Klára Dostálová hovoří o mimořádné valorizaci penzí, ke které má podle zákona o důchodovém pojištění dojít v červnu 2023 a jejíž výši se vláda rozhodla upravit. Původně se mělo jednat o průměrné navýšení důchodů o 1 770 Kč, po vládní novele se ale průměrný důchod zvýší pouze o 760 Kč (.pdf, str. 6–7). Poslankyně Dostálová tvrdí, že vládní úprava (.pdf) valorizačního mechanismu má retroaktivní charakter, neboť k ní dle jejího mínění došlo až poté, co nárok na zvýšení penzí o zákonem deklarovanou výši vznikl.

S ohledem na zákon o důchodovém pojištění má k mimořádné valorizaci penzí dojít v případě, že index spotřebitelských cen (tedy inflace) vzroste alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Právě taková situace nastala v lednu 2023, kdy se index spotřebitelských cen domácností důchodců zvýšil o 11,5 % (.pdf, str. 4). Zákon pak upřesňuje, jakým mechanismem se valorizace vypočítává. Dále hovoří o tom, v jakém časovém intervalu k vyplácení navýšených důchodů dochází. Tato část zákona specifikuje, že se „v mimořádném termínu vyplácené důchody zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“

V tomto ohledu tedy červen 2023 představuje výplatní termín valorizace, která vznikla na základě ekonomické situace v lednu 2023. Z výše zmíněné citace zákona o důchodovém pojištění nicméně není zcela zřejmé, zda právo na vyplacení důchodu vzniká v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %, tedy v lednu 2023. Nebo v měsíci, kdy mají být vyplaceny, tedy v červenci 2023.

Doplňme, že vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu upravující valorizační mechanismus až v únoru 2023. Novela byla schválena na začátku března a její jednání provázely obstrukce opozičních poslanců. Opoziční hnutí tento krok kritizovala, např. podle Aleny Schillerové (ANO) vznikl nárok na výplatu penzí již v lednu 2023 a do června běží lhůta jen pro jeho vyplacení. Z tohoto hlediska je podle ní zákon protiústavní, jelikož je retroaktivní. Dodejme, že opozice již avizovala, že se se stížností obrátí na Ústavní soud, přičemž stížnost by měla k soudu dojít nejpozději na začátku května. Pro tento krok se rovněž vyslovil i prezident Petr Pavel, který zákon nicméně podepsal.

Je nutné dodat, že ústavností a retroaktivitou novely zákona, která upravuje valorizace důchodů si nejsou jisti ani ústavní právníci. Například ústavní právník Ondřej Preuss pro server Novinky.cz řekl, že situace ohledně retroaktivity je nejsložitější, následně zmínil, že „existují judikatury, kde ÚS (Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) seznal, že je možné do nabytých práv takto zasáhnout“. O složitosti retroaktivity hovořil i pro ČT24 ústavní právník Maxim Tomoszek: „Je to někde mezi, co se týče retroaktivity. Není to něco, s čím bychom se běžně setkávali.“ Dodejme, že např. ústavní právník Jan Kudrna se domnívá, že důchodcům nárok vznikl již na konci ledna, a zákon tedy „zasahuje do existujícího právního nároku, a jedná se tak o pravou retroaktivitu."

Na závěr tedy shrňme, že ze zákona jasně nevyplývá, zda vzniká právo na valorizaci důchodů v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 % nebo v měsíci, kdy mají být valorizované důchody vyplaceny. Spor, kdy právo vzniká navíc rozhodne až Ústavní soud, na který se chce obrátit opozice. Na tento spor nemají jednoznačný názor ani ústavní právníci a výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.