Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví v kontextu výroku o novele zákona o důchodovém pojištění (.pdf), již Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023 a která mj. zpřísnila podmínky pro valorizaci důchodů. Redaktor v rozhovoru poukazuje na kritiku ze strany opozice, podle které vláda tímto rozhodnutím důchodce „ožebračuje“ a pokouší se řešit schodek státního rozpočtu pouze na jejich úkor. Jurečka k tomuto podotýká, že z hlediska celé společnosti byl podle něj dopad vysoké inflace kompenzován právě zejména starobním důchodcům a poukazuje na to, že i přes tyto úpravy pobírají čeští senioři stále vyšší důchod než na sousedním Slovensku.

Po mimořádné valorizaci v červnu 2023 činí průměrný starobní důchod v České republice 20 233 Kč (.pdf, str. 1). Fialova vláda se v únoru letošního roku shodla (.pdf, str. 1) na zmiňované úpravě parametrů valorizace důchodů kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.docx, str. 4–5). Průměrný měsíční důchod měl pak vzrůst jen o 760 Kč (.pdf, str. 7) místo původních 1 770 Kč, o které by penze vzrostly bez vládního zásahu. Poslanecká sněmovna tuto změnu později schválila (.pdf) a novela nabyla účinnosti 20. března 2023.

Na Slovensku došlo k poslední mimořádné valorizaci 1. července 2023, kdy se průměrný starobní důchod zvýšil o 10,6 % na 637 €, což je v přepočtu zhruba 15 301 Kč (podle kurzu České národní banky k 28. červenci 2023). Slovenský průměrný důchod je tedy v porovnání s tím českým nižší o 4 932 korun, jak správně uvádí ministr Jurečka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že ještě na konci loňského roku byl rozdíl vyšší, a to 5 538 Kč. Český průměrný důchod na konci roku 2022 totiž dosahoval částky 18 061 Kč (.pdf, str. 1), zatímco ten slovenský činil 516 € (v přepočtu 12 523 korun podle kurzu ČNB v prosinci 2022).