Hranice NATO a Ruské federace se v podstatě zdvojnásobila.
Před přistoupením Finska sdílely členské státy NATO s Ruskem hranici o délce přes 1 200 km. Se vstupem Finska do Aliance se k tomuto číslu přidalo dalších přibližně 1 300 km. Délka hranic se tedy více než zdvojnásobila.
Poslanec Jiří Horák (KDU-ČSL) hovoří o tom, že v důsledku vstupu Finska do NATO, ke kterému došlo 4. dubna 2023, se prodloužily hranice Severoatlantické aliance s Ruskou federací.
Před vstupem Finska čítala délka hranice členských států NATO s Ruskem přibližně 1 210 kilometrů. Z toho téměř dvousetkilometrovou hranici sdílí Norsko s ruským Kolským poloostrovem a více než 600 kilometrů pak dohromady tvoří hranice Estonska a Lotyšska. S Kaliningradskou oblastí pak sousedí Litva (hranice necelých 300 km) a Polsko (hranice přes 200 km).
Finsko-ruská hranice pak měří více než 1 300 kilometrů, tedy o něco více než hranice NATO a Ruské federace před vstupem Finska do Aliance. 4. dubna tedy skutečně došlo k více než zdvojnásobení délky těchto hranic, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V naší nové analýze jsme se zaměřili na výroky poslance KDU-ČSL Jiřího Horáka, který v rozhovoru pro Týdeník FORUM mj. mluvil o tom, jaký vliv bude mít vstup Finska do NATO na obranyschopnost Aliance.