Poslankyně o korespondenční volbě

Karla Maříková (SPD) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně, a kterou Sněmovna schválila v červnu 2024. Poslankyně reaguje na dotaz moderátora, jestli hnutí SPD podá podnět k Ústavnímu soudu, aby přezkoumal způsob hlasování o tomto návrhu. Maříková vysvětluje, že poslanecký klub SPD není dostatečně početně silný na to, aby bez pomoci ostatních opozičních poslanců takový podnět mohl podat.

Návrh na zavedení korespondenční volby

O možnosti hlasovat poštou pro Čechy v cizině se diskutovalo již za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, kdy návrhy příslušných novel (.pdf a .pdf) předkládali poslanci tehdy opoziční TOP 09. Oba Babišovy kabinety navíc samy slibovaly zavedení korespondenční volby ve svých programových prohlášeních.

K uzákonění korespondenční volby se ve svém programovém prohlášení zavázala i vláda Petra Fialy (.pdf, str. 31). Právě díky hlasům poslanců z vládních stran prošel 21. června 2024 návrh novely (.pdf) Poslaneckou sněmovnou a ke dni vysílání námi ověřované debaty čekal na projednání v Senátu.

Pokud by novela prošla legislativním procesem, Češi v zahraničí by nemuseli volit na zastupitelských úřadech států, ve kterých pobývají, ale stačilo by jim svůj hlas odeslat poštou. Systém, který funguje ve většině evropských zemích, ovšem dlouhodobě kritizuje část opozice. Ta se domnívá, že přijetím novely by došlo k porušení principu tajnosti voleb a mohlo by tak dojít k manipulacím s hlasy.

Ústavní stížnost

Poslanecká sněmovna o návrhu jednala od ledna letošního roku. Včetně závěrečného hlasování šlo v čistém čase zhruba o 96 hodin. V červnu pak dolní komora stanovila pevný termín hlasování na základě návrhu poslanců z vládního tábora. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že považuje za předčasné sdělovat, zdali se kvůli tomu ANO obrátí na Ústavní soud. Doplnila, že případné podání stížnosti hnutí probere se svými experty poté, co návrh projde legislativním procesem.

Podnět k Ústavnímu soudu ke zrušení schválené legislativy může podat prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina minimálně 17 senátorů a za specifických podmínek i vláda. Soud následně danou legislativu přezkoumá a rozhodne, zda je v souladu s ústavním pořádkem, či nikoliv. Pokud by tedy SPD chtělo podat ústavní stížnost bez pomoci od ostatních stran, potřebovalo by mít alespoň 41 poslanců či 17 senátorů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 SPD dostalo 9,56 % voličských hlasů. Získalo tak 20 poslaneckých křesel a tento počet členů si poslanecký klub SPD drží i k červnu 2024. K podání podnětu k Ústavnímu soudu by tedy hnutí potřebovalo vedle podpisů od členů vlastního klubu i podporu dalších 21 sněmovních kolegů. SPD také nemůže sama podat podnět prostřednictvím podpisů senátorů. K červnu 2024 totiž nemá v horní komoře Parlamentu jediného zástupce.

Závěr

Návrh na zrušení legislativy může Ústavnímu soudu podat skupina alespoň 41 poslanců nebo 17 senátorů. Hnutí SPD má k červnu 2024 v poslaneckém klubu 20 členů a v Senátu jej neprezentuje ani jeden zástupce. Pro podání ústavní stížnosti tak SPD skutečně nemá dostatek poslanců, jak správně uvádí Karla Maříková. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně SPD Karla Maříková v kontextu výroku mluví o tom, jestli se SPD kvůli zavedení korespondenční volby obrátí na Ústavní soud. K tomu uvedla, že hnutí na podání stížnosti nemá dostatek poslanců. Dodala, že nechce odhadovat, jak by se soud k případné stížnosti postavil, pokud by ji podalo druhé opoziční hnutí ANO. Upozornila ale na to, že podle ní ústavní právníci tvrdili, že hlasování poštou není v souladu s ústavním principem tajnosti voleb.

Korespondenční volba a Ústava

Ústavní právníci se převážně shodují na tom, že hlasování poštou princip tajnosti voleb oslabí. Podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse je korespondenční volba v některých bodech na hraně ústavnosti. Za možný problém označil právě tajnost volby, konkrétně zmiňoval, že se při poštovním hlasování „vzdáváme části této tajnosti“ (video, čas: 25:17). Dodal ovšem, že se neobává hromadného ovlivňování voličů nebo podvodů při sčítání hlasů.

Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že návrh na zavedení korespondenční volby zahrnuje celou řadu ústavě-právních problémů (video, čas: 5:05), mezi které patří i otázka tajnosti volby. Poukazoval přitom na to, že stát je povinen vytvořit podmínky nepropojitelnost hlasu s konkrétní osobou (video, čas: 5:37). Zmínil také nutnost zajištění osobní a svobodné volby, kdy volič hlasuje bez jakéhokoliv nátlaku. Současný zákon tyto principy podle Kudrny v případech hlasování za plentou reflektuje, nová korespondenční volba ale podle něj může být v tomto ohledu problematická (video, čas: 7:13) a naráží na „ústavní mantinely“.

Ústavní právník Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla, řekl, že rozhodnutí o korespondenčním hlasování je otázkou poměru principu tajnosti a principu všeobecnosti volebního práva. Princip všeobecnosti znamená, že právo volit má bez diskriminace a jakýchkoliv omezení každý zletilý občan ČR – včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Kysela vysvětloval, že ačkoliv by se hlasováním poštou dle jeho slov oslabila tajnost voleb, zároveň by se odstranila překážka pro občany v zahraničí, a posílil by se tak princip všeobecnosti (video, čas: 3:22).

S tím souhlasil i ústavní právník Marek Antoš. Ten tvrdil, že některé výtky ke korespondenčnímu hlasování jsou kvůli oslabení tajnosti voleb postavené na reálných základech. Zároveň by ale možnost odvolení poštou podle něj přispěla k narovnání šance lidí na to se voleb vůbec zúčastnit.

Porušování principu tajnosti i bez hlasování poštou

Pro úplnost doplňme, že někteří ústavní právníci mluvili i o tom, že k určitému porušování principu tajnosti voleb dochází i bez možnosti korespondenčního hlasování. Antoš připustil, že od tajnosti volby se upouští např. tehdy, když jde volič za plentu s doprovodem kvůli tělesnému handicapu. Obdobný argument použil i právní teoretik a ústavní právník Aleš Gerloch, podle kterého je tajnost oslabena například v případech, kdy je volební urna přinesena k hlasování lidem do domácnosti (video, čas: 3:18).

Jak Gerloch, tak i výše zmíněný Jan Kysela, také popisovali možné problémy se systémem předem distribuovaných lístků do domácností. Kysela řekl, že může docházet k fenoménu tzv. domácího hlasování, kdy je hlasování rodiny ovlivněno jedním členem (video, čas: 4:10). Tento problém připustil i Ondřej Preuss. Zároveň ale upozornil, že při osobním hlasování jde volič za plentu (až na výjimečné případy) sám, zatímco při korespondenční volbě na poště může být v okamžiku odeslání hlasu stále pod dohledem.

Z výše zmiňovaných důvodů někteří ústavní právníci mluvili o potřebě úpravy Ústavy tak, aby zohledňovala hlasování poštou. Takovou potřebu zmínili např. Gerloch nebo Kudrna. Naopak podle Kysely je korespondenční systém hlasování dostatečně bezpečný a novela, která ho navrhuje zavést, v rozporu s Ústavou obecně není. Marek Antoš dokonce uvedl, že „je málo ambiciózní, protože řeší pouze situaci voličů, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, ale nedává tu možnost korespondenčního hlasování lidem, kteří tam budou krátkodoběji.“

Závěr

Někteří ústavní právníci opravdu upozorňovali na to, že zavedení poštovního hlasování může narušit ústavní princip tajnosti voleb. Podle Ondřeje Preusse a Jana Kudrny je pak korespondenční volba na hranici ústavnosti. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Část právníků nicméně také dodala, že k oslabení tajnosti dochází i za současného systému – např. kvůli doručování volebních lístků do domácností, kdy jeden člen rodiny může ovlivnit hlasování ostatních lidí.

Poslankyně Karla Maříková (SPD) se odkazuje na debatu s europoslancem Jiřím Pospíšilem, které se dle svých slov účastnila „přibližně před půl rokem“. Pospíšil v ní prý uvedl, že po vyzkoušení korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se hlasování poštou bude moct zavést i na území ČR.

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil byl do Evropského parlamentu zvolen za TOP 09 ve volbách v roce 2019. V těch letošních už nekandidoval a jako europoslanec tak končí. Ačkoliv poslední zasedání proběhlo už ke konci dubna, nový Europarlament se má poprvé sejít až 16. července, kdy oficiálně začne další volební období. Ke dni námi ověřované diskuze byl tak Pospíšil stále formálně europoslancem, přestože ho v ní poslankyně Maříková označuje za bývalého.

Pospíšil a korespondenční volba

Zmiňovaná debata, na kterou Karla Maříková naráží, proběhla v prosinci 2023 v pořadu Partie na CNN Prima News. Kromě Maříkové a Pospíšila se jí účastnili také místopředseda hnutí STAN Jan Farský a poslankyně Jana Mráčková Vildumetzová za ANO (video, čas 20:16). V reakci na dotaz moderátorky Pospíšil tehdy uvedl, že korespondenční volba je v souladu s Ústavou (video, čas 14:40). Dodal, že v Německu, které má podle něj podobný právní systém jako Česko, mohou poštou volit všichni občané i na území státu.

Pospíšil pokračoval konstatováním, že poslanecký návrh zavádí korespondenční volbu pouze pro Čechy žijící mimo republiku a neumožňuje volit občanům, kteří jsou v době voleb v zahraničí pouze na dovolené (video, čas 14:52–15:16). Na konci své odpovědi Jiří Pospíšil navrhuje, aby bylo hlasování poštou v této limitované podobě pojato jako zkouška a dodává, že je přesvědčený, že za pár let se bude uvažovat o rozšíření korespondenční volby i na území samotného Česka (video, čas 15:18).

Závěr

Poslankyně Karla Maříková tedy slova europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila necituje a jeho tvrzení pouze parafrázuje. Pospíšil nicméně v debatě, které se účastnila i Maříková, skutečně řekl, že po vyzkoušení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí se časem může uvažovat o zavedení tohoto způsobu hlasování i v rámci Česka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V kontextu výroku řečníci mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně. Tento návrh poslanci schválili pevným hlasováním. Vládní koalice totiž stanovila, že se o návrhu hlasovalo v předem daný čas. Poslankyně Karla Maříková odpovídá na otázku, zdali bude SPD jednat s hnutím ANO o připojení se k případné ústavní stížnosti, která by se týkala právě způsobu, jakým byl návrh schválen.

Poslankyně reaguje, že se SPD už dříve chtělo k ústavním stížnostem připojit a v případě, že hnutí ANO k tomuto kroku sáhne, SPD bude mít zájem jej podpořit. Z veřejně dostupných zdrojů nelze potvrdit, zda se SPD obrátilo na hnutí ANO ohledně společné žádosti na Ústavní soud kvůli hlasování o schválení korespondenční volby. V našem odůvodnění se tak zaměříme na to, zdali se SPD v minulosti chtělo připojit k jiným stížnostem.

Hlasování o korespondenční volbě

Zmíněný návrh zákona o korespondenční volbě poslanci schválili ve třetím čtení 21. června 2024. Datum hlasování bylo pevně určeno na schůzi ze 14. června 2024, kdy jej odhlasovali poslanci vládní koalice společně s Janem Richterem z hnutí ANO.

Kvůli pevnému zařazení hlasování se v pátek 21. června nedostalo ke slovu 56 opozičních poslanců, kteří byli řádně přihlášeni do debaty. Ihned po ukončení hlasování hnutí ANO na tiskové konferenci zkritizovalo (video, čas 2:48) postup vládní koalice při prosazení tohoto zákona. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na dotaz novinářky ohledně toho, jestli se hnutí obrátí na Ústavní soud, odpověděla (video, čas 12:44), že na takové rozhodnutí je příliš brzy, a že se poradí s experty teprve poté, co novelu zákona projedná Senát a podepíše prezident.

Ústavní stížnosti

Hnutí SPD v minulosti skutečně vícekrát oslovilo hnutí ANO s žádostí o připojení se k podání ústavní stížnosti. V roce 2022 obě hnutí společně podala stížnost na projednávání pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. U Ústavního soudu tehdy neuspěly.

Dalším případem byla stížnost na zpomalení valorizace důchodů. I v tomto případě stálo SPD o to, aby se k ní mohlo připojit, což dávalo opakovaně najevo. Hnutí ANO ovšem nakonec stížnost podalo samo. Opoziční poslanci vládní novelu kritizovali za údajnou retroaktivitu i za způsob, jakým byl návrh projednáván. I tuto stížnost Ústavní soud nakonec odmítl.

Závěr

SPD v minulosti opravdu oslovilo hnutí ANO s žádostí připojit se k ústavní stížnosti. V případě pandemického zákona stížnost obě hnutí podala společně. Stížnost na snížení valorizace důchodů podalo samotné ANO, hnutí SPD však opakovaně žádalo o možnost se k ní připojit. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na výtku Karly Maříkové (SPD), že vládní koalici nezajímají názory opozice ohledně zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb schválila v červnu 2024. Pokud jej schválí Senát a poté podepíše prezident, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednání ústavně právního výboru

Ústavně právní výbor se zabývá zejména zákony, které předkládá Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější činností výboru je projednávání ústavních zákonů, věnuje se ale také revizím občanského a trestního práva. Současným předsedou je bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO) a mezi členy výboru jsou poslanci koaličních stran i opozičních hnutí.

Jednání o korespondenční volbě, respektive projednání návrhu novely zákona o správě voleb, proběhlo na ústavně právním výboru celkem čtyřikrát. Poprvé výbor projednával hlasování poštou 14. února 2024 (.pdf, str. 1), kdy se schůze účastnili zástupci koalice i opozičních hnutí (.pdf). Následně se členové výboru sešli 27. března (.pdf, str. 1; .pdf). Schůze ale byla přerušena, protože členové vládních stran slíbili navrhnout opozici ústupky, které by byly probírané na dalším jednání.

Ústavně právní výbor při svém třetím jednání o korespondenční volbě 24. dubna (.pdf, str. 1; .pdf) schválil celkem šest změn koaliční novely. Podpořil např. návrh na zvýšení počtu krajů, do kterých se budou počítat hlasy z ciziny, ze dvou na čtyři. Požadoval také, aby politické strany mohly nominovat své zástupce do volebních komisí na zastupitelských úřadech nebo aby volič v zahraničí mohl vyzvednout hlasovací sady nejvýš pro sedm dalších lidí.

Poslední schůze výboru, na které se jednalo o korespondenční volbě, proběhla 5. června (.pdf, str. 2). Na ní poslanci projednávali předložené pozměňovací návrhy (.pdf) a navrhli zamítnout například návrh Radka Vondráčka, který chtěl, aby hlasování poštou platilo až od roku 2026 (.pdf, str. 15 z 18). Sněmovna tento návrh následně ve třetím čtení opravdu nepřijala.

Shrnutí

Poslanci vládních stran s opozičními poslanci o zavedení korespondenční volby skutečně jednali. Schůze probíhaly v rámci ústavně právního výboru a dohromady se uskutečnily čtyřikrát. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) mluví o projednávání návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně. Sněmovna novelu schválila v letošním červnu, platit má již pro sněmovní volby v roce 2025.

Zajíčková reaguje na dotaz moderátora, jestli poslance z vládních stran zajímají argumenty opozice. Poslankyně odpovídá, že zajímají, což ilustruje na tom, že se s opozicí uskutečnila řada schůzek a projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně probíhalo i po půlnoci.

Dlouhá jednání

Poslanecká sněmovna o návrhu jednala od ledna letošního roku. Ačkoli poslanci o návrhu debatovali standardně ve třech čteních, projednávání se často protáhlo na několik dní a včetně závěrečného hlasování šlo nakonec přibližně o 96 hodin čistého času.

Dolní komora návrh probírala konkrétně na 88., 102., a 107. schůzi. Ze stenografických zápisů vyplývá, že některá jednání pokračovala až do pozdních nočních hodin. Jednání v lednu v rámci 88. schůze skončilo téměř hodinu po půlnoci. Celkově zabralo první čtení zhruba 63 hodin.

Do jedné hodiny ráno trvalo i druhé čtení v květnu na 102. schůzi. Závěrečná schůze se už nočního jednání nedočkala. Sněmovna na základě návrhu poslanců z vládního tábora stanovila pevný termín hlasování na pátek 21. června v 13:00. Návrhy zákonů ve třetím čtením totiž můžou poslanci obvykle schvalovat jen o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 14:00.

Závěr

Jednání o návrhu, který zavádí korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, v Poslanecké sněmovně během prvního i druhého čtení skončilo až po půlnoci. Výrok Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně ODS Renáta Zajíčková v kontextu výroku reaguje na kritiku Karly Maříkové z SPD, že vládní koalice při debatě o zavedení korespondenční volby nenaslouchala argumentům opozičních poslanců. Zajíčková uvádí, že se uskutečnilo několik schůzek, na kterých poslanci z vládních stran opozici vyslechli. Dále uvádí, že jednání na půdě Sněmovny trvala dohromady skoro sto hodin, což pokládá za dostatečný prostor pro vyjádření názorů.

Jednání ve Sněmovně

Dolní komora o návrhu novely zákona o správě voleb, který pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně, jednala od ledna letošního roku. Lednové první čtení trvalo šest dnů a skončilo až poté, co koalice stanovila pevný čas hlasování. Po zhruba 63,5 hodinách diskuze návrh prvním kolem prošel a byl přikázán výborům k projednání (.pdf).  

Druhé čtení proběhlo v květnu, kdy poslanci jednali o pozměňovacích návrzích (.pdf). Hnutí SPD během něj prosazovalo zamítnutí celého návrhu, které se v tomto bodě standardně může navrhnout, ale hlasuje se o něm až ve třetím čtení. Květnová debata trvala přibližně 20 hodin.

Závěrečné třetí čtení v červnu přineslo po zhruba 12,5 hodinách již definitivní schválení návrhu, když pro jeho přijetí hlasovalo 92 poslanců. Poslanecká sněmovna na základě návrhu vládního tábora opět určila pevný čas hlasování, a ke slovu se tak nedostalo 56 opozičních poslanců, kteří byli řádně přihlášeni do debaty.

Závěr

Poslanci se návrhem novely zákona o správě voleb skutečně zabývali skoro sto hodin, konkrétně šlo o 96 hodin čistého času. Výrok poslankyně Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro Čechy žijící v zahraničí zavádí možnost volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46). Svým výrokem reaguje na otázku moderátora, jestli by místo korespondenční volby nebylo efektivnější rozšířit počet hlasovacích míst. Zajíčková hlasování poštou obhajuje tím, že voličům podle ní poskytne větší komfort a zjednoduší účast ve volbách. Vyzdvihuje přitom běžnost této praxe v jiných zemích.

V rámci našeho odůvodnění se zaměříme na členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které patří většina vyspělých států. Obdobný výrok jsme ověřovali i na začátku tohoto roku, kdy předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová mluvila o korespondenčním hlasování v evropských zemích.

Korespondenční hlasování v zemích OECD

Jak je vidět na tabulce níže, korespondenční volbu pro voliče s bydlištěm v zahraničí umožňuje v různých podobách 25 z 38 členských zemí OECD. Mezi státy, které tuto možnost nemají, patří Dánsko, Polsko, Turecko, Řecko, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kolumbie, Kostarika, Chile a Island. V Irsku je pak hlasování poštou ze zahraničí povoleno pouze pro aktivní diplomaty a jejich partnery.

Na seznam států bez možnosti hlasovat poštou v zahraničí ke dni námi ověřované debaty stále patří i Česko, ačkoli novelu zákona 21. června schválila Poslanecká sněmovna. Občané dlouhodobě žijící v cizině by měli mít možnost volit korespondenčně už ve sněmovních volbách v roce 2025. Návrh novely ale musí ještě schválit Senát, který jej obdržel 26. června a na jeho projednání má 30 dní.

Některé země, které neumožňují korespondenční volbu ze zahraničí však povolují jiné formy hlasování poštou. Například v Dánsku funguje tzv. hlasování v předstihu, při kterém hlasovací obálka může putovat poštou, samotné dánské úřady ovšem upozorňují, že se nejedná o korespondenční volbu. Volič totiž musí dát svůj hlas do obálky přímo v přítomnosti úředníka, který pak hlasovací lístek odešle do okrsku, ze kterého volič původně pochází (.pdf, str. 24–26).

Polsko umožňuje hlasování poštou jen uvnitř státu osobám v karanténě, zdravotně postiženým nebo starším 60 let. Ani tato skupina lidí ale nemůže volit korespondenčně ze zahraničí (.pdf, str. 44–45). Podobně ke korespondenční volbě přistupuje i Japonsko, kde je hlasování poštou omezeno na osoby se zdravotním postižením.

Pravidla korespondenčního hlasování ze zahraničí se liší i podle toho, kdo ho může využít. Například Maďarsko umožňuje hlasování poštou pouze občanům s trvalým bydlištěm v jiné zemi (.pdf, str. 8). Naopak Nizozemsko, Estonsko nebo Španělsko dovoluje volit korespondenčně i lidem, kteří v zahraničí pobývají jenom dočasně. V Německu a v Rakousku funguje korespondenční volba bez omezení místa pobytu a využít ji mohou lidé i přímo na území domovského státu.

Dále záleží i na typu voleb. Ve Francii mohou občané hlasovat poštou ze zahraničí pouze v parlamentních volbách, nikoli v prezidentských. Stejné pravidlo platí i na Slovensku.

Závěr

Korespondenční volba ze zahraničí funguje v 25 z 38 členských států OECD, která sdružuje většinu vyspělých zemí světa. Některé země, které tuto možnost nedovolují, umožňují hlasování poštou jen na svém území pouze pro vybrané skupiny osob. Podmínky korespondenční volby se v jednotlivých státech liší, více než polovina členů OECD ji však povoluje. Výrok Renáty Zajíčkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) obhajuje zavedení korespondenční volby a zmiňuje, že vláda měla možnost čerpat z poznatků ze zahraničí, kde hlasování poštou již funguje. V této souvislosti zdůrazňuje také tzv. Benátskou komisi, která se podle ní průběhem voleb zabývá a monitoruje a vyhodnocuje případná rizika spojená s korespondenční volbou.

Benátská komise

Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva, neboli Benátská komise, spadá pod Radu Evropy a funguje jako její poradní orgán pro ústavní záležitosti. Komise poskytuje právní poradenství státům tak, aby jejich institucionální struktury odpovídaly evropským standardům.

Tato organizace dohlíží na fungování demokratických institucí a dodržování základních práv a poskytuje asistenci při ústavních reformách. Komise dále spolupracuje s jednotlivými ústavními soudy a zprostředkovává výměnu informací. V neposlední řadě se komise specializuje na volební zákony především formou vydávání stanovisek a dalších dokumentů.

Benátská komise se přímo neúčastní monitoringu voleb, poskytuje ale právní poradenství členům Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které mj. do různých států vysílá pozorovatelské mise, aby dohlédly na průběh voleb (.pdf). Samotná Rada Evropy nepatří mezi instituce Evropské unie, a tyto mise tak jménem EU zajišťuje Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). Ta vysílá nezávislé pozorovatele do hostitelských zemí, kteří v nich shromažďují informace a hodnotí kvalitu volebního procesu.

Komise a korespondenční volba

Benátská komise pro zajištění volební stability vypracovala Kodex správné praxe ve volebních otázkách (.pdf), který schválilo zmíněné Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Kodex se zabývá i korespondenčním hlasováním (.pdf, str. 12, 28–29).

Podle dokumentu má být volba poštou umožněna pouze tam, kde funguje spolehlivá a bezpečná doručovací služba (.pdf, str. 12). Kodex připouští i možnost, kdy právo na korespondenční volbu není přístupné všem, nýbrž je omezeno pouze na některé skupiny obyvatel, jako jsou lidé s omezenou pohyblivostí, osoby ve vězení nebo v nemocnicích či občané žijící v zahraničí (str. 12).

Dalším důležitým dokumentem pro odvolení poštou je také Zpráva o kompatibilitě absenčního a elektronického hlasování se standardy Rady Evropy z roku 2004 (.pdf). Ta konstatuje, že korespondenční volba je principiálně slučitelná s kodexem volební praxe, ale pouze za předpokladu, že je správně nastavená národní legislativa a daná země splňuje odpovídající technické a sociální podmínky (.pdf, str. 12).

Závěr

Benátská komise je poradní orgán Rady Evropy, který je nepřímo zapojený do monitoringu voleb. Poskytuje především právní poradenství členům pozorovatelských misí a státům v oblasti fungování jejich institucí. Přímo k volbám komise vytvořila kodex, který popisuje, jak má vypadat volební praxe podle evropského standardu.

Tento orgán se tedy skutečně zabývá průběhem voleb a publikuje stanoviska k jednotlivým problémům volebního procesu. Výrok Renáty Zajíčkové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně za SPD Karla Maříková kritizuje, že vládní koalice podle ní zavedení korespondenční volby označuje za svou prioritu, ale přitom návrh na její zavedení byl podán pouze jako poslanecký návrh. Tímto krokem se Fialův kabinet dle jejího názoru vyhnul klasickému připomínkovému řízení, které doprovází vládní návrhy zákonů.

Návrh korespondenční volby

Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí korespondenční hlasování ze zahraničí, schválila 21. června 2024. Normu dostane k projednání ještě Senát. Pokud novela projde celým legislativním procesem a vyjde ve Sbírce zákonů, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Poslanecká sněmovna začala návrh projednávat v lednu 2024, tedy zhruba měsíc poté, co jí novelu předložila skupina poslanců z vládních stran. Mezi nimi byl i premiér Petr Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš či předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (.pdf, str. 1 ze 46). 

Vládní vs. poslanecké návrhy zákonů

Na základě Ústavy má právo podat návrh zákona vláda a také poslanci, Senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku, tedy krajů a hlavního města Prahy. Pokud návrh podává vláda, probíhá příprava návrhu jiným způsobem, než když návrh podává například právě skupina poslanců (.pdf).

V případě vládních návrhů vytváří počáteční dokument některé z ministerstev (.pdf), které svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V něm podle legislativních pravidel vlády k dokumentu podávají připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá ke schválení vládě. Pokud ho kabinet odsouhlasí, putuje nakonec celý návrh do Poslanecké sněmovny (.pdf).

U poslaneckých návrhů je ovšem postup odlišný. Poslanci nejdříve Sněmovně předloží svůj hotový návrh zákona, který poté předseda dolní komory posílá vládě s žádostí o vydání stanoviska (.pdf). V elektronické knihovně vlády (eKLEP) se k návrhu vyjadřují jednotliví ministři a případně i vedoucí jiných orgánů státní správy (.pdf, str. 31–32), což se v eKLEPu také označuje jako „připomínkové řízení“. Tyto připomínky ale slouží jen jako podklad (.pdf, str. 23), na jehož základě vláda vydává své stanovisko k návrhu – souhlasné, nesouhlasné, nebo neutrální (.pdf, str. 32). 

Klasické meziresortní připomínkové řízení, ve kterém se návrh upravuje na základě připomínek ministerstev či dalších subjektů, tedy u poslaneckých návrhů neprobíhá (.pdf). Samotný kabinet svým rozhodnutím už návrh poslanců nemůže měnit, k jeho změnám může dojít až při projednávání v dolní komoře pomocí pozměňovacích návrhů.

Ke zmiňovanému návrhu novely zákona o správě voleb Fialův kabinet vydal souhlasné stanovisko (.pdf). Jednotlivá ministerstva k návrhu podala svá vyjádření a většina z nich zaujala také souhlasné stanovisko. Neutrální zůstaly pouze resort školství, dopravy a spravedlnosti. Ministerstvo dopravy svůj postoj odůvodnilo tím, že problematika nespadá do jeho gesce a za směrodatné tak považovalo stanovisko Ministerstva vnitra (.docx). Resorty školství a spravedlnosti poté požadovaly zejména poupravit strukturu návrhu (.docx, .doc). Tyto připomínky už ovšem na podobu předložené ani schválené (.pdf) novely vliv neměly a nepromítly se ani do předložených pozměňovacích návrhů.

Závěr

Návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí korespondenční volbu ze zahraničí, Poslanecké sněmovně opravdu předložila skupina poslanců, a nikoliv vláda. Kvůli tomuto kroku tak návrh opravdu nemusel projít stejným připomínkovým řízením, ke kterému dochází u vládních návrhů. Výrok Karly Maříkové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně hnutí SPD Karla Maříková říká, že vládní pětikoalice označuje zavedení korespondenční volby za jednu ze svých priorit. Kritizuje, že návrh novely Sněmovně předložili poslanci, nikoliv Fialův kabinet. Pokud by podle ní byla korespondenční volba skutečná priorita, očekávala by, že návrh zákona bude podaný jako vládní návrh.

Hlasování poštou jako priorita

Vláda Petra Fialy se k zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí zavázala ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 (.pdf, str. 31), kde kromě toho slíbila i jednodušší získávání voličských průkazů. Stejný bod obsahuje i revidovaná verze prohlášení.

Dlouhodobou prioritouje zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí pro hnutí STAN. Ministr vnitra Vít Rakušan ji chtěl prosadit už pro prezidentské volby v roce 2023. Nakonec se stal i jedním z předkladatelů návrhu novely, která hlasování poštou pro české občany žijící v zahraničí zavádí (.pdf, str. 14 ze 46).

Možnost hlasování poštou za prioritu označil i pirátský poslanec Jakub Michálek, který uvedl, že Česko je podle něj jednou z posledních zemí EU, která tuto možnost nemá. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš o změně mluvil jako o dlouho očekávaném kroku. Koalice Pirátů a Starostů zavedení korespondenční volby slibovala i ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2021 (.pdf, str. 23).

Vyjádření koalice SPOLU

TOP 09 se ke korespondenční volbě dlouhodobě staví pozitivně. Poslanec za TOP 09 a nynější ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek už v prosinci 2015 Poslanecké sněmovně předložil návrh novely zákona o volbách do Parlamentu, jehož cílem bylo zavést korespondenční hlasování pro volby do Sněmovny, Evropského parlamentu a při prvním kole prezidentských voleb (.pdf, str. 24 ze 62).

V minulém volebním období předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zavedení korespondenční volby je pro stranu důležité z toho důvodu, aby dle ní Češi žijící v zahraničí mohli jednodušeji odvolit. V letošním květnu pak před schůzí dolní komory řekla, že je pro ni prosazení návrhu na zavedení hlasování poštou důležité.

V ODS se názory na hlasování poštou různily. Premiér Petr Fiala v komentáři pro Forum 24 před tímto způsobem hlasování ještě v roce 2020 varoval. Později ale začal korespondenční volbu podporovat a řekl, že by podle něj by měli mít i občané žijící v zahraničí podobně snadnou možnost odvolit jako Češi v tuzemsku. Poslanec Marek Benda v srpnu 2023 označil volbu poštou za přeceňovanou, ale zároveň ji dle svých slov respektoval. V letošním květnu poslankyně Eva Decroix, která byla i jednou z předkladatelů výše zmíněného návrhu, hlasování poštou podpořila.

KDU‑ČSL korespondenční volbu v den jejího schválení označila za důležitý nástroj. Předseda poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek dříve řekl, že tato změna podle jeho názoru zjednoduší hlasování v zahraničí těm, kdo jsou od volebních míst vzdálení. Místopředseda strany Jan Bartošek také zmínil, že se chce přiblížit dalším evropským státům, které tento způsob hlasování umožňují.

Závěr

Zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí slibovala Fialova vláda v obou svých programových prohlášeních. Z výše zmíněných vyjádření vyplývá, že vládní strany prosazení tohoto způsobu hlasování skutečně označovaly za prioritu. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na kritiku, že návrh novely zákona o správě voleb, která pro Čechy žijící v zahraničí zavádí možnost volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46), byl předložen skupinou poslanců, nikoli vládou. Zajíčková vysvětluje, že obdobný návrh byl již připraven předchozím Babišovým kabinetem, který jej nakonec Sněmovně nepředložil.

Vládní návrh zákona

Zavedení korespondenční volby ve svém programovém prohlášení z června 2018 slibovala vláda hnutí ANO a ČSSD (dnes SOCDEM). Možnost hlasování poštou pro krajany v zahraničí (.doc, str. 64, 71) zahrnoval vládní návrh zákona o správě voleb z října 2019 (.doc, str. 39–40). Návrh předložilo Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD), které tehdy návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Kromě korespondenčního hlasování návrh obsahoval zavedení jednodenní volby a možnost hlasovat v předstihu.

Možnost volit poštou ze zahraničí se dle návrhu měla týkat voleb do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu a volby prezidenta republiky. Dokument předpokládal, že by se poprvé mohlo takovým způsobem hlasovat ve sněmovních volbách v roce 2021. Tento návrh však vláda do konce svého volebního období nestihla projednat, a materiál tak nakonec nedoputoval do Poslanecké sněmovny.

Připomínkové řízení

Návrh zákona prošel připomínkovým řízením. Z ministerstev návrh bez připomínek podpořily jen resorty zdravotnictví, školství a dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo kultury a Ministerstvo obrany se klonilo k přijetí návrhu, ale s některými připomínkami (.docx, .docx, .docx,.docx). Zbylá ministerstva se vyslovila proti návrhu.

Přímo korespondenční volbu nicméně žádný z resortů v meziresortním řízení neodmítl. K samotnému hlasování poštou se vázala připomínka resortu obrany, které požadovalo, aby se tento způsob hlasování vztahoval i na vojáky působící na zahraničních operacích (.doc, str. 5). Ministerstvo pro místní rozvoj kromě toho chtělo upřesnit postup v případech, kdy volič zemřel v době mezi odesláním hlasu a samotným dnem voleb (.docx, str. 3).

Závěr

Návrh zákona, který by umožnil korespondenční hlasování ze zahraničí, předložilo Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD) v roce 2019 za druhé vlády Andreje Babiše. Návrh sice prošel standardním připomínkovým řízením, ale vláda ho nakonec nestihla projednat a nepředložila ho tak k projednání v Poslanecké sněmovně. Výrok Renáty Zajíčkové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na kritiku ohledně toho, že byl návrh zákona o správě voleb, který Čechům žijícím v zahraničí umožní volit korespondenčně, předložen skupinou poslanců, nikoli vládou, a nemusel tak projít běžným připomínkovým řízením. Podle poslankyně zástupci opozice předem dávali najevo, že budou návrh blokovat obstrukcemi. Bylo tedy předem jasné, že se projednávání protáhne.

Postoj opozice ke korespondenční volbě

Už před začátkem lednové schůze Poslanecké sněmovny, na které se návrh projednával, byly ze strany opozičních hnutí ANO a SPD avizovány obstrukce. Hnutí SPD předeslalo, že bude důsledně brzdit prosazení korespondenční volby. Předseda SPD Tomio Okamura například na síti X (dříve Twitter) korespondenční volbu kritizoval kvůli tomu, že podle něj narušuje tajnost a rovnost volby a nahrává podvodům. Dále slíbil, že SPD k boji proti ní použije všechny zákonné prostředky. To, že bude proti korespondenční volbě bojovat, hnutí avizovalo i ve svém politickém usnesení z 16. ledna 2024, tedy den před tím, než se návrh začal v Poslanecké sněmovně projednávat.

Hnutí ANO původně korespondenční volbu prosazovalo a její zavedení slibovaly obě Babišovy vlády ve svých programových prohlášeních. Hnutí ovšem svůj názor později změnilo a začalo vystupovat proti korespondenční volbě. Argumentovalo tím, že může být v rozporu s Ústavou. Stejně jako SPD dávalo i ANO předem najevo, že se chystá zákon obstruovat. O využití všech legálních nástrojů mluvil například místopředseda hnutí Radek Vondráček, podobně se pro deník Echo24 vyjádřil i místopředseda Sněmovny Karel Havlíček.

Zástupci opozice během projednávání návrhu následně řečnili několik hodin a jeho schválení opravdu obstruovali. Už první den debat v lednu vystoupil mj. předseda hnutí ANO Andrej Babiš s téměř čtyřhodinovým projevem. Ještě obsáhlejší proslov pronesl předseda SPD Tomio Okamura, který s bezmála jedenáctihodinovým nepřerušeným řečněním překonal svůj vlastní rekord v délce projevu ve Sněmovně.

Poslanci ANO a SPD schválení brzdili i ve druhém a třetím čtení, kdy dolní komora nakonec stanovila pevný termín hlasování na základě návrhu poslanců z vládního tábora. Sněmovna o novele jednala dohromady zhruba 96 hodin.

Závěr

Hnutí ANO i SPD kritizovaly korespondenční volbu a jejich představitelé mluvili o využití všech dostupných prostředků pro její zastavení ještě před tím, než se začala projednávat. Výrok poslankyně Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) obhajuje návrh novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně a kterou Sněmovna schválila v červnu 2024. Poslankyně reaguje na námitky ohledně možných problémů s tajností voleb. Podotýká, že volba prostřednictvím dopisu je způsob, který podle ní využijí zejména lidé, kteří bydlí daleko od zastupitelských úřadů. Tvrdí, že Češi v zahraničí by i v případě úplného schválení novely měli i nadále možnost hlasovat osobně na zastupitelských úřadech.

Korespondenční volba

Návrh novely zákona o správě voleb (.pdf) má zjednodušit Čechům žijícím v cizině účast ve volbách. Tito voliči totiž musí cestovat na zastupitelské úřady, které mohou být vzdálené i tisíce kilometrů daleko. Hlasování dopisem se dle návrhu bude vztahovat na volby do Poslanecké sněmovny, prezidentské volby a volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 14 ze 46).

Korespondenční hlasování se dle návrhu bude týkat lidí, kteří v zahraničí pobývají trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. V případě úplného schválení novely budou tito lidé o hlasování poštou muset požádat a budou zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu na voličský seznam (.pdf, str. 3 ze 46). Návrh nicméně nevylučuje prezenční volbu na zastupitelském úřadě v zahraničí a nadále s touto variantou počítá (str. 32–33 ze 46). Osobní odvolení v zahraničí tedy bude možné i nadále.

Návrh také počítá s variantou, kdy volič plánuje hlasovat prezenčně na zastupitelském úřadě v zahraničí, později se ale rozhodne volit korespondenčně. Pokud by si takový volič nejprve zřídil voličský průkaz a poté by zažádal o možnost hlasování poštou a obdržel příslušnou písemnost, už by fyzicky hlasovat nemohl (.pdf, str. 32 ze 46). Měl by ale stále možnost odvolit korespondenčně. K platnému hlasu by však musel do doručovací obálky vložit i vydaný voličský průkaz (str. 4, 10, 21 a 22 ze 46). Návrh novely také vymezuje, že pokud by volič nejprve zažádal o písemnost ke korespondenční volbě, už by mu nemohl být voličský průkaz vydán (str. 9 ze 46).

Závěr

Návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí možnost volby poštou pro Čechy žijící v zahraničí, možnost prezenčního hlasování na zastupitelských úřadech skutečně neruší. V případě úplného schválení novely by si tak voliči mohli vybrat způsob odvolení. Výrok Renáty Zajíčkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně ODS Renáta Zajíčková reaguje na otázku moderátora, zda zavedení korespondenční volby ohrozí princip tajnosti hlasování, která je jednou z ústavních zásad volebního práva. Zajíčková připouští, že k oslabení tajnosti může dojít, což podle ní tvrdí i někteří ústavní právníci.

Vliv korespondenční volby na princip tajnosti

Ústavní právníci se převážně shodují, že hlasování poštou princip tajnosti voleb oslabí. Podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse je korespondenční volba v některých bodech na hraně ústavnosti. Za možný problém označil právě tajnost volby, a kromě toho také legitimitu hlasování a důvěru lidí v systém. Dodal ovšem, že se neobává hromadného ovlivňování voličů nebo podvodů při sčítání hlasů.

Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že stát je povinen vytvořit podmínky pro nepropojitelnost hlasu s konkrétní osobou (video, čas 5:37). Zmínil také nutnost zajištění osobní a svobodné volby, kdy volič hlasuje bez jakéhokoliv nátlaku. Současný zákon tyto principy podle Kudrny v případech hlasování za plentou reflektuje, ale korespondenční volba podle něj může být problematická (video, čas 7:13) a naráží na „ústavní mantinely“.

Ústavní právník Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla, řekl, že rozhodnutí o korespondenčním hlasování je otázkou poměru principu tajnosti a principu všeobecnosti volebního práva. Princip všeobecnosti znamená, že právo volit má bez diskriminace a jakýchkoliv omezení každý zletilý občan ČR – včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Kysela vysvětloval, že ačkoliv by se hlasováním poštou dle jeho slov oslabila tajnost voleb, zároveň by se odstranila překážka pro občany v zahraničí, a posílil by se tak princip všeobecnosti (video, čas 3:22).

S tím souhlasil i ústavní právník Marek Antoš. Ten tvrdil, že některé výtky ke korespondenčnímu hlasování jsou kvůli oslabení tajnosti voleb postavené na reálných základech. Zároveň by ale možnost odvolení poštou podle něj přispěla k narovnání šance lidí na to se voleb vůbec zúčastnit.

Porušování principu tajnosti i bez hlasování poštou

Někteří ústavní právníci navíc mluvili i o tom, že k určitému porušování principu tajnosti voleb dochází i bez možnosti korespondenčního hlasování. Antoš připustil, že od tajnosti volby se upouští např. tehdy, když jde volič za plentu s doprovodem kvůli tělesnému handicapu. Obdobný argument použil i právní teoretik a ústavní právník Aleš Gerloch, podle kterého je tajnost oslabena v případech, kdy je volební urna přinesena k hlasování lidem do domácnosti (video, čas 4:01).

Jak Gerloch, tak i výše zmíněný Jan Kysela, také popisovali možné problémy se systémem předem distribuovaných lístků do domácností. Kysela řekl, že může docházet k fenoménu tzv. domácího hlasování, kdy je hlasování rodiny ovlivněno jedním členem (video, čas 4:10). Tento problém připustil i Ondřej Preuss. Ten ale zároveň dodal, že při korespondenčním hlasování by se riziko narušení tajnosti zvýšilo, jelikož volič jde za plentu až na výjimečné případy sám, kdežto na poště může být pod dohledem.

Jako možný problém Kysela vyzdvihl také dvoudenní hlasování, které je v zahraničí dle jeho vyjádření méně časté kvůli otázce, jak volební urnu zajistit během noci (video, čas 3:37). Z těchto důvodu podle Kysely nemají Češi na princip tajnosti přílišné nároky (video, čas 5:05). 

Z výše zmiňovaných důvodů někteří ústavní právníci mluvili o potřebě úpravy Ústavy tak, aby zohledňovala hlasování poštou. Takovou potřebu zmínili např. Gerloch nebo Kudrna. Naopak podle Kysely je novela dostatečně bezpečná a v rozporu s Ústavou není. Marek Antoš dokonce uvedl, že „je málo ambiciózní, protože řeší pouze situaci voličů, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, ale nedává tu možnost korespondenčního hlasování lidem, kteří tam budou krátkodoběji“.

Závěr

Někteří ústavní právníci opravdu tvrdili, že zavedením korespondenční volby dojde k oslabení principu tajnosti hlasování. Část z nich také uvedla, že tento princip je oslaben už v současnosti, např. z důvodu možnosti hlasování v přítomnosti jiné osoby v případě handicapu. Rovněž zmiňovali, že oslabení tajnosti voleb by bylo vyváženo posílením jejich všeobecnosti. Z uvedených důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v kontextu výroku mluví o korespondenční volbě, jejíž zavedení Poslanecká sněmovna schválila 21. června. Zajíčková připouští, že odvolení poštou může oslabit tajnost hlasování. Upozorňuje ale, že v souvislosti se schváleným návrhem přijala dolní komora i pozměňovací návrh, který podle ní zavádí změnu v trestním zákoníku, jež má toto reflektovat a případný nátlak trestat.

Korespondenční volba

V případě zavedení korespondenční volby by čeští občané trvale pobývající v zahraničí nemuseli volit pouze na zastupitelských úřadech, ale mohli by odeslat svůj hlas poštou (.pdf, str. 13–14 ze 46). Dolní komora návrh novely zákona, který odvolení poštou zavádí, schválila díky hlasům poslanců z vládních stran. Ke dni odvysílání námi ověřované debaty návrh čekal na projednání v Senátu a neprošel tak celým legislativním procesem.

Ústavně právní výbor na své dubnové schůzi (.pdf), která se konala mezi prvním a druhým čtením, Poslanecké sněmovně doporučil přijetí několika změn spojených s návrhem o zavedení korespondenční volby (.pdf, str. 2 z 10). Jednou z nich byla i navrhovaná novelizace trestního zákoníku, kterou původně požadovaly poslankyně Helena Válková a Lucie Potůčková (.docx).

Návrh, který poupravuje stávající skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda (.pdf, str. 9–10 z 10) byl ale Poslanecké sněmovně nakonec předložen právě prostřednictvím Ústavně právního výboru (.pdf, str. 1, 7–8). Ten tak navrhl, aby se k potenciálně trestaným činnostem doplnila i pohrůžka těžké újmy, zneužití totožnosti jiné osoby nebo zneužití korespondenčního hlasování. Dolní komora tento návrh v takové podobě (.pdf, str. 7–8) v červnu následně schválila.

Maření volebního práva, včetně vyhrožování fyzického násilí, bylo nicméně trestným činem i před přijetím zmíněného návrhu. Trestní zákoník, který vstoupil v účinnost v roce 2010, toto vymezení obsahoval již ve své původní neupravené verzi. Za maření volebního práva hrozí podle tohoto zákona pobyt ve vězení na dobu tří měsíců až tří let. Schválený návrh do trestního zákoníku doplňuje zejména formulace týkající se korespondenční volby a nepřidává do něj zcela nové ustanovení, které by se týkalo psychického či fyzického nátlaku.

Závěr

Poslanecká sněmovna v souvislosti s přijetím návrhu na zavedení korespondenční volby schválila i návrh ústavně právního výboru, který novelizuje trestní zákoník. Tato změna ale do příslušného paragrafu pouze doplňuje záležitosti spojené s korespondenčním hlasováním a přidává bránění (a případně nucení) k odvolení pod pohrůžkou těžké újmy jako porušení zákona.

Přijatá legislativní změna ovšem maření volebního práva, včetně pohrůžky fyzického násilí, neklasifikuje jako trestný čin nově. Takto se posuzuje již nyní a trest pachatelům hrozil ještě před přijetím návrhu. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Karla Maříková v debatě mluví o legislativním návrhu na zavedení korespondenční volby ze zahraničí, který předložila skupina poslanců, nikoli vláda, a nemusel tak projít běžným připomínkovým řízením. Podle Maříkové se Fialova vláda obávala toho, jak by klasický legislativní proces dopadl, kdyby jím prošel i aktuální návrh. V této souvislosti poslankyně zmiňuje, že předchozí návrhy na zavedení poštovního hlasování u Legislativní rady vlády (LRV) neuspěly.

Vládní vs. poslanecké návrhy zákonů

Na základě Ústavy má právo podat návrh zákona vláda a také poslanci, Senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku – tedy krajů a hlavního města Prahy. Pokud návrh podává vláda, probíhá příprava návrhu jiným způsobem, než když návrh podává například právě skupina poslanců (.pdf). Jednou z odlišností je úloha Legislativní rady vlády – poradního orgánu vlády, který se skládá ze zhruba 30 odborníků a jemuž předsedá jeden z ministrů.

• V případě vládních návrhů vytváří počáteční dokument některé z ministerstev (.pdf), které svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V něm podle legislativních pravidel vlády k dokumentu podávají připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.
  
  Zároveň je upravený návrh předložen i Legislativní radě vlády, která ho poté projednává a vydá k němu své vlastní stanovisko (.pdf, str. 12–13). Také má možnost ministerstvu dokument vrátit zpátky s požadavkem, aby návrh ještě dále upravilo.
   
• U poslaneckých a dalších nevládních návrhů je ovšem postup odlišný. Poslanci nejdříve Sněmovně předloží svůj hotový návrh zákona, který poté předseda dolní komory posílá vládě s žádostí o vydání stanoviska (.pdf). V elektronické knihovně vlády (eKLEP) se k návrhu vyjadřují jednotliví ministři a případně i vedoucí jiných orgánů státní správy (.pdf, str. 31–32), což se v eKLEPu také označuje jako „připomínkové řízení“. Tyto připomínky ale slouží jen jako podklad (.pdf, str. 23–24), na jehož základě vláda vydává své stanovisko k návrhu – souhlasné, nesouhlasné, nebo neutrální (.pdf, str. 32). Nejedná se tedy o klasické připomínkové řízení.
  
  Legislativní pravidla vlády u nevládních návrhů nestanovují, že by je měla projednávat přímo LRV, jako je tomu u návrhů vlády. Pravidla tak ani nezmiňují, že by rada k nevládním návrhům vydávala své vlastní stanovisko nebo připomínky. Roli zde hraje jen předseda LRV, jehož úkolem je požádat ministerstva a další orgány o vyjádření a následně připravit „návrh stanoviska vlády“ (.pdf, str. 23–24).

Minulé návrhy na zavedení korespondenční volby

Korespondenční hlasování se v minulosti pokoušela zavést řada návrhů, které byly předloženy Poslanecké sněmovně. Jen jeden z nich předložila vláda, konkrétně Paroubkův kabinet, který chtěl v roce 2005 umožnit hlasování poštou ze zahraničí ve volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu (.pdf, str. 4, 25 z 51). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali, jak se k návrhu stavěla Legislativní rada vlády, a návrh není dohledatelný ani ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP). Dolní komora se k návrhu později nedostala a jeho projednávání tehdy skončilo spolu s koncem volebního období.

Kromě výše uvedeného návrhu web Poslanecké sněmovny zařazuje do kategorie „korespondenční hlasování“ už jen vládní návrh z roku 2021, který se ovšem odvolení poštou vůbec netýkal (.pdf). Zabýval se pouze zvláštními způsoby hlasování v souvislosti s pandemií covidu-19 ve volbách do Sněmovny v říjnu 2021, kdy umožnil odvolit také osobám s nařízenou karanténou nebo izolací (.pdf, str. 16 z 50).

Podle záznamů v digitální knihovně VeKLEP v minulém volebním období návrh na zavedení korespondenční volby připravilo také Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (.doc). K němu se Legislativní rada vlády vyjádřila, když doporučila návrh upravit na základě svých připomínek (.pdf, str. 5–6, .doc). Samotnou korespondenční volbu ale neodmítala (.pdf) a návrh zákona jako celek doporučila vládě schválit (.doc, str. 6).

V dalších případech, kdy návrhy předkládali poslanci nebo Senát, se Legislativní rada vlády k navrhovaným změnám nevyjadřovala. Připomínky k nim zpravidla měly kraje, ministerstva, či případně další instituce jako Český statistický úřad.

Závěr

Legislativní rada vlády tedy podává stanoviska pouze k vládním návrhům zákonů. V případě návrhu Paroubkova kabinetu z roku 2005 jsme stanovisko rady ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali. K návrhu Ministerstva vnitra pod vedením Jana Hamáčka sice Legislativní rada vlády měla řadu připomínek, proti korespondenční volbě se ale nevyslovila a návrh zákona doporučila vládě schválit. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Karla Maříková (SPD) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro Čechy žijící v zahraničí zavádí možnost volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46). Odpovídá na dotaz moderátora, zdali se neobává, že tato změna může znamenat horší výsledky pro SPD. V této souvislosti tvrdí, že volební obvody bude vybírat Ministerstvo zahraničí, což v kontextu výroku kritizuje.

Návrh korespondenční volby

Poslanecká sněmovna zmíněný návrh novely schválila v červnu 2024 a normu dostane k projednání ještě Senát. Pakliže úspěšně projde legislativním procesem, bude se možnost korespondenčního hlasování týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Podle návrhu novely nebude hlasování poštou zavedené plošně, ale jen v obvodech. které vyhláškou stanoví Ministerstvo zahraničí (.pdf, str. 5, 11, 24 ze 46). Jejich určení bude vycházet z „dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území“ (.pdf, str. 4).

Poslankyně Lucie Potůčková (STAN), jedna z předkladatelů novely, odhadla, že případné odepření korespondenční volby některým obvodům bude výjimečné. To stojí i v důvodové zprávě, podle které nebude volba poštou umožněna v oblastech, kde není možné zajistit doručení nezbytných písemností, a to např. kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu (.pdf, str. 24 ze 46).

Závěr

Poslankyně Karla Maříková správně uvádí, že rozhodnutí o tom, ve kterých územních obvodech v zahraničí bude korespondenční volba občanům umožněna, bude náležet Ministerstvu zahraničí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.