Ten projekt (digitálního přihlašování na střední školy, pozn. Demagog.cz) vzniká vlastně za nesrovnatelně nižší finanční náklady, než je většina těch projektů, které se objevily ve státní sféře.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dopředu odhadovalo, že náklady na vývoj systému digitálního přihlašování na střední školy nepřesáhnou rozpočty některých jiných digitalizačních projektů ve školství a státní správě. Výši skutečných nákladů ale dosud nezveřejnilo.
Ministr školství Mikuláš Bek mluví o online přihlašovacím systému na střední školy DiPSy, který byl se zpožděním spuštěn 2. února. Nejprve zmiňme, že neuvádí konkrétní případy dalších projektů ve státní sféře, oproti kterým měl tento vyžadovat „nesrovnatelně nižší náklady“. V našem ověření jsme se proto zaměřili především na další elektronické systémy, které představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Digitální systém přihlašování na střední školy
V první řadě je nutné vyčíslit, kolik peněz stál vznik nově spuštěného systému DiPSy. Organizace Cermat, jejímž zřizovatelem je MŠMT, na přípravu systému v červenci 2023 nejprve vypsala výběrové řízení, kterého se zúčastnilo celkem šest firem (.pdf, str. 3–4). Navrhované rozpočty nabídek se pohybovaly v rozmezí od 4,5 do 24 milionů korun (se započtením DPH).
Výběrové řízení ale Cermat v říjnu 2023 zrušil (.pdf). Firma s nejlevnější nabídkou, kterou Cermat z řízení vyloučil kvůli nesplnění zadávacích podmínek, totiž podala námitky a následně i návrh na přezkoumání postupu Cermatu (.pdf, str. 2). Právě kvůli způsobeným časovým průtahům se tak nakonec Cermat rozhodl celé výběrové řízení ukončit, protože by podle něj už nikdo z účastníků nestihl systém dokončit v požadovaném termínu. MŠMT následně v tiskové zprávě oznámilo, že systém připraví přímo zaměstnanci Cermatu.
Ministerstvo tehdy uvádělo, že „celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení“. Zmiňovaná nejnižší cena pocházela od společnosti PragoData (.pdf, str.3–4), která slibovala vytvoření systému za 4,5 milionu korun.
Samotný Cermat nicméně ještě loni v létě odhadoval, že zřízení systému vyjde stát na asi 12 milionů korun. Podobnou sumu, 13,5 milionu korun, nabízela společnost TECHNISERV, kterou Cermat před zrušením řízení plánoval vybrat jako dodavatele (.pdf, str. 1, 3).
Přesné informace o tom, kolik peněz Cermat na vytvoření systému DiPSy vynaložil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na MŠMT, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi.
Elektronické systémy ve školství
Z dalších systémů můžeme zmínit například projekt digitalizace vysokých škol. Ten muselo MŠMT zřídit na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. V říjnu 2020 ministerstvo uvedlo, že na tříleté období do konce roku 2022 na projekt tzv. Jednotné digitální brány vyčlenilo 170 milionů korun. Cílem daného systému je elektronizovat přihlášky na veřejné vysoké školy či umožňovat online vyřizování žádostí o stipendia.
Mezi další projekty patří například české antiplagiátorské systémy pro veřejné vysoké školy. Nejrozšířenější z nich je systém Theses.cz, který v roce 2008 spustila Masarykova Univerzita v Brně a následně jej začaly využívat desítky dalších škol. MŠMT na vývoj těchto systémů vynaložilo v letech 2008 až 2011 celkem 33 milionů korun.
Další digitální systémy
Mimo oblast školství v posledních letech vznikl například systém eNeschopenka (.pdf), který v roce 2020 spustila Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 17–18). Digitální rozhraní, díky němuž už lidé nemusí pracovní neschopenku zaměstnavateli dodávat v papírové podobě, podle Ministerstva práce a sociálních věcí vyšlo na přibližně 120 milionů korun. Už starším podobným projektem je eRecept, který začal fungovat v roce 2011. Celý systém včetně digitálního úložiště Česko stál více než 300 milionů korun.
Na stovky milionů přišlo stát také spuštění portálu MOJE daně nebo Portálu občana (.pdf, str. 3), který lidem poskytuje přístup k dalším digitálním službám státu.
Z nových projektů za zmínku stojí i aplikace eDoklady, pomocí které si lidé mohou od letošního ledna vytvořit elektronickou verzi občanského průkazu v mobilním telefonu. Vláda Petra Fialy v září 2023 původně odhadovala plánované náklady na uvedení aplikace do provozu na přibližně 20 milionů korun (.pdf, str. 14 z 82), další investice související s jejím provozem kabinet vyčíslil na 30 milionů. Zpravodajský server Novinky.cz v lednu 2024 informoval, že podle státní Digitální a informační agentury (DIA) vyšel vývoj aplikace eDoklady na 10 milionů korun.
Závěr
MŠMT dříve uvádělo, že by vytvoření elektronického systému podávání přihlášek na střední školy mělo stát zhruba 12 milionů korun, později mluvilo o částce nižší než 4,5 milionu korun. Pokud by se skutečné náklady na systém DiPSy pohybovaly v tomto cenovém rozpětí, bylo by možné jej v porovnání s ostatními digitalizačními projekty označit za jeden z nejlevnějších. Jelikož ale MŠMT dosud nezveřejnilo, kolik systém DiPSy stál, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
