Poslankyně ODS Renáta Zajíčková reaguje na otázku moderátora, zda zavedení korespondenční volby ohrozí princip tajnosti hlasování, která je jednou z ústavních zásad volebního práva. Zajíčková připouští, že k oslabení tajnosti může dojít, což podle ní tvrdí i někteří ústavní právníci.

Vliv korespondenční volby na princip tajnosti

Ústavní právníci se převážně shodují, že hlasování poštou princip tajnosti voleb oslabí. Podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse je korespondenční volba v některých bodech na hraně ústavnosti. Za možný problém označil právě tajnost volby, a kromě toho také legitimitu hlasování a důvěru lidí v systém. Dodal ovšem, že se neobává hromadného ovlivňování voličů nebo podvodů při sčítání hlasů.

Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že stát je povinen vytvořit podmínky pro nepropojitelnost hlasu s konkrétní osobou (video, čas 5:37). Zmínil také nutnost zajištění osobní a svobodné volby, kdy volič hlasuje bez jakéhokoliv nátlaku. Současný zákon tyto principy podle Kudrny v případech hlasování za plentou reflektuje, ale korespondenční volba podle něj může být problematická (video, čas 7:13) a naráží na „ústavní mantinely“.

Ústavní právník Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla, řekl, že rozhodnutí o korespondenčním hlasování je otázkou poměru principu tajnosti a principu všeobecnosti volebního práva. Princip všeobecnosti znamená, že právo volit má bez diskriminace a jakýchkoliv omezení každý zletilý občan ČR – včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Kysela vysvětloval, že ačkoliv by se hlasováním poštou dle jeho slov oslabila tajnost voleb, zároveň by se odstranila překážka pro občany v zahraničí, a posílil by se tak princip všeobecnosti (video, čas 3:22).

S tím souhlasil i ústavní právník Marek Antoš. Ten tvrdil, že některé výtky ke korespondenčnímu hlasování jsou kvůli oslabení tajnosti voleb postavené na reálných základech. Zároveň by ale možnost odvolení poštou podle něj přispěla k narovnání šance lidí na to se voleb vůbec zúčastnit.

Porušování principu tajnosti i bez hlasování poštou

Někteří ústavní právníci navíc mluvili i o tom, že k určitému porušování principu tajnosti voleb dochází i bez možnosti korespondenčního hlasování. Antoš připustil, že od tajnosti volby se upouští např. tehdy, když jde volič za plentu s doprovodem kvůli tělesnému handicapu. Obdobný argument použil i právní teoretik a ústavní právník Aleš Gerloch, podle kterého je tajnost oslabena v případech, kdy je volební urna přinesena k hlasování lidem do domácnosti (video, čas 4:01).

Jak Gerloch, tak i výše zmíněný Jan Kysela, také popisovali možné problémy se systémem předem distribuovaných lístků do domácností. Kysela řekl, že může docházet k fenoménu tzv. domácího hlasování, kdy je hlasování rodiny ovlivněno jedním členem (video, čas 4:10). Tento problém připustil i Ondřej Preuss. Ten ale zároveň dodal, že při korespondenčním hlasování by se riziko narušení tajnosti zvýšilo, jelikož volič jde za plentu až na výjimečné případy sám, kdežto na poště může být pod dohledem.

Jako možný problém Kysela vyzdvihl také dvoudenní hlasování, které je v zahraničí dle jeho vyjádření méně časté kvůli otázce, jak volební urnu zajistit během noci (video, čas 3:37). Z těchto důvodu podle Kysely nemají Češi na princip tajnosti přílišné nároky (video, čas 5:05). 

Z výše zmiňovaných důvodů někteří ústavní právníci mluvili o potřebě úpravy Ústavy tak, aby zohledňovala hlasování poštou. Takovou potřebu zmínili např. Gerloch nebo Kudrna. Naopak podle Kysely je novela dostatečně bezpečná a v rozporu s Ústavou není. Marek Antoš dokonce uvedl, že „je málo ambiciózní, protože řeší pouze situaci voličů, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, ale nedává tu možnost korespondenčního hlasování lidem, kteří tam budou krátkodoběji“.

Závěr

Někteří ústavní právníci opravdu tvrdili, že zavedením korespondenční volby dojde k oslabení principu tajnosti hlasování. Část z nich také uvedla, že tento princip je oslaben už v současnosti, např. z důvodu možnosti hlasování v přítomnosti jiné osoby v případě handicapu. Rovněž zmiňovali, že oslabení tajnosti voleb by bylo vyváženo posílením jejich všeobecnosti. Z uvedených důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý.