Česká republika totiž má velmi jemně členěnou strukturu těch (středoškolských, pozn. Demagog.cz) oborů, je jich přes 280 a řada vyspělých zemí má třeba jenom několik desítek.
Tento výrok byl ověřen jako
Zkrácené odůvodnění
Přehled na portálu Ministerstva školství ukazuje, že je v Česku celkově 280 středoškolských oborů. Některé vyspělé evropské země nabízí méně než 100 oborů, v Norsku a Švédsku je jich například méně než 20.
Plné odůvodnění
Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala přípravy takzvané profesní maturity. Uveďme, že ta by na rozdíl od klasické maturity obsahovala pouze školní část zkoušky, nikoli ale už tu státní, která zahrnuje jednotné didaktické testy. Podle dřívějších návrhů think-tanku Univerzity Karlovy by sice s profesní maturitou nebylo možné dále pokračovat na vysokou školu, postačovala by ale pro výkon povolání. V důsledku by tak mohla studentům usnadnit, aby úspěšně dokončili středoškolské vzdělání.
Podle Beka je ale před zavedením profesních maturit nejdříve nutné vyřešit problém s příliš vysokým počtem oborů středních škol. Těch je dle něj v Česku přes 280, zatímco v řadě vyspělých zemí jich je jen několik desítek.
Rámcové vzdělávací programy
Samotnému středoškolskému vzdělávání se věnuje školský zákon a také nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Všechny platné rámcové vzdělávací programy, tedy obory, jsou dostupné na metodickém portálu MŠMT. Podle něj se studenti mohou vzdělávat v 273 oborech středního odborného vzdělávání a dalších 7 oborech gymnázií, dohromady jich je tedy 280. Ze zákona a nařízení dále vyplývá, že studenti v současnosti můžou dosáhnout tří stupňů středoškolského vzdělání a že zmíněné obory se dělí do 31 skupin.
Srovnání s vyspělými zeměmi
Mikuláš Bek následně srovnával počet oborů v ČR se situací v dalších vyspělých zemích. Úroveň vyspělosti zemí se nejčastěji měří pomocí Indexu lidského rozvoje (HDI), který sleduje Organizace spojených národů (OSN). V našem srovnání se zaměříme především na země, které se podle aktuálních dat (.xlsx) za rok 2021 řadí do kategorie států s velmi vysokým HDI.
Švýcarsko, které je v žebříčku HDI na prvním místě, je co do počtu středoškolských oborů na podobné úrovni jako Česko. Švýcarské střední školství totiž v rámci tzv. základního odborného výcviku nabízí 250 učňovských oborů, které kombinují teoretickou výuku ve školách a praktickou část přímo u zaměstnavatelů. Kromě toho mají děti ve Švýcarsku možnost vzdělávat se také na gymnáziích nebo na středních odborných školách, které nabízí 6 oborů. Doplňme, že v každém kantonu může být nabídka oborů odlišná.
Velkou nabídku studijních programů mají také školní děti v Dánsku. Střední odborné vzdělávání nabízí výběr z více než 100 programů. Obecné střední vzdělání lze získat ve 4 studijních programech, ve kterých si studenti mohou dále zvolit jeden ze 49 různých specializovaných podprogramů.
Španělští studenti si mohou vybrat ze dvou typů středního odborného vzdělávání. Střední základní odborné vzdělání nabízí 34 programů, druhý, vyšší typ středního odborného vzdělání pak 63 programů. Španělští studenti se také mohou rozhodnout pro obecněji zaměřenou střední školu zakončenou maturitní zkouškou, kterou lze získat ve čtyřech specializacích.
Na Islandu existují dva typy středoškolského vzdělávání. Jedná se buď o všeobecný program, který hlavně připravuje na studium na vysoké škole, nebo o formu odborného vzdělávání. Ta nabízí přes 80 programů, které připravují přímo na zaměstnání.
V Itálii se studenti mohou vzdělávat na všeobecných středních školách, které nabízí celkem 15 zaměření, a také na odborných školách, v jejichž případě je studijních oborů dohromady 11. Poslední možností jsou odborné programy, které zajišťují přímo italské regiony a ve kterých lze získat až 55 profesních kvalifikací.
Do dvou desítek oborů středoškolským studentům nabízí například Norsko a Švédsko. V Norsku existuje celkem 15 středoškolských programů – pět všeobecných a deset odborných. Švédsko v reakci na finanční krizi svůj systém omezilo v roce 2011 (.pdf, str. 33–34). Studentům nyní nabízí 12 odborných programů (.pdf, str. 35–36), po kterých mohou nastoupit přímo do práce, a 6 programů, které připravují na studium na vysoké škole.
Závěr
Ministr školství Mikuláš Bek správně uvádí, že je v Česku přibližně 280 oborů středoškolského vzdělávání. Srovnání s některými vyspělými evropskými státy ukazuje, že počet oborů na středoškolské úrovni je například ve Švýcarsku podobně vysoký jako v ČR, v řadě zemí je ale výrazně nižší. Pod hranicí 100 oborů se pohybuje na Islandu nebo v Itálii, Norsko a Švédsko nabízí oborů méně než 20. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.