, které ekonomické činnosti jsou ekologicky udržitelné a které nikoliv. Tento seznam lze považovat za součást Green Dealu, neboť vznikl za účelem směřovat investice EU do udržitelných projektů a dosáhnout tak cílů Zelené dohody.

Rámcově vstoupila taxonomie EU v platnost v červenci 2020 s tím, že Evropská komise ji plánovala v budoucnu více konkretizovat. S prvním seznamem pak přišla v dubnu roku 2021 a jádro mezi udržitelné zdroje energie nezařadila. V březnu roku 2022 však rozhodla o tom, že konkrétní jaderné aktivity jsou v souladu s klimatickou a environmentální politikou EU. Pokud tedy státy splní konkrétní podmínky, mohou i nadále pokračovat v provozování jaderných elektráren. V tomto ohledu lze tedy hovořit o snaze omezit jaderné elektrárny v souvislosti s Green Deal, ačkoliv k tomu nakonec došlo jen částečně.

Nyní se podívejme, zda chce Německo kvůli Green Dealu omezit jaderné elektrárny na svém území. Vláda s Olafem Scholzem v čele plánovala v roce 2021 postupné zrušení provozu všech tamních jaderných elektráren do konce roku 2022. Později rozhodla, že v témže roce ze tří fungujících jaderných elektráren zcela odstaví pouze elektrárnu Emsland. Zbylé dvě plánovala dle vyjádření ministra hospodářství Roberta Habecka ponechat v záloze až do poloviny dubna roku 2023, a to zejména kvůli nejistotě stabilních dodávek plynu z Ruska. V říjnu pak německá vláda rozhodla, že do dubna roku 2023 ponechá v záloze všechny tři jaderné elektrárny.

Německý plán na postupné zrušení jaderných elektráren ovšem nevznikl v důsledku Green Dealu, ale již v roce 2011 v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Tato politika byla tedy vedena vládou Angely Merkelové ještě před tím, než Evropská unie Green Deal vyhlásila.

Rozšíření emisních povolenek

Jako poslední bod zmínil prezident Zeman při kritice Green Dealu „pokusy rozšířit emisní povolenky“. Ty udávají cenu, kterou musí společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu CO2 (přesněji za tunu skleníkových plynů v přepočtu na ekvivalent CO2). V červnu tohoto roku europoslanci skutečně odhlasovali rozšíření stávajícího systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) tak, aby se povinnost platit za emise vztahovala i na některá další odvětví, např. na oblast námořní dopravy a na vytápění budov. V prosinci se s Evropským parlamentem na tomto návrhu, který obsahuje i některé cíle z původní Zelené dohody z roku 2019, předběžně dohodli i zástupci evropských zemí.

Závěr

Ve spojitosti se Zelenou dohodou pro Evropu se EU skutečně pokouší rozšířit systém emisních povolenek i na další odvětví. Green Deal představený v roce 2019 také zmiňuje nutnost „rychlého vyřazení uhlí“ a vytvoření energetického odvětví založeného převážně na obnovitelných zdrojích.

Opatření související s Green Dealem nicméně nezavádí přímo „zákaz aut se spalovacími motory“, ale ukončení prodeje nových vozů v roce 2035. Stávajících vozů, které nejsou bezemisní, se nová pravidla netýkají. Německo plánuje odstavit v blízké době poslední jaderné elektrárny, ale mělo k tomu do roku 2022 dojít už podle plánu německé vlády z roku 2011, nikoli na základě Zelené dohody, kterou Evropská komise představila o osm let později. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman

(...) jak upozornil profesor Švejnar, (jedním z faktorů inflace, pozn. Demagog.cz) je i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, protože úroky jsou náklad, a náklad se promítá do ceny.
Ekonomika
Pravda
Ekonom Jan Švejnar je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb ke zkrocení inflace. Již v dubnu 2022 mluvil o tom, že má zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou přímý vliv na zvyšující se inflaci v Česku.

Ekonom Jan Švejnar už v dubnu 2022 uvedl, že k inflaci podle něj přispělo zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). Uveďme, že s tímto názorem nesouhlasil bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který Švejnarova slova označil za absurdní, nebo také hlavní ekonom společnosti Natland, Petr Bartoň.

V rozhovoru pro Český rozhlas pak v červnu 2022 Švejnar své tvrzení zopakoval. V rozhovoru byl mj. dotázán, zda si myslí, že řada podnikatelů zdražovala právě i kvůli zvyšujícím se úrokovým sazbám. Na otázku odpověděl slovy: „Ano, já si myslím, že v té nejistotě loni začali chápat, že se blíží vlna inflace, a aby se ochránili, tak samozřejmě do těch zvyšujících se nákladů, které přišly z vnější provenience, zakomponovali i to zvyšování úrokových sazeb – čili jejich náklady s financováním a očekávání, že bude vyšší inflace – a začali zvyšovat ceny rychleji než jejich protějšky v jiných zemích“.

V debatě Českého rozhlasu Plus, zveřejněné 4. listopadu 2022, Jan Švejnar tvrdil, že se česká jádrová inflace (inflace očištěná od sezónních vlivů, např. cen energií a potravin (.pdf)) začala prudce zvyšovat přesně v době, kdy ČNB pod vedením Jiřího Rusnoka začala razantně zvyšovat úrokové sazby. Švejnar také uvedl, že kroky centrální banky mohou vytvořit inflační očekávání, které následně vyšší inflaci způsobí.

Proti tomuto tvrzení se ohradil právě bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který řekl: „Je to zajímavá hypotéza, ale nikde jsem nenašel žádné potvrzení, že by zvyšování sazeb centrální banky mohlo být zdrojem zvýšení inflačních očekávání. Je to naopak, zaměňujeme příčinu a důsledek“.

Doplňme, že Jan Švejnar např. již v únoru 2022 kritizoval kroky ČNB, které podle něj nepomohou zpomalit inflaci. V rozhovoru tehdy prohlásil: „Pokud jde o ČNB, ta zvedla náklady úvěrování podnikům, podnikatelům i rodinám, které si berou úvěry. Takže se zvýšením úrokových sazeb zvedají náklady našim výrobcům na rozdíl od jejich konkurentů z eurozóny“.

Ekonom Jan Švejnar tedy v minulosti opakovaně tvrdil, že zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou je významnou příčinou inflace. Výrok Miloše Zemana tedy hodnotíme jako pravdivý, pro úplnost však dodejme, že vyjádření Jana Švejnara kritizovali někteří další ekonomové.

Miloš Zeman

Jsem využil svého zákonného oprávnění a volil jsem jak guvernéra, tak členy bankovní rady z řad odborníků, kteří byli oponenty zvyšování úrokových sazeb.
Ekonomika
Pravda
Zemanem jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl se veřejně vymezoval proti zvyšování úrokových sazeb. Také nová radní Eva Zamrazilová před svým jmenováním uvedla, že by s dalším zvyšováním sazeb vyčkala. Zbývající noví radní se k otázce zvyšování úrokových sazeb veřejně nevyjadřovali.

Miloš Zeman mluví o inflaci a aspektech, které ji ovlivňují. Jako jeden z nich zmiňuje úrokové sazby centrální banky a uvádí, že se při výběru nových členů bankovní rady a guvernéra ČNB řídil právě tím, jaký měli postoj ke zvyšování úrokových sazeb, ke kterému docházelo pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka již od června 2021.

Prezident republiky má dle článku 62 Ústavy (a dle zákona o České národní bance) právo jmenovat guvernéra a členy ČNB. Současný guvernér Aleš Michl byl prezidentem jmenován 11. května 2022, 8. června pak Miloš Zeman jmenoval také tři členy bankovní rady, jmenovitě Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita (všechny s účinností od 1. července 2022). Dne 14. prosince 2022 byli s účinností od února 2023 jmenováni další dva členové, konkrétně Jan Kubíček a Jan Procházka.

Aleš Michl je skutečně odpůrcem zvyšování úrokových sazeb. Slib nezvyšovat úrokové sazby po dobu několika měsíců zmínil například ve svém projevu bezprostředně po jmenování guvernérem.

Eva Zamrazilová před svým jmenováním zmiňovala zvyšování sazeb jako možnou cestu mírnění inflace a v březnu 2022 veřejně podpořila růst na 5 procent. V květnu, necelý měsíc před svým jmenováním, již byla ve svých vyjádřeních zdrženlivější. Pro ČRo Plus uvedla, že v současné době by s dalším zvyšováním sazeb vyčkala (audio, čas 10:30). Také při svém jmenování v červnu 2022 uvedla, že „současná situace vyžaduje hlubší analýzu a každý další krok musí být pečlivě zvažován“. Eva Zamrazilová se tedy před tím, než byla jmenována členkou bankovní rady ČNB, vyjadřovala proti dalšímu, unáhlenému zvyšování úrokových sazeb. 

Podobně jako Eva Zamrazilová, i Karina Kubelková na začátku roku 2022 mluvila o tom, že zvyšování úrokových sazeb ČNB je logickým krokem, který má potenciál stabilizovat vývoj cen. Postoje Kariny Kubelkové k možnosti dalšího zvyšování sazeb v posledních měsících před červnovým jmenováním do bankovní rady se nám v jejích veřejných vyjádřeních nepodařilo dohledat. Ani v případě Jana Fraita, Jana Kubíčka a Jana Procházky se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít žádné jejich vyjádření ohledně zvyšování úrokových sazeb ČNB. Podle odborníků oslovených ČTK je ale nepravděpodobné, že by se v prosinci jmenovaní radní měli odchylovat od většinového postoje rady ČNB. 

Eva Zamrazilová, Karina KubelkováJan Frait později uvedli, že nevylučují možné zvyšování úrokových sazeb, to ovšem nevylučuje, že byli či stále jsou oponenty zvyšování úrokových sazeb.

Miloš Zeman tedy správně uvádí, že jím jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl skutečně je otevřeným oponentem zvyšování úrokových sazeb. Proti dalšímu růstu se před svým jmenováním vymezila také Eva Zamrazilová. U čtyř zbývajících členů bankovní rady, které Miloš Zeman v posledním roce jmenoval, se nám nicméně nepodařilo dohledat žádné veřejné vyjádření předcházející jejich jmenování, kde by se k růstu sazeb jakkoliv vyjadřovali. Navzdory tomu, že neznáme postoj těchto čtyř nově jmenovaných radních, Zemanem jmenovaný guvernér a alespoň jedna nová radní skutečně byli proti zvyšování sazeb. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Miloš Zeman

Vetoval jsem novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 se (...) schodkem ve výši 375 miliard Kč.
Rozpočet 2022
Pravda
V říjnu 2022 schválila Poslanecká sněmovna schodek státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 375 miliard korun. Prezident Zeman tento zákon vetoval a vrátil jej zpět do Sněmovny. Ta jeho veto následně přehlasovala a původně navrhovaný schodek stvrdila.

Vláda 27. července 2022 schválila úpravu letošního rozpočtu, v rámci které navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. (.pdf, str. 1). Návrh novely rozpočtu předložila vláda Poslanecké sněmovně 17. srpna 2022. Sněmovna pak návrh 18. října schválila. Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Následně byl zákon doručen k podepsáni prezidentu republiky. 

Miloš Zeman 2. listopadu 2022 nicméně využil své zákonné pravomoci, předložený zákon vetoval a vrátil do Sněmovny. V odůvodnění uvedl, že „(…) příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun (…). Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň."

Doplňme, že 15. listopadu Sněmovna prezidentovo veto nadpoloviční většinou všech poslanců přehlasovala (.pdf), když se pro přijetí novely rozpočtu vyslovilo 103 poslanců. Dolní komora tak stvrdila schodek státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 375 mld. korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu doplnil, že „nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok.“

Prezident Miloš Zeman tedy skutečně vetoval novelu státního rozpočtu na rok 2022, která deficit zvýšila na 375 miliard korun. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Za svoje názory jsem byl několikrát vyhozen z práce – poprvé kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací a naposledy v září 1989 kvůli kritickému článku v Technickém magazínu.
Pravda
Miloš Zeman o zaměstnání poprvé přišel v roce 1970, kdy byl zároveň vyhozen z KSČ. O zaměstnání přišel i v roce 1984 a v září 1989, kdy byl propuštěn po zveřejnění článku „Prognostika a přestavba“, který označil Československo za zaostalé.

V roce 1970 byl Miloš Zeman kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací a následnou normalizací vyloučen z Komunistické strany Československa. Rovněž byl vyhozen i z práce. Uveďme, že přesná slova, kterými se Miloš Zeman proti invazi vymezil, nejsou známa. Autor prezidentova životopisu Lubomír Kopeček nicméně uvedl, že Zeman byl „v roce 1968 ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy bezpochyby kritický“.

Miloš Zeman v roce 1971 nastoupil do tělovýchovného podniku Sportpropag, kde vybudoval a vedl oddělení komplexního modelování. Úkolem tohoto oddělení bylo „zpracovat prognózu budoucího vývoje československé tělovýchovy a sportu jako podklad pro rozvoj příslušné infrastruktury“.

V roce 1984 byl Sportpropag na pokyn Ústředního výboru KSČ zrušen, a to kvůli vydání údajně protistranického sborníku s názvem Metodologické problémy společenskovědního výzkumu budoucnosti. Miloš Zeman tak podruhé přišel o zaměstnání.

Ještě v roce 1984 Miloš Zeman nastoupil do zemědělského podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů. V srpnu 1989 napsal (str. 145–156) Zeman pro Technický magazín článek „Prognostika a přestavba“, ve kterém mimo jiné uvedl (.pdf, str. 4), že se „Československo (…) rychleji přetváří na zemi v evropských měřítcích (sic) zaostalou“

Za kritický článek se měl omluvit v následném výstupu (video) v Československé televizi v pořadu Hospodářský zápisník. Místo toho však varoval (čas 2:49), že „bez změny řízení, bez skutečné přestavby“ může dojít ke stávkám, manifestacím či inflaci. Miloš Zeman tehdy také uvedl (čas 3:20), že jedinou cestou, jak lze zemi zachránit, je přestavba. Za své postoje byl v září 1989 z práce v Agrodatu propuštěn.

Miloš Zeman tedy skutečně několikrát přišel o zaměstnání kvůli svým kritickým postojům vůči komunistickému režimu. V roce 1970 byl vyhozen z práce kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací. V roce 1989 tomu předcházel článek vydaný v Technickém magazínu, kde označil tehdejší Československo za zaostalou zemi. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Jsem byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a předsedou jeho rozpočtového výboru. A od té doby se rozpočtem zabývám celý svůj politický život.
Pravda
Miloš Zeman byl opravdu poslancem Federálního shromáždění i předsedou jeho rozpočtového výboru. Během své politické kariéry se ve funkcích předsedy rozpočtového výboru, poslance, a později také předsedy vlády nebo prezidenta republiky věnoval rozpočtovým otázkám.

Předně se v rámci naší analýzy zaměříme na funkce, které během své politické kariéry Miloš Zeman vykonával, následně pak na to, jakým způsobem se v těchto funkcích mohl věnovat rozpočtu.

Funkce Miloše Zemana

Miloš Zeman byl v rámci kooptace Federálního shromáždění zvolen v lednu 1990 jejím poslancem. V červnu téhož roku byl zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, kde taktéž vykonával funkci předsedy rozpočtového výboru, a to až do června roku 1992.

V následujících letech Miloš Zeman již nezastával funkci předsedy rozpočtového výboru a ani nebyl jeho členem. V letech 1996 až 1998 ovšem zastával funkci poslance za ČSSD v Poslanecké sněmovně ČR a předsedy Poslanecké sněmovny. Na období 1998–⁠2002 byl opět zvolen poslancem a zastával post premiéra menšinové vlády, kterou díky tzv. opoziční smlouvě (.pdf) tolerovala ODS.

V roce 2002 se Miloš Zeman rozhodl odejít z aktivní politiky. O rok později nicméně neúspěšně kandidoval na prezidenta. V roce 2013 se do vrcholové politiky vrátil, když uspěl v historicky první přímé volbě prezidenta ČR.

Role Miloše Zemana v rozpočtových otázkách

Miloš Zeman se státním rozpočtem zabýval již na počátku 90. let coby předseda rozpočtového výboru. Ten totiž projednává vládní návrh zákona o státním rozpočtu a jeho pozměňovací návrhy, kontroluje dodržování rozpočtových procedur, vypracovává usnesení k návrhu zákona o státním rozpočtu a projednává pravidelné čtvrtletní zprávy k plnění státního rozpočtu.

Jako předseda Poslanecké sněmovny (a zároveň i předseda organizačního výboru) neměl Miloš Zeman z titulu této funkce na podobu státního rozpočtu vliv. Nicméně jako poslanec mohl Miloš Zeman v letech 1996–1998 předkládat například pozměňovací návrhy k zákonům o státním rozpočtu nebo minimálně o návrzích zákonů o státním rozpočtu hlasovat.

Jako předseda vlády, který organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem, měl Miloš Zeman na podobu rozpočtu výrazný vliv. Vláda totiž financuje činnosti, kterými zajišťuje funkce státu skrze státní rozpočet. Uveďme, že návrh zákona o státním rozpočtu na každý rok vypracovává Ministerstvo financí, které poté předkládá návrh rozpočtu vládě. Ta ho po svém odsouhlasení předkládá Poslanecké sněmovně.

Jako prezident republiky měl pak Miloš Zeman právo přijatý zákon vrátit, a to včetně zákona o státním rozpočtu. Toto právo využil například v listopadu 2022, kdy vetoval novelu rozpočtu na letošní rok kvůli nižším příjmům státního rozpočtu. Poslanci o několik dní později nicméně prezidentovo veto nadpoloviční většinou přehlasovali.

Závěr

Miloš Zeman tedy byl na počátku 90. let poslancem Federálního shromáždění i předsedou jeho rozpočtového výboru. Z titulu této funkce se zabýval státním rozpočtem, kterému se věnoval také jako poslanec dolní komory v letech 1996–1998, jako předseda vlády v letech 1998–2002 či jako prezident od roku 2013. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Na jaře roku 93 jsem byl zvolen předsedou sociální demokracie. Tato strana měla tehdy sedm procent voličské podpory. Během pěti let tvrdé práce se nám podařilo zvýšit tuto podporu na 32 procent.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Ve volbách do České národní rady v roce 1992 získala ČSSD necelých 7 % hlasů. V roce 1993 se předsedou sociální demokracie stal Miloš Zeman, pod jehož vedením získala strana ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 více než 32 % hlasů.

Miloš Zeman vstoupil do České strany sociálně demokratické v roce 1992. V červnu 1992 se pak konaly volby do České národní rady, ve kterých ČSSD získala necelých sedm procent hlasů, konkrétně 6,53 % (do těchto voleb strana vstupovala ještě pod názvem Československá sociální demokracie).

V září téhož roku se Miloš Zeman stal předsedou městského výboru ČSSD v Praze. O pár měsíců později, v únoru roku 1993, byl Miloš Zeman poprvé zvolen předsedou sociální demokracie na stranickém sjezdu ČSSD v Hradci Králové. Tento post obhájil také v letech 1995 a 1997.

V dalších volbách v roce 1996, tentokrát již do Poslanecké sněmovny ČR, získala ČSSD pod vedením Miloše Zemana 26,44 % hlasů. O dva roky později, tedy pět let od nástupu Miloše Zemana na post předsedy strany, získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny 32,31 % hlasů.

Na závěr shrňme, že Miloš Zeman do vedení ČSSD nastoupil v únoru 1993, tedy několik měsíců po volbách do ČNR, ve kterých ČSSD získala necelých 7 % hlasů. Po pěti letech, tedy v roce 1998, pak strana ve volbách do Poslanecké sněmovny obdržela více než 32 % z celkového počtu hlasů. Upřesněme, že do vedení strany Miloš Zeman nenastoupil na jaře, ale v únoru. Vzhledem k celkovému vyznění výroku se nicméně jedná o zanedbatelnou nepřesnost, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

V roce 98, po dalších volbách, jsem se stal předsedou vlády. Splnil jsem svůj slib, že sociální demokracie vstoupí do vládní budovy hlavním vchodem, nikoliv vchodem pro služebnictvo.
Pravda
Miloš Zeman se po předčasných volbách v roce 1998 skutečně stal premiérem, a to i díky opoziční smlouvě s ODS. Slib, že ČSSD do Strakovy akademie vstoupí hlavním vchodem, nikoliv „vchodem pro služebnictvo“, pronesl Zeman na sjezdu ČSSD v dubnu 1995.

Miloš Zeman mluví o předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1998. V těchto volbách zvítězila ČSSD, kterou vedl od roku 1993 do roku 2001 právě Miloš Zeman.

Slib, že ČSSD vstoupí do Strakovy akademie hlavním vchodem, pronesl Miloš Zeman v dubnu 1995 na sjezdu ČSSD (Lidové noviny, 8. listopadu 1997, str. 3). Tehdejší předseda ČSSD konkrétně uvedl: „Nechceme se plížit do vlády vchodem pro služebnictvo, ale chceme do ní vstoupit jako hrdá, sebevědomá a silná strana. Vstoupíme hlavním vchodem.“

Po volbách v roce 1996 se i přes kontaktní kampaň, kdy Miloš Zeman objížděl Českou republiku s autobusem Zemákem, „vstup hlavním vchodem“ nekonal. ČSSD se však s 26,44 % vyšvihla na druhé místo.

Až v předčasných volbách v roce 1998 ČSSD vyhrála s 32,31 % hlasů. Prezident Václav Havel pověřil Miloše Zemana sestavením vlády. Ten v první řadě oslovil Josefa Luxe z KDU-ČSL a Jana Rumla z Unie svobody (Lidové noviny, 9. července 1999, str. 3). Bývalý ministr vnitra Ruml nicméně spolupráci s ČSSD vyloučil (Hradecké noviny, 7. března 1998, str. 3).

V této situaci začal Miloš Zeman vyjednávat s předsedou ODS Václavem Klausem. Z vyjednávání vzešla tzv. opoziční smlouva, celým názvem Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice. Opoziční smlouva umožnila vznik menšinové vlády premiéra Miloše Zemana a ⁠ODS – tehdy nejsilnější opoziční straně –⁠ zaručila místa předsedů obou parlamentních komor a několika dalších kontrolních orgánů. Strany se rovněž dohodly, že během funkčního období nevyvolají hlasování o nedůvěře vládě ani nevyužijí ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Miloš Zeman převzal kabinet od premiéra přechodové vlády Josefa Tošovského. Zemanova první slova při vstupu do budovy Strakovy akademie zněla: „Přicházíme hlavním vchodem, jak jsme slíbili.“ (Mladá Fronta DNES, 23. července 1998, str. 1)

Miloš Zeman se tedy po volbách v roce 1998 opravdu stal předsedou vlády. Splnil tak svůj slib, že ČSSD do Strakovy akademie vstoupí hlavním vchodem, nikoliv vchodem pro služebnictvo, který dal v dubnu 1995. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

(...) vznik krajské samosprávy (který uskutečnila vláda Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz). Byli jsme jednou z mála zemí v Evropě, která krajskou samosprávu neměla.
Regiony
Pravda
Vytvoření krajů ustanovil už ústavní zákon z roku 1997, v době Zemanovy vlády v letech 1998–2002 nicméně došlo k přijetí další legislativy nutné k tomu, aby kraje mohly zahájit činnost. ČR byla tehdy jednou z mála evropských zemí, v níž neexistovaly krajské samosprávy.

Prezident Miloš Zeman vznik krajských samospráv zmiňuje jako příklad jedné z reforem, která se uskutečnila během jeho působení v roli předsedy vlády ČR, tedy v období let 1998-2002.

Vláda Miloše Zemana v listopadu 1999 ve Sněmovně předložila zákon o krajích, k jehož schválení následně došlo v květnu 2000. Přijetí zákona znamenalo zavedení podrobnější zákonné úpravy, která byla nutná k zahájení činnosti krajů. Zákon o krajích tak stanovil postavení samosprávných krajů, úkoly a podmínky jejich činnosti, samosprávné orgány atd.

Současné kraje jako vyšší územní samosprávné celky ovšem vznikly 1. ledna 2000 na základě ústavního zákona přijatého už v prosinci 1997. S krajskou samosprávou počítá od počátku i česká Ústava, vyhrazuje jí zřízení zastupitelstva, která můžou vydávat obecně závazné vyhlášky, mohou mít vlastní majetek a hospodařit s ním.

Vytvoření krajů jako vyšších územních samosprávných celků tedy bylo stanoveno ve zmíněném ústavním zákoně z roku 1997, tj. ještě před vládou Miloše Zemana. Na následné reformě veřejné správy se nicméně skutečně podílela převážně vláda Miloše Zemana, která zákon o krajích předložila, konkrétně legislativu nutnou k tomu, aby kraje mohly zahájit svou činnost. Reforma veřejné správy byla také jednou z priorit programového prohlášení (.pdf, str. 4) tehdejší vlády.

Základem správní reformy byl Návrh koncepce reformy veřejné správy (.doc) předložený na jaře roku 1999 tehdejším ministrem vnitra a členem Zemanovy vlády Václavem Grulichem. Tento dokument byl Sněmovnou následně schválen. V následujících měsících Parlament přijal další (.pdf, str. 2) zákony, které upravovaly vztahy s místními samosprávami, postavení okresních úřadů, rozpočtové uspořádání, příjmy krajů a státní podporu regionálního rozvoje, tedy např. právě i zákon o krajích. Krajské samosprávy byly (.pdf, str. 2) ustanoveny po prvních krajských volbách v listopadu 2000.

Miloš Zeman dále ve svém výroku poukazuje na to, že ČR byla jedna z mála zemí, která krajskou samosprávu neměla. Doslova řekl, že se u nás všechno centralizovaně řídilo z Prahy.

Situaci ohledně krajských samospráv v ČR komentovala v roce 1997 také Evropská komise ve svém stanovisku (.pdf, str. 78) k žádosti České republiky o členství v Evropské unii. Evropská komise ve stanovisku uváděla, že Česká republika žádnou samostatnou regionální politiku nemá a iniciativy regionálního rozvoje jsou realizovány na národní úrovni. Komise tehdy upozorňovala, že v Česku neexistují samosprávné, volené orgány na úrovni krajů, tedy mezičlánek mezi obcemi a státem.

Podobná slova se objevovala také v důvodové zprávěústavnímu zákonu č. 347/1997 Sb., který ustanovil vytvoření územních samosprávných celků. „Ve většině evropských států, ať už se jedná o federace či unitární státy, mají, pokud jde o systém administrativně územního a především samosprávného členění, dvou-, tří- nebo čtyřstupňovou soustavu (např. regiony, departmenty a obce Francie, či oblasti, provincie a obce - Itálie).“

Výrok prezidenta Miloše Zemana jako celek hodnotíme jako pravdivý. Vytvoření současných krajů sice ustanovil ústavní zákon již z roku 1997, na reformě veřejné správy a na zavedení legislativy nutné k tomu, aby kraje mohly zahájit činnost, se ale skutečně podílela Zemanova vláda. Na základě důvodové zprávy k ústavnímu zákonu č. 347/1997 Sb. jako pravdivou hodnotíme i druhou část výroku, že ČR byla jedna z mála zemí v Evropě, která neměla krajskou samosprávu.

Miloš Zeman

Během této (Zemanovy, pozn. Demagog.cz) vlády jsme vstoupili do Severoatlantické aliance a byla dokončena počáteční stavba temelínské jaderné elektrárny.
Energetika
Zahraniční politika
Pravda
Miloš Zeman byl předsedou vlády v letech 1998 až 2002. Česká republika oficiálně vstoupila do Severoatlantické aliance 12. března 1999. Stavba jaderné elektrárny Temelín byla dokončena v roce 2000.

Miloš Zeman se stal předsedou vlády v červenci 1998 a byl jím až do 12. července 2002. Poté ho nahradil Vladimír Špidla.

Severoatlantická aliance

Česká republika oficiálně vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) společně s Maďarskem a Polskem 12. března 1999. V reakci na to Miloš Zeman 16. března přednesl projev v bruselském hlavním sídle NATO. Při slavnostním vztyčování české vlajky mimo jiné prohlásil, že „dnešek je slunečným dnem pro Českou republiku“.

Sluší se ovšem zmínit, že základy pro vstup do Severoatlantické aliance položila již předchozí vláda tehdejšího premiéra Václava Klause, která v září 1997 schválila strukturu a statut vládního a pracovního výboru pro integraci do NATO, a během jejíhož působení byly zahájeny vstupní rozhovory. 

V prosinci 1997 pak ministři zahraničních věcí NATO podepsali protokoly ke vstupu Česka, Maďarska a Polska, které musely následně schválit jednotlivé národní parlamenty. Poslanecká sněmovna schválila přistoupení do NATO v dubnu 1998.

Jaderná elektrárna Temelín

První zmínky o Elektrárně Temelín pochází z roku 1979, kdy byl vydán investiční záměr. Stavba samotná byla zahájena v roce 1987. Po Sametové revoluci bylo rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Stavba byla dokončena v roce 2000 a 21. prosince téhož roku elektrárna vyrobila první elektřinu.

Závěr

Během Zemanovy vlády se Česká republika skutečně stala členem Severoatlantické aliance a byla dokončena stavba jaderné elektrárny Temelín. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Vláda (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) byla tolerována nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že bude průběžně snižován deficit státního rozpočtu. Tato podmínka byla splněna. Na konci mé vlády činil tento deficit bez ztrát Konsolidační agentury deset miliard korun.
Ekonomika
Pravda
Menšinová vláda ČSSD byla mezi lety 1998 až 2002 podporována opoziční ODS. ČSSD se poté v rámci tolerančního patentu zavázala postupně snižovat rozpočtový schodek. V roce 2002 po odečtení zmíněných výdajů na pokrytí ztrát ČKA vláda skutečně hospodařila se schodkem 10 mld. Kč.

Miloš Zeman zde odkazuje na tzv. „opoziční smlouvu“, celým názvem Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, která byla mezi ČSSD a ODS uzavřena po předčasných volbách konaných v červnu 1998. Miloš Zeman byl předsedou sociální demokracie a po uzavření smlouvy se stal i českým premiérem, kterým byl do července 2002. 

Opoziční smlouva umožnila vznik menšinové vlády premiéra Miloše Zemana a ODS (tehdy nejsilnější opoziční straně) v čele s Václavem Klausem zaručila místa předsedů obou parlamentních komor a několika dalších kontrolních orgánů.

V lednu 2000 pak byla opoziční smlouva rozšířena o tzv. toleranční patent, jehož součástí byl příslib vlády Miloše Zemana k postupnému snižování schodku státního rozpočtu tak, aby byl v roce 2003 (předpokládaný vstup do Evropské unie) koncipován jako vyrovnaný a deficit státního rozpočtu odpovídal takzvanému maastrichtskému kritériu (tedy neměl překročit tři procenta HDP). 

Deficit rozpočtu činil v roce 2001 67,7 mld. Kč, v následujícím roce pak došlo k jeho snížení na 45,7 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 3). Miloš Zeman nicméně poukazuje na výši schodku po odečtení platby na úhradu ztrát České konsolidační agentury (ČKA), která činila 36 mld. Kč. Tato částka byla odečtena v rámci rozpočtů na rok 2001 a 2002 (.pdf, v souboru str. 5). Dodejme, že ČKA zajišťovala hospodářské záměry vlády a financovala strategické projekty v oblasti infrastruktury a životního prostředí.

Po odečtení těchto ztrát tedy menšinová vláda Miloše Zemana v roce 2002 skutečně hospodařila se schodkem 9,7 mld. Kč. Vláda rovněž byla tolerována tehdy nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že se bude snižovat schodek státního rozpočtu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. 

Miloš Zeman

V roce 2003 jsem na základě výsledků vnitrostranického referenda kandidoval na prezidenta republiky. V důsledku postojů některých vedoucích představitelů sociální demokracie jsem nebyl zvolen.
Vnitrostranická politika
Pravda
Miloš Zeman získal v prezidentském referendu ČSSD nejvíce hlasů ze všech kandidátů. Miloš Zeman nebyl v prezidentské volbě zvolen i kvůli tomu, že pro něj dle svých slov nehlasovali někteří vedoucí představitelé sociální demokracie.

Předně uveďme, že v roce 2003 se prezident ještě stále volil nepřímo (.pdf, str. 7–8), tj. prezident byl vybrán na základě hlasování na společném jednání obou komor Parlamentu ČR z kandidátů navržených buďto minimálně deseti poslanci, nebo deseti senátory (.pdf, str. 1). Volba prezidenta mohla proběhnout až ve třech kolech, pokud žádný kandidát nedostal potřebný počet hlasů ani ve 3. kole, konala se volba nová (.pdf, str. 1-2). V tomto roce proběhly celkem tři volby prezidenta.

Vnitrostranické referendum ČSSD

Miloš Zeman byl od roku 1993 do roku 2001 předsedou ČSSD. V roce 2002 pak ohlásil odchod z politiky (ČRo 6, 24. května 2002). I přesto však později řekl, že se zúčastní prezidentské volby v roce 2003, ovšem až případné druhé volby. Sociální demokracie se nemohla shodnout na tom, koho strana pošle do prvního kola prezidentských voleb (uvažovalo se i o bývalém ministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi nebo tehdejším ombudsmanovi Otakaru Motejlovi).

Ke konci listopadu 2002 proto ČSSD uspořádala vnitrostranické referendum, ve kterém se na prvním místě umístil Miloš Zeman. Ten ovšem trval na svém rozhodnutí kandidovat až v případném druhém kole.

Zdroj: iROZHLAS.cz

Prezidentská volba

První prezidentská volba se konala 15. ledna 2003 a zúčastnili se jí čtyři kandidáti. Za ODS Václav Klaus, za ČSSD Jaroslav Bureš, za KSČM Miroslav Kříženecký a za KDU-ČSL Petr Pithart (.pdf, str. 32). Žádný z kandidátů ale v první volbě neobdržel potřebný počet hlasů, a proto se konala volba druhá.

Druhá volba prezidenta se uskutečnila 24. ledna 2003 (.pdf, str. 32). V této volbě se o prezidentský post ucházeli tři kandidáti –⁠ Václav Klaus, Miloš Zeman (a to i „přes nelibost stranického vedení“) a tehdejší senátorka Jaroslava Moserová. Miloš Zeman nicméně do dalšího kola nepostoupil, podle serveru iROZHLAS mu chyběla především podpora sociálních demokratů. Jednalo se nicméně o tajné hlasování, a proto nejsou dostupné přesné údaje, kdo koho volil. V zápisu z jednání 24. ledna 2003 tak můžeme najít pouze všeobecné shrnutí hlasů. Dodejme ovšem, že Zemanovu kandidaturu nepodpořili např. tehdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) či ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

Miloš Zeman tedy skutečně dostal podporu ČSSD ve vnitrostranickém referendu. V samotné prezidentské volbě nepostoupil z prvního kola druhé volby prezidenta v roce 2003. Hlasování sice bylo tajné, později se ale tehdejší premiér Špidla a tehdejší ministr vnitra Gross přiznali k tomu, že pro Miloše Zemana nehlasovali. Dá se tak říci, že Zeman nebyl zvolen i kvůli postojům některým vedoucím představitelům ČSSD a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

80 procent hrubého domácího produktu je tvořeno exportem.
Ekonomika
Pravda
Objem českého exportu v roce 2021 dosáhl 73 % HDP, v minulosti byl i 80 %, a Česko je tedy exportně orientovanou ekonomikou. Dodejme, že export není přímo součástí HDP, obě hodnoty se počítají jinak a podíl exportu na HDP tak může být i více než 100 %.

Miloš Zeman svým výrokem ilustruje význam exportu pro Českou ekonomiku a dodává, že „naším národním zájmem, kvůli zvyšování ekonomické výkonnosti, a tedy i životní úrovně, je tedy podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy se, pokud možno, všemi významnými zeměmi světa“. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, co tvoří český HDP, jakou část tvoří export a jaký ukazatel se pro posouzení otevřenosti ekonomiky používá.

Hrubý domácí produkt (HDP) se používá k měření výkonnosti ekonomiky a je to suma celkové hodnoty nově vytvořených statků a služeb za dané období a na konkrétním území. Ukazuje tedy obecně, jak výkonná je daná ekonomika a jakou přidanou hodnotu za daný rok ekonomické subjekty vytvořily. 

Výši HDP je možné zjišťovat různými metodami výpočtu. Z každé z nich však vyplývá, že HDP nelze zaměňovat s objemem produkce dané ekonomiky, tedy peněžního vyjádření ceny veškerého vyrobeného zboží a služeb. Do HDP se totiž nezapočítávají např. náklady na vstupy do výroby, které tvoří velkou část ceny výsledného produktu (mzdy, suroviny, spotřebované služby atd.). Ve srovnání s objemem celkové produkce je tak HDP výrazně nižší.

Export se na druhou stranu vyjadřuje v penězích, které exportéři inkasovali za prodané zboží, podobně jako u obecného ukazatele celkové produkce. V objemu exportu jsou tak zahrnuty i položky, které se nezapočítávají do HDP. Tvrzení, že je nějaká část HDP tvořena exportem, je tedy nepřesné. HDP je částečně tvořen jen přidanou hodnotou statků a služeb, které byly vytvořeny v Česku a poté exportovány, nikoliv exportem jako takovým.

Přesto se ale často můžeme setkat s porovnáváním objemu exportu a HDP. Tento ukazatel slouží k porovnání míry otevřenosti jednotlivých ekonomik a i když jde o srovnání dvou hodnot s různou metodikou, může poskytnout alespoň obecnou informaci o tom, jak významný je export pro určitou ekonomiku. 

Česko skutečně patří mezi exportně orientované ekonomiky, podle OECD dosahoval v roce 2021 objem exportů 73 % HDP, stejnou hodnotu uvádí i Eurostat. Podle odlišné metodiky Českého statistického úřadu byl tento podíl v roce 2020 64 % (.pdf). V minulosti ale český export dle OECDEurostatu odpovídal přibližně 80 % HDP. Doplňme, že u nejvíce exportních ekonomik, jako je např. Lucembursko či Irsko, může ukazatel exportu ku HDP přesahovat i 100 %.

Miloš Zeman tedy správně (v rámci naší 10% tolerance) uvádí hodnotu, kterou ve srovnání s HDP představuje český export a správně tak poukazuje na otevřenost české ekonomiky. Český export opravdu představuje téměř 80 % HDP, Milošem Zemanem použitá formulace nicméně není přesná. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Miloš Zeman

Jsem z rukou izraelského prezidenta nedávno přijal nejvyšší izraelské vyznamenání –⁠ Řád cti, který jsem údajně dostal jako první zahraniční politik.
Zahraniční politika
Nepravda
Prezident Izraele Jicchak Herzog opravdu Miloše Zemana ocenil Řádem cti – nejvyšším izraelským státním vyznamenáním. Už před ním však toto ocenění dostali jiní zahraniční politici. Jednalo se např. o Angelu Merkelovou nebo Baracka Obamu.

Miloš Zeman v kontextu výroku zmiňuje (video, čas 13:42), že jeho „srdeční záležitostí“ po dobu působení ve funkci byl vztah s Izraelem. Prezident dále uvedl, že se snažil, aby bilaterální vztahy mezi Českem a Izraelem byly nadstandardní v porovnání se vztahy s jinými státy.

Prezident Izraele Jicchak Herzog v červenci 2022 navštívil Českou republiku. Při této příležitosti Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti (Medal of Honor). Uveďme, že dříve se toto vyznamenání jmenovalo „Prezidentská medaile Za zásluhy“.

Miloš Zeman ocenění obdržel za neochvějnou podporu státu Izrael, lidu Izraele a židovského národa, za zásluhy o pěstování hlubokého a dlouholetého přátelství mezi Izraelem a Českou republikou a nekompromisní práci ve vnitřní politice i na mezinárodní scéně v boji proti antiizraelské a antisemitské nenávisti po celém světě.“ Dodejme, že Jicchak Herzog Řád cti předal poprvé za jeho prezidentství.

Někteří zahraniční politici však nejvyšší izraelské státní vyznamenání dostali od předchozích prezidentů, tedy dříve než Miloš Zeman. Jak lze vidět v následující tabulce, jednalo se např. o tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamubřeznu 2013, německou kancléřku Angelu Merkelovou v únoru 2014 či italského prezidenta Giorgia Napolitana v červnu 2014.

Zdroje: Henry Kissinger, Barack Obama, Bill Clinton, Angela Merkelová, Girogio Napolitano, Miloš Zeman, Joe Biden, Nikos Anastasiadis.

Miloš Zeman skutečně z rukou prezidenta Izraele Jicchaka Herzoga obdržel nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti. Byť byl Miloš Zeman prvním zahraničním státníkem, kterému řád udělil současný izraelský prezident, v minulosti toto ocenění dostali i jiní zahraniční politici. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů