Tento výrok byl ověřen jako

Karla Maříková (SPD) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně, a kterou Sněmovna schválila v červnu 2024. Poslankyně reaguje na dotaz moderátora, jestli hnutí SPD podá podnět k Ústavnímu soudu, aby přezkoumal způsob hlasování o tomto návrhu. Maříková vysvětluje, že poslanecký klub SPD není dostatečně početně silný na to, aby bez pomoci ostatních opozičních poslanců takový podnět mohl podat.

Návrh na zavedení korespondenční volby

O možnosti hlasovat poštou pro Čechy v cizině se diskutovalo již za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, kdy návrhy příslušných novel (.pdf a .pdf) předkládali poslanci tehdy opoziční TOP 09. Oba Babišovy kabinety navíc samy slibovaly zavedení korespondenční volby ve svých programových prohlášeních.

K uzákonění korespondenční volby se ve svém programovém prohlášení zavázala i vláda Petra Fialy (.pdf, str. 31). Právě díky hlasům poslanců z vládních stran prošel 21. června 2024 návrh novely (.pdf) Poslaneckou sněmovnou a ke dni vysílání námi ověřované debaty čekal na projednání v Senátu.

Pokud by novela prošla legislativním procesem, Češi v zahraničí by nemuseli volit na zastupitelských úřadech států, ve kterých pobývají, ale stačilo by jim svůj hlas odeslat poštou. Systém, který funguje ve většině evropských zemích, ovšem dlouhodobě kritizuje část opozice. Ta se domnívá, že přijetím novely by došlo k porušení principu tajnosti voleb a mohlo by tak dojít k manipulacím s hlasy.

Ústavní stížnost

Poslanecká sněmovna o návrhu jednala od ledna letošního roku. Včetně závěrečného hlasování šlo v čistém čase zhruba o 96 hodin. V červnu pak dolní komora stanovila pevný termín hlasování na základě návrhu poslanců z vládního tábora. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že považuje za předčasné sdělovat, zdali se kvůli tomu ANO obrátí na Ústavní soud. Doplnila, že případné podání stížnosti hnutí probere se svými experty poté, co návrh projde legislativním procesem.

Podnět k Ústavnímu soudu ke zrušení schválené legislativy může podat prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina minimálně 17 senátorů a za specifických podmínek i vláda. Soud následně danou legislativu přezkoumá a rozhodne, zda je v souladu s ústavním pořádkem, či nikoliv. Pokud by tedy SPD chtělo podat ústavní stížnost bez pomoci od ostatních stran, potřebovalo by mít alespoň 41 poslanců či 17 senátorů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 SPD dostalo 9,56 % voličských hlasů. Získalo tak 20 poslaneckých křesel a tento počet členů si poslanecký klub SPD drží i k červnu 2024. K podání podnětu k Ústavnímu soudu by tedy hnutí potřebovalo vedle podpisů od členů vlastního klubu i podporu dalších 21 sněmovních kolegů. SPD také nemůže sama podat podnět prostřednictvím podpisů senátorů. K červnu 2024 totiž nemá v horní komoře Parlamentu jediného zástupce.

Závěr

Návrh na zrušení legislativy může Ústavnímu soudu podat skupina alespoň 41 poslanců nebo 17 senátorů. Hnutí SPD má k červnu 2024 v poslaneckém klubu 20 členů a v Senátu jej neprezentuje ani jeden zástupce. Pro podání ústavní stížnosti tak SPD skutečně nemá dostatek poslanců, jak správně uvádí Karla Maříková. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.