(…) pozměňovacím návrhem změna trestního zákoníku, kdy se nově vkládá paragraf, který maření volebního práva – nějaký ten psychický nátlak, fyzický nátlak – bude posuzován, kvalifikován jako trestný čin.
Sněmovna v souvislosti se zavedením korespondenční volby přijala návrh, který novelizuje trestní zákoník. Maření volebního práva, včetně pohrůžky fyzického násilí, ale bylo klasifikováno jako trestný čin už před schválením návrhu. Za tento čin hrozí až tříleté vězení.
Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v kontextu výroku mluví o korespondenční volbě, jejíž zavedení Poslanecká sněmovna schválila 21. června. Zajíčková připouští, že odvolení poštou může oslabit tajnost hlasování. Upozorňuje ale, že v souvislosti se schváleným návrhem přijala dolní komora i pozměňovací návrh, který podle ní zavádí změnu v trestním zákoníku, jež má toto reflektovat a případný nátlak trestat.
Korespondenční volba
V případě zavedení korespondenční volby by čeští občané trvale pobývající v zahraničí nemuseli volit pouze na zastupitelských úřadech, ale mohli by odeslat svůj hlas poštou (.pdf, str. 13–14 ze 46). Dolní komora návrh novely zákona, který odvolení poštou zavádí, schválila díky hlasům poslanců z vládních stran. Ke dni odvysílání námi ověřované debaty návrh čekal na projednání v Senátu a neprošel tak celým legislativním procesem.
Ústavně právní výbor na své dubnové schůzi (.pdf), která se konala mezi prvním a druhým čtením, Poslanecké sněmovně doporučil přijetí několika změn spojených s návrhem o zavedení korespondenční volby (.pdf, str. 2 z 10). Jednou z nich byla i navrhovaná novelizace trestního zákoníku, kterou původně požadovaly poslankyně Helena Válková a Lucie Potůčková (.docx).
Návrh, který poupravuje stávající skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda (.pdf, str. 9–10 z 10) byl ale Poslanecké sněmovně nakonec předložen právě prostřednictvím Ústavně právního výboru (.pdf, str. 1, 7–8). Ten tak navrhl, aby se k potenciálně trestaným činnostem doplnila i pohrůžka těžké újmy, zneužití totožnosti jiné osoby nebo zneužití korespondenčního hlasování. Dolní komora tento návrh v takové podobě (.pdf, str. 7–8) v červnu následně schválila.
Maření volebního práva, včetně vyhrožování fyzického násilí, bylo nicméně trestným činem i před přijetím zmíněného návrhu. Trestní zákoník, který vstoupil v účinnost v roce 2010, toto vymezení obsahoval již ve své původní neupravené verzi. Za maření volebního práva hrozí podle tohoto zákona pobyt ve vězení na dobu tří měsíců až tří let. Schválený návrh do trestního zákoníku doplňuje zejména formulace týkající se korespondenční volby a nepřidává do něj zcela nové ustanovení, které by se týkalo psychického či fyzického nátlaku.
Závěr
Poslanecká sněmovna v souvislosti s přijetím návrhu na zavedení korespondenční volby schválila i návrh ústavně právního výboru, který novelizuje trestní zákoník. Tato změna ale do příslušného paragrafu pouze doplňuje záležitosti spojené s korespondenčním hlasováním a přidává bránění (a případně nucení) k odvolení pod pohrůžkou těžké újmy jako porušení zákona.
Přijatá legislativní změna ovšem maření volebního práva, včetně pohrůžky fyzického násilí, neklasifikuje jako trestný čin nově. Takto se posuzuje již nyní a trest pachatelům hrozil ještě před přijetím návrhu. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako nepravdivý.
Poslanecká sněmovna ke konci června schválila zavedení korespondenční volby pro Čechy, kteří dlouhodobě žijí v cizině. V pořadu 90' ČT24 o průběhu sněmovního jednání nebo obsahu legislativního návrhu diskutovaly poslankyně Rená...