Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) výrokem obhajuje, proč je součástí konsolidačního balíčku (.pdf, str. 3) vlády Petra Fialy snížení růstu platů ústavních činitelů včetně soudců.

Platy ústavních činitelů upravuje zákon č. 236/1995 Sb., o platech představitelů státní moci. Ten se týká jak poslanců, senátorů, prezidenta, členů vlády, europoslanců a členů vedení několika dalších orgánů, tak právě i soudců. Vliv má také na platy státních zástupců, při jejich výpočtu totiž podle zákona č. 201/1997 Sb. hraje roli platová základna soudců. Doplňme, že zákon č. 236/1995 Sb. upravuje nejen samotné platy, ale i náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

Podle daného zákona platy představitelů státní moci vychází z platové základny, která se následně násobí dalšími koeficienty v závislosti na tom, o jakou funkci se jedná. Zmíněná platová základna se přitom odvíjí od průměrné mzdy v celé ekonomice za předminulý kalendářní rok. Uveďme, že právě ta v posledních letech rostla.

Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde. Učinil tak například v letech 2021 a 2022, kdy platy představitelů státní moci zmrazil. V obou letech se tak platy odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 8). Zmrazení se nicméně týkalo všech ústavních činitelů, včetně soudců.

Co se týče změn ve stanovení platů, které měly jiný dopad na soudce a jiný dopad na další ústavní činitele, můžeme zmínit novelu z roku 2018. Ta ponechala platovou základnu soudců na úrovni 3násobku průměrné hrubé měsíční mzdy (tehdy ještě mzdy v nepodnikatelské sféře), u ostatních představitelů státní moci se ale platová základna změnila z 2,75násobku průměrné mzdy na 2,5násobek (.pdf, str. 6). Jak uváděla důvodová zpráva k novele: „Změna násobku pro výpočet platové základny se týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti.“ (.pdf, str. 3).

V současnosti zůstává tento poměr nezměněn a platová základna soudců stále odpovídá 3násobku průměrné mzdy (nyní už mzdy v národním hospodářství), u ostatních ústavních činitelů je to 2,5násobek.

Na rozdíl od výpočtu platové základny soudců se výpočet u ostatních představitelů státní moci měnil v minulosti měnil hned několikrát. Od roku 2015 se např. rovnal 2,25násobku průměrné mzdy, od roku 2016 pak 2,35násobku, o rok později 2,45násobku, od roku 2018 2,5násobku a od roku 2019 pak měl dosahovat 2,75násobku (.pdf, str. 2). Právě tuto výši nahradila zmíněná novelizace z roku 2018, která výpočet upravila na současný 2,5násobek průměrné mzdy. U soudců se násobek platové základny nezměnil od roku 2014, kdy Ústavní soud zrušil dříve zavedené snížení.

Je tedy pravda, že se v minulosti výpočet platové základny politiků několikrát měnil, zatímco u soudců násobek platové základny zůstával stejný. Platy většiny soudců jsou v současnosti vyšší než platy řadových poslanců a senátorů, a to právě kvůli rozdílu v koeficientu pro jejich výpočet. Hrubý měsíční plat poslance a senátora nyní konkrétně odpovídá 102 400 Kč (bez náhrad). U soudců krajských soudů je to nejméně 109 200 Kč, u soudců vrchních soudů pak nejméně 119 400 Kč, v závislosti na počtu let praxe to však může být i téměř 210 tisíc Kč. Výrok ministra Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.