Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dlouhodobý záměr v oblasti vzdělávání, který schválil Fialův kabinet. Dle Beka tento materiál mluví o rovnosti mezi všeobecnými a odbornými obory, což se odlišuje od praxe dvou předchozích vlád. Minulé kabinety totiž podle ministra školství zachovávaly nerovný poměr, kdy bylo střední školství ze 70 % tvořeno odborným vzděláváním a jen ze 30 % všeobecnými obory na gymnáziích a lyceích (.pdf, str. 62). Podíváme se tedy na to, jak vypadaly minulé koncepce resortu školství a jak je ministerstvo změnilo během vládnutí Fialova kabinetu.

Nový koncept

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydává strategické a koncepční dokumenty, od kterých se odvíjí struktura českého školského systému. Bek ve svém výroku zjevně naráží na nové směřování středního vzdělávacího systému, které vychází z dokumentu s názvem „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027“ (.pdf). Ten vláda schválila 20. prosince loňského roku (.pdf). Sám ministr školství Bek o nové koncepci dříve řekl, že jednou z výrazných změn je „regulace podílu všeobecného a odborného středního vzdělávání.“

Z uvedeného dokumentu opravdu vyplývá, že jednou z priorit je nastavení vyváženějšího zastoupení všeobecných a odborných oborů (.pdf, str. 62): „Obsahem je inovovaná oborová soustava středního vzdělávání založená na (až paritně) vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů (…) a odborných oborů“. Dosavadní struktura podle nové koncepce mj. nedostatečně zohledňovala potřeby trhu práce (.pdf, str. 62).

Nejnovější data za rok 2021 ukazují, že Česko má zhruba 69,1 % žáků na středních odborných školách či učilištích a 30,9 % ve všeobecném vzdělávání, což byl jeden nejnižších podílů z členských států EU. Jak ukazuje následující graf, podíl žáků v odborném vzdělávání v posledních letech mírně klesal (.pdf, str. 27), stále se však držel v poměru přibližně „70 ku 30“.

Statistické údaje mapující léta 2006 a 2010 navíc dokládají, že je tento nevyvážený poměr v ČR dlouhodobý. Dodejme, že po větším rozšíření všeobecných oborů volali např. již v roce 2017 zástupci společnosti EDUin, která se zaměřuje na téma vzdělávání.

Kroky dřívějších vlád

V dlouhodobém záměru pro oblast školství, který vydalo MŠMT ministrů za vlády Bohuslava Sobotky, zmínka o poměru nabídky středního školství chybí (.pdf, str. 21–30). V jiném strategickém dokumentu se resort pouze zavázal snížit nerovnost v tom smyslu, aby se zvýšila dostupnost a kvalita předškolního vzdělávání.

O poměru se nezmiňovali ani tehdejší šéfové resortu. Ministr Marcel Chládek podporoval učební obory, zároveň ale přislíbil, že tato podpora nebude na úkor gymnázií. Jeho nástupkyně Kateřina Valachová mluvila pouze o tom, že by se měla posílit rozmanitost základního vzdělání na druhém stupni tak, aby nebylo třeba rozšiřovat kapacitu víceletých gymnázií.

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii do roku 2030+ (.pdf), jejímž cílem bylo modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. MŠMT návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií. S tím souvisel i záměr zlepšit výuku na druhém stupni základních škol, a snižovat tak nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání (.pdf, str. 19, 44).

Ve své Strategii do roku 2030+ minulá vláda neříkala, že by plánovala měnit poměr mezi počtem žáků všeobecných a odborných středoškolských oborů (.pdf). Tento cíl nebyl zmíněn ani v jejím Dlouhodobém záměru na roky 2019–2023 (.pdf). Je třeba dodat, že Babišův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal k tomu, že bude zvyšovat kvalitu odborného školství. K poměru mezi všeobecnými a odbornými školami se ale tento text nevyjadřoval.

Závěr

Ministr školství Bek poukazuje na to, že současná vláda se snahou o vyrovnání podílu mezi odborným a všeobecným středním školstvím odlišuje od předchozích kabinetů. V loňském roce schválený dlouhodobý záměr pro oblast školství vedle řešení nerovnosti přístupu ke vzdělávání klade důraz právě na větší vyváženost mezi zmíněnými dvěma typy oborů. Konkrétní čísla nová strategie nezmiňuje, stojí v ní ale, že by tento podíl měl dosáhnout parity, tj. rovnosti.

Tento dokument se liší od strategií dvou předchozích vlád, které srovnání poměru mezi odborným a všeobecným vzděláním mezi své cíle neřadily. Tehdejší ministři mluvili převážně o potřebě omezit víceletá gymnázia, k přesnému podílu se ale nevyjadřovali. Poměr v minulých letech sice klesal, i tak ale dlouhodobě zůstal přibližně „70 ku 30“, jak uvádí Mikuláš Bek. Fialova vláda chce tento poměr vyvážit tak, aby se přiblížil rovnoměrnému rozložení. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.