Současná právní úprava

Podle současného znění zákona o důchodovém pojištění se hranice odchodu do penze liší v závislosti na roku narození, pohlaví, u žen i na počtu dětí. Jednotnou hranici 65 let zákon stanovuje pro lidi narozené po roce 1971.

Při odchodu do důchodu hraje roli také doba pojištění daného člověka – tedy počet odpracovaných let, případně doba tzv. náhradní doby pojištění, kam spadá např. doba rodičovské dovolené nebo doba podpory v nezaměstnanosti.

Nárok na penzi vzniká tomu, kdo dosáhl důchodového věku a splnil podmínku, že u něj doba pojištění trvala nejméně 35 let. Dále může člověk odejít do penze, pokud dosáhl důchodového věku a pojištění u něj trvalo nejméně 30 let bez započítání náhradní doby (zjednodušeně řečeno odpracoval 30 let).

Pokud někdo tyto podmínky nesplnil, může získat nárok na důchod o pět let později, než je standardní důchodový věk stanovený pro muže. Doba pojištění musí v takovém případě odpovídat nejméně 20 rokům, případně 15 letům bez započítání náhradní doby.

„Dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod“, o které mluví vládní programové prohlášení, tak chápeme jako potřebnou dobu pojištění.

Změny v důchodech z května 2023

O nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let (.pdf). Postupně docházelo k úpravám některých parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizace penzí. Kromě Nečasovy vlády, jejíž reforma byla později zrušena, se však ucelenou reformu financování důchodového systému žádnému kabinetu prosadit nepodařilo. První i druhá vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že o důchodovou reformu budou usilovat. Ani jedna Babišova vláda ji ovšem nevypracovala.

O důchodovou reformu se snaží rovněž nynější vláda Petra Fialy. Změn zákona o důchodovém pojištění se týká např. novela představená v roce 2022, tu ale vláda popisovala jen jako „technickou novelu“ předpisů z oblasti důchodového pojištění. Uvedený dokument, který v říjnu 2023 prošel Parlamentem, důchodový věk nebo nutnou dobu důchodového pojištění nikterak neupravuje (.doc).

V květnu 2023 Fialův kabinet představil ozdravný plán pro veřejné finance, jehož součástí je návrh konsolidačního balíčku (.docx) a návrh důchodové reformy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) 11. května 2023 ve svém komentáři k této plánované reformě např. uvedl (.pdf), že vláda navrhne, aby nutná doba pojištění pro odchod do předčasného důchodu byla 40 let. To je přitom o pětlet více oproti předchozí právní úpravě.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), který přinesl mj. i tuto změnu, odsouhlasila v červenci 2023 Poslanecká sněmovna. Následně ji schválil také Senát a podepsal prezident Petr Pavel. Část novely, která prodlužuje nutnou dobu pojištění pro odchod do předčasného důchodu, nabude účinnosti až v říjnu 2024.

Dodejme, že Jurečka už na konci května 2023 pro web České důchody řekl, že součástí reformy není snížení potřebné doby pojištění u řádných důchodů z 35 na 25 let, o kterém se ve vládě diskutovalo v roce 2022. „U tohoto opatření bohužel nedošlo v rámci koalice ke shodě,“ uvedl.

Změny v důchodech z listopadu 2023

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy (.doc). Následně jej poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Vláda by se měla návrhem zabývat začátkem roku 2024.

Ani tento návrh nepočítá se snížením potřebné doby pojištění u řádných důchodů (.doc). Naopak plánuje upravit věk odchodu do důchodu v návaznosti na průměrnou dobu dožití. Vzhledem k současným demografickým predikcím se tak bude věk odchodu do penze zvyšovat. Například muži narození v roce 1971, pro které současný zákon stanovuje standardní důchodový věk 65 let, by měli podle návrhu odcházet do penze až o sedm měsíců později (.doc, str. 11–12).

Tato reforma nicméně navrhuje zmírnit podmínky pro seniory, u nichž doba pojištění neodpovídá požadovaným 35 letům. Ti mají podle současného znění zákona nárok na přidělení penze až pět let po dosažení standardního důchodového věku mužů, pokud u nich pojištění trvalo alespoň 20 let. Dle návrhu by mohli nově čekat místo zmíněných pěti let jen dva roky (.doc, str. 5–6). Pro lidi, kteří nedosáhli nutné doby pojištění, by se tak potřebná doba pro získání nároku na penzi zkrátila o tři roky.

Závěr

Součástí změn v důchodovém systému tedy není zkrácení potřebné doby důchodového pojištění z 35 na 25 let, o čemž vláda diskutovala v roce 2022. Namísto toho MPSV v rámci důchodové reformy navrhlo, aby mohli lidé s dobou pojištění nižší než 35 let získat nárok na penzi (při splnění alespoň 20 let pojištění) nikoli až po 5, ale jen po 2 letech od dosažení standardního důchodového věku. Návrh, který takové opatření hodlá zavést, předložilo MPSV vládě v listopadu 2023, ta jej ovšem ke 30. listopadu 2023 ještě neschválila. Slib tak hodnotíme jako rozpracovaný.