Tento výrok byl ověřen jako

Poslankyně za SPD Karla Maříková kritizuje, že vládní koalice podle ní zavedení korespondenční volby označuje za svou prioritu, ale přitom návrh na její zavedení byl podán pouze jako poslanecký návrh. Tímto krokem se Fialův kabinet dle jejího názoru vyhnul klasickému připomínkovému řízení, které doprovází vládní návrhy zákonů.

Návrh korespondenční volby

Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí korespondenční hlasování ze zahraničí, schválila 21. června 2024. Normu dostane k projednání ještě Senát. Pokud novela projde celým legislativním procesem a vyjde ve Sbírce zákonů, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Poslanecká sněmovna začala návrh projednávat v lednu 2024, tedy zhruba měsíc poté, co jí novelu předložila skupina poslanců z vládních stran. Mezi nimi byl i premiér Petr Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš či předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (.pdf, str. 1 ze 46). 

Vládní vs. poslanecké návrhy zákonů

Na základě Ústavy má právo podat návrh zákona vláda a také poslanci, Senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku, tedy krajů a hlavního města Prahy. Pokud návrh podává vláda, probíhá příprava návrhu jiným způsobem, než když návrh podává například právě skupina poslanců (.pdf).

V případě vládních návrhů vytváří počáteční dokument některé z ministerstev (.pdf), které svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V něm podle legislativních pravidel vlády k dokumentu podávají připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá ke schválení vládě. Pokud ho kabinet odsouhlasí, putuje nakonec celý návrh do Poslanecké sněmovny (.pdf).

U poslaneckých návrhů je ovšem postup odlišný. Poslanci nejdříve Sněmovně předloží svůj hotový návrh zákona, který poté předseda dolní komory posílá vládě s žádostí o vydání stanoviska (.pdf). V elektronické knihovně vlády (eKLEP) se k návrhu vyjadřují jednotliví ministři a případně i vedoucí jiných orgánů státní správy (.pdf, str. 31–32), což se v eKLEPu také označuje jako „připomínkové řízení“. Tyto připomínky ale slouží jen jako podklad (.pdf, str. 23), na jehož základě vláda vydává své stanovisko k návrhu – souhlasné, nesouhlasné, nebo neutrální (.pdf, str. 32). 

Klasické meziresortní připomínkové řízení, ve kterém se návrh upravuje na základě připomínek ministerstev či dalších subjektů, tedy u poslaneckých návrhů neprobíhá (.pdf). Samotný kabinet svým rozhodnutím už návrh poslanců nemůže měnit, k jeho změnám může dojít až při projednávání v dolní komoře pomocí pozměňovacích návrhů.

Ke zmiňovanému návrhu novely zákona o správě voleb Fialův kabinet vydal souhlasné stanovisko (.pdf). Jednotlivá ministerstva k návrhu podala svá vyjádření a většina z nich zaujala také souhlasné stanovisko. Neutrální zůstaly pouze resort školství, dopravy a spravedlnosti. Ministerstvo dopravy svůj postoj odůvodnilo tím, že problematika nespadá do jeho gesce a za směrodatné tak považovalo stanovisko Ministerstva vnitra (.docx). Resorty školství a spravedlnosti poté požadovaly zejména poupravit strukturu návrhu (.docx, .doc). Tyto připomínky už ovšem na podobu předložené ani schválené (.pdf) novely vliv neměly a nepromítly se ani do předložených pozměňovacích návrhů.

Závěr

Návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí korespondenční volbu ze zahraničí, Poslanecké sněmovně opravdu předložila skupina poslanců, a nikoliv vláda. Kvůli tomuto kroku tak návrh opravdu nemusel projít stejným připomínkovým řízením, ke kterému dochází u vládních návrhů. Výrok Karly Maříkové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.