Nejprve zmiňme, že Rusko anektovalo Krym v březnu 2014. Ještě předtím průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že Ukrajinci měli k Ruské federaci většinově pozitivní postoj. Data Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) ukazují, že např. v letech 2008–2010 zastávalo (.pdf, str. 200–201) pozitivní názor na Rusko 88 až 93 % Ukrajinců. Naopak negativní názor mělo v daném období v průměru jen 6 % Ukrajinců, přičemž ani v jednom z provedených průzkumů tento podíl nepřesahoval 9 %. Ještě v únoru 2014, mělo pozitivní náhled na Ruskou federaci 78 % respondentů, v květnu 2014, po anexi Krymu, tento podíl klesl na 52 %.

Podle dat Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se poté postoj obyvatel Ukrajiny k Rusku mírně proměňoval, jak ukazuje graf níže. V květnu 2015 např. kladný postoj k Rusku zastávalo jen 30 %, podle průzkumu ze září 2016 se podíl zvedl na 40 %, v květnu 2017 to poté bylo 44 %, negativní postoj tehdy mělo 37 % obyvatel Ukrajiny. Poměrně vyrovnaný byl tento poměr i na začátku roku 2021. V květnu 2022 – tedy několik měsíců po zahájení ruské invaze – mělo podle KIIS negativní názor na Rusko 92 % Ukrajinců a pouze 2 % pozitivní.

Výsledky průzkumů veřejného mínění, které se týkají postojů obyvatel Ukrajiny k Rusku, zveřejnilo také kyjevské Razumkovovo centrum. Podle jeho dat ještě na podzim 2013 před anexí Krymu mělo k Rusku pozitivní postoj 52,8 % obyvatel Ukrajiny, v říjnu 2014 už to bylo jen 23,3 %. Dle průzkumu vypracovaného na jaře 2023 se vůči Rusku pozitivně staví jen 3 % respondentů, negativně naopak téměř 94 %.

Podobná data uvádí Razumkovovo centrum i v případě postojů obyvatel Ukrajiny k Vladimiru Putinovi. Na přelomu září a října 2013 jej pozitivně vnímalo 42 %, o rok později po anexi Krymu už jen 15,5 % dotázaných. Na přelomu února a března 2023 k němu mělo pozitivní postoj 0,5 % respondentů, skoro 97 % ho naopak vnímá negativně. Upřesněme, že průzkum Razumkovovo centrum neprovádělo na Ruskem okupovaných územích.

Pro úplnost je také vhodné doplnit, že Kyjevský mezinárodní sociologický institut a Razumkovovo centrum při průzkumech nepoužívají zcela shodnou metodiku výběru respondentů, jejich data se tedy liší.

Analytická a poradenská společnost Gallup pak také zveřejnila výsledky průzkumů, v jejichž rámci obyvatelé Ukrajiny odpovídali na otázku, zda schvalují kroky vedení Ruské federace. V roce 2013 je schvalovalo 47 % respondentů, v roce 2014 už jen 5 %, minulý rok to pak bylo už méně než 0,5 %. Kroky ruského vedení naopak neschvaluje 96 % dotázaných. Průzkum přitom probíhal i v okupovaných oblastech na jihu a východě Ukrajiny.

Na závěr shrňme, že do anexe Krymu v březnu 2014 Rusko podporovala většina Ukrajinců. Podle průzkumu kyjevského Razumkovova centra mělo ještě na podzim 2013 k Rusku pozitivní postoj 52,8 % dotázaných obyvatel Ukrajiny. Podle průzkumů KIIS byl tento podíl dokonce ještě vyšší a v únoru 2014 dosahoval až 78 %. Data obou institucí pak ukazují, že od zabrání poloostrova klesl podíl Ukrajinců s pozitivním postojem k Rusku, další výrazný propad následoval i po začátku ruské invaze v roce 2022. Současně s tím také rostl podíl Ukrajinců, kteří se k Ruské federaci staví negativně, v současnosti se jedná o více než 90 % obyvatel Ukrajiny. Lze tedy říci, že je nyní atmosféra protiruská, jak uvádí poslanec Horák. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.