Pro začátek zmiňme, že o nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let (.pdf). V průběhu let docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí. Kromě Nečasovy vlády, jejíž reforma byla ale později zrušena, se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo. První i druhá vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že o důchodovou reformu budou usilovat. Ani Babišova vláda ji ovšem nevypracovala.

O důchodovou reformu se snaží rovněž nynější kabinet Petra Fialy. Legislativní návrhy, které by se týkaly změn obsažených ve vládním slibu, jeho vláda v prvním roce svého působení nepředložila. K úpravě zákona o důchodovém pojištění sice došlo např. novelou, která byla představena v říjnu 2022, tu ale vláda popisovala jen jako „technickou novelu“ předpisů z oblasti důchodového pojištění. Daný dokument tak úpravy popisované ve vládním slibu nijak nezmiňuje (.doc). Stejně tomu je mj. i v případě pozdější novely schválené v březnu 2023, která snížila valorizaci důchodů při navyšování penzí v mimořádném termínu v červnu 2023.

Až později, v květnu 2023 Fialův kabinet veřejnosti představil ozdravný plán pro veřejné finance, jehož součástí je návrh konsolidačního balíčku (.docx) a návrh důchodové reformy. Následně vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf, str. 8), který se týká úprav valorizace penzí a předčasného odchodu do důchodu. Dolní komora i Senát návrh následně schválily, a novela tak nakonec vstoupila v účinnost 1. října 2023. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pak 15. listopadu 2023 představil návrh (.docx) novely zákona o důchodovém pojištění, která zpracovává další body plánované důchodové reformy. Ke 30. listopadu 2023 byl návrh v připomínkovém řízení.

Základní a zásluhová složka

Starobní důchod se v současnosti skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry (neboli zásluhového dílu). Základní výměra je pro všechny stejná a od roku 2019 činí 10 % průměrné mzdy měsíčně (.pdf, str. 10). Procentní výměra se na výchozí výši důchodu rovněž podepisuje a závisí na době pojištění a příjmech jednotlivce. Může být nejméně 770 Kč měsíčně.

Podle návrhu (.docx, str. 6) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by se uvedená minimální procentní výměra měla zvýšit na 10 % průměrné mzdy (což by např. v roce 2023 odpovídalo částce 4 040 Kč). Samotná základní výměra přitom zůstane zachována. Každý důchodce by tak měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy (.docx, str. 37). To by při použití uvedeného výpočtu v roce 2023 odpovídalo 8 080 Kč namísto dosavadních 4 810 Kč. Podle MPSV má toto opatření pomoci důchodcům s nízkými penzemi, kteří většinu života pečovali o jinou osobu či pracovali, ale měli nízké příjmy.

Kromě toho ovšem vláda navrhuje také snížit základ, ze kterého se vypočítává celková výše procentní výměry. Podle současné právní úpravy se do tohoto základu zahrnuje mj. celá část průměrného hrubého příjmu daného člověka, která nepřesahuje hranici 44 % průměrné mzdy (v roce 2023 17 743 Kč). MPSV ale v návrhu plánuje, že to místo plné částky bude po roce 2034 už jen 90 % (.docx, str. 2; .docx, str. 76–77).

Vláda chce zároveň do roku 2034 postupně snížit (.docx, str. 6–7) i přímo procentní sazbu, kterou se na konci základ násobí. Za každý rok účasti na důchodovém pojištění se tak podle návrhu nebude započítávat 1,5 % základu, ale jen 1,45 % (.docx, str. 81).

Co se týče vlivu počtu vychovaných dětí, zavedení tzv. výchovného prosadila ve Sněmovně ještě v roce 2021 (tedy před nástupem Fialovy vlády) ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno vychované dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace) a růstu mezd.

Fialův kabinet v návrhu plánuje výchovné zachovat, ale s úpravami. Pro první a druhé dítě by se tak výchovné mělo postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.docx, str. 7–8; .docx, str. 16–18).

Návrh nově také upouští od valorizace výchovného (.docx, str. 15–18). Výchovné za první dvě děti má nahradit tzv. rodinný vyměřovací základ. Jeho zavedení by znamenalo, že během péče o děti nebo blízkou osobu by se pro účely důchodového systému počítalo s tím, že pojištěnec odvádí pojistné z průměrné mzdy v daném roce (.docx, str. 19). Zůstala by ovšem možnost zvolit si i současný výpočet, který je postaven na individuálním průměrném výdělku za dobu pracovní aktivity, a je proto výhodnější pro rodiče s vysokými příjmy (.docx, str. 5).

Dobrovolná složka

Vládní závazek dále slibuje zavést dobrovolnou složku důchodového pojištění ve formě státního či veřejnoprávního fondu. V současné době se mohou lidé dobrovolně účastnit třetího pilíře (.pdf) penzijního systému, který se skládá z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Podle toho, kolik si jejich účastníci takto spoří, jim určitou částkou přispívá i stát, který také umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů. Za účastníka může příspěvek nebo jeho část platit i zaměstnavatel. Na jím hrazenou část příspěvku už stát nicméně finanční podporu neposkytuje.

Vláda 14. června 2023 schválila (.pdf) návrh zákona, který navrhuje změny ve státní podpoře penzijního spoření (.pdf). Konkrétně navrhuje zavedení tzv. dlouhodobého investičního produktu, který má být alternativou k již zavedeným finančním produktům zabezpečení na stáří, jež jsou i dnes daňově podporovány. Dále návrh například upravuje státní podporu penzijního připojištění (.pdf, str. 30, 79–80 z 316) a navrhuje zavést také alternativní účastnický fond (.pdf, str. 32–33 z 316), jehož cílem je umožnit penzijním společnostem „investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení“.

Návrh tohoto zákona vláda ve Sněmovně předložila 15. června 2023. Poslanci ho následně schválili v polovině listopadu 2023. Senát se jím nicméně k datu 30. listopadu 2023 ještě nezabýval.

Závěr

Vláda v květnu 2023 představila návrh důchodové reformy a následně Sněmovně předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který se týká úprav valorizace penzí a předčasného odchodu do důchodu. Uvedený návrh novely byl schválen a vešel v účinnost 1. října 2023.

O měsíc a půl později MPSV představilo návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který mimo jiné upravuje změny ve výpočtu zásluhové složky a její minimální výše, výchovné i rodinný vyměřovací základ. Ke 30. listopadu je návrh v připomínkovém řízení.

Návrh zákona, který plánuje zavést fond pro podporu dobrovolné účasti na důchodovém systému, předložil Fialův kabinet Poslanecké sněmovně v červnu 2023. Ta jej poté schválila 15. listopadu 2023. Senát návrh ke 30. listopadu 2023 ještě neprojednal. Slib tedy hodnotíme jako rozpracovaný.