My jsme jednali několikrát na ústavně právním výboru (o zavedení korespondenční volby, pozn. Demagog.cz), setkání s opozicí se uskutečnila čtyřikrát.
Ústavně právní výbor, na kterém se sešli poslanci vládních stran i zástupci opozičních hnutí, skutečně projednával korespondenční volbu čtyřikrát.
Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na výtku Karly Maříkové (SPD), že vládní koalici nezajímají názory opozice ohledně zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb schválila v červnu 2024. Pokud jej schválí Senát a poté podepíše prezident, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).
Jednání ústavně právního výboru
Ústavně právní výbor se zabývá zejména zákony, které předkládá Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější činností výboru je projednávání ústavních zákonů, věnuje se ale také revizím občanského a trestního práva. Současným předsedou je bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO) a mezi členy výboru jsou poslanci koaličních stran i opozičních hnutí.
Jednání o korespondenční volbě, respektive projednání návrhu novely zákona o správě voleb, proběhlo na ústavně právním výboru celkem čtyřikrát. Poprvé výbor projednával hlasování poštou 14. února 2024 (.pdf, str. 1), kdy se schůze účastnili zástupci koalice i opozičních hnutí (.pdf). Následně se členové výboru sešli 27. března (.pdf, str. 1; .pdf). Schůze ale byla přerušena, protože členové vládních stran slíbili navrhnout opozici ústupky, které by byly probírané na dalším jednání.
Ústavně právní výbor při svém třetím jednání o korespondenční volbě 24. dubna (.pdf, str. 1; .pdf) schválil celkem šest změn koaliční novely. Podpořil např. návrh na zvýšení počtu krajů, do kterých se budou počítat hlasy z ciziny, ze dvou na čtyři. Požadoval také, aby politické strany mohly nominovat své zástupce do volebních komisí na zastupitelských úřadech nebo aby volič v zahraničí mohl vyzvednout hlasovací sady nejvýš pro sedm dalších lidí.
Poslední schůze výboru, na které se jednalo o korespondenční volbě, proběhla 5. června (.pdf, str. 2). Na ní poslanci projednávali předložené pozměňovací návrhy (.pdf) a navrhli zamítnout například návrh Radka Vondráčka, který chtěl, aby hlasování poštou platilo až od roku 2026 (.pdf, str. 15 z 18). Sněmovna tento návrh následně ve třetím čtení opravdu nepřijala.
Shrnutí
Poslanci vládních stran s opozičními poslanci o zavedení korespondenční volby skutečně jednali. Schůze probíhaly v rámci ústavně právního výboru a dohromady se uskutečnily čtyřikrát. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.
Poslanecká sněmovna ke konci června schválila zavedení korespondenční volby pro Čechy, kteří dlouhodobě žijí v cizině. V pořadu 90' ČT24 o průběhu sněmovního jednání nebo obsahu legislativního návrhu diskutovaly poslankyně Rená...