Koalice 2021-

Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené.
Jiné, 13. dubna 2023
Hospodářství
Tento výrok byl ověřen jako

Vláda aktualizovala programové prohlášení a od záměru zavést daňovou brzdu ustoupila.

Původní slib

Vláda své původní programové prohlášení schválila 6. ledna 2022. V něm se Fialův kabinet zavázal k vytvoření pravidla daňové brzdy, které by znemožňovalo zvýšení celkového daňového zatížení nad tzv. složenou daňovou kvótu (.pdf, str. 5). Složená daňová kvóta představujepoměr výnosu daní, cel a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení k HDP v běžných cenách.“

V praxi by to znamenalo, že „jakmile složená daňová kvóta dosáhne tohoto stropu, automaticky už nebude možné další zvýšení daní bez jejich úměrného snížení jinde.“

Výši tohoto daňového stropu však koalice v programu nespecifikovala (.pdf). Zmiňme, že stejný slib učinil Petr Fiala (ODS) již před volbami do Poslanecké sněmovny uskutečněnými v říjnu 2021. V prosinci 2021 (ještě před nástupem Fialovy vlády) poté nynější ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na otázku, v jaké výši by daňová brzda měla být, odpověděl: „Máme to prodiskutované uvnitř ODS, diskutovali jsme to, když jsme tvořili předvolební program koalice Spolu. Ale teď vám to neřeknu. Samozřejmě to není nad těmi 36 procenty (hodnota složené daňové kvóty v roce 2021, pozn. Demagog.cz), ale o něco pod tím. A je to ještě věc politického jednání.“

Aktualizace programového prohlášení

Vláda v březnu 2023 schválila aktualizaci svého programového prohlášení (.pdf), které již pravidlo o daňové brzdě neobsahuje. Kabinet Petra Fialy změnu prohlášení zdůvodnil především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se poté v březnu 2023 (.pdf, str. 4), v návaznosti na zrušení záměru zavést daňovou brzdu, ptala premiéra Fialy, zda vláda připravuje zvýšení celkové daňové zátěže. To však předseda vlády vyloučil. Zrušení slibu tehdy vysvětloval tím, že by podle něj toto opatření muselo být zavedeno ve formě ústavního zákona, k jehož prosazení nemá vládní pětikoalice dostatek hlasů, a dohoda s opozičními subjekty je dle jeho slov „v podstatě nemožná“ (.pdf, str. 5). Upřesněme, že ústavní zákon musí schválit 3/5 všech poslanců (tedy 120), zatímco vládní strany mají poslanců pouze 108.

Závěr

Vláda tedy ve svém aktualizovaném programovém prohlášení slib zavést pravidlo daňové brzdy vypustila. Premiér Petr Fiala tuto změnu zdůvodňoval tím, že přijetí tohoto opatření ve formě ústavního zákona by podle něj v dolní komoře nezískalo dostatečnou podporu. Slib z těchto důvodů hodnotíme jako porušený.