O nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let (.pdf). V průběhu let docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí. Kromě Nečasovy vlády, jejíž reforma byla ale později zrušena, se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo. První i druhá vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že o důchodovou reformu budou usilovat. Ani Babišova vláda ji ovšem nevypracovala.

O důchodovou reformu se snaží rovněž nynější kabinet Petra Fialy. Legislativní návrhy, které by se týkaly změn obsažených ve vládním slibu, jeho vláda v prvním roce svého působení nepředložila. K úpravě zákona o důchodovém pojištění sice došlo např. novelou, která byla představena v říjnu 2022, tu ale vláda popisovala jen jako „technickou novelu“ předpisů z oblasti důchodového pojištění. Daný dokument tak úpravy popisované ve vládním slibu nijak nezmiňuje (.doc). Stejně tomu je mj. i v případě pozdější novely schválené v březnu 2023, která snížila valorizaci důchodů při navyšování penzí v mimořádném termínu v červnu 2023.

Až později, v květnu 2023 Fialův kabinet veřejnosti představil ozdravný plán pro veřejné finance, jehož součástí byl návrh konsolidačního balíčku (.docx) a návrh důchodové reformy. Následně vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf, str. 8), který se týkal úprav valorizace penzí a předčasného odchodu do důchodu. Dolní komora i Senát návrh následně schválily, a novela tak nakonec vstoupila v účinnost 1. října 2023.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pak 15. listopadu 2023 představil návrh (.doc) novely zákona o důchodovém pojištění, která zpracovává další body plánované důchodové reformy. Vláda v tomto návrhu později provedla několik změn (.docx), např. co se týče zavedení dřívějšího odchodu do penze pro zaměstnance v náročných profesích, a nakonec ho Sněmovně předložila v květnu 2024. K 31. červenci 2024 prošel zatím jen prvním čtením.

Základní a zásluhová složka

Starobní důchod se v současnosti skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry (neboli zásluhového dílu). Základní výměra je pro všechny stejná a od roku 2019 činí 10 % průměrné mzdy měsíčně (.pdf, str. 10). Procentní výměra se na výchozí výši důchodu rovněž podepisuje a závisí na době pojištění a příjmech jednotlivce. Může být nejméně 770 Kč měsíčně.

Podle návrhu (.pdf, str. 34 z 330), který Fialův kabinet předložil Sněmovně, by se uvedená minimální procentní výměra měla zvýšit na 10 % průměrné mzdy. Samotná základní výměra přitom zůstane zachována. Každý důchodce by tak měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy (.pdf, str. 91 z 330). Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) má toto opatření pomoci důchodcům s nízkými penzemi, kteří většinu života pečovali o jinou osobu či pracovali, ale měli nízké příjmy.

Kromě toho ovšem vláda navrhla také snížit základ, ze kterého se vypočítává celková výše procentní výměry. Podle současné právní úpravy se do tohoto základu zahrnuje mj. celá část průměrného hrubého příjmu daného člověka, která nepřesahuje hranici 44 % průměrné mzdy. Vláda v návrhu plánuje, že to místo plné částky bude po roce 2034 už jen 90 % (.pdf, str. 3 z 330).

Fialův kabinet navrhuje zároveň do roku 2034 postupně snížit (.pdf, str. 8 z 330) i přímo procentní sazbu, kterou se na konci základ násobí. Za každý rok účasti na důchodovém pojištění se tak podle návrhu nebude započítávat 1,5 % základu, ale jen 1,45 % (.pdf, str. 65, 151 z 300).

Co se týče vlivu počtu vychovaných dětí, zavedení tzv. výchovného prosadila ve Sněmovně ještě v roce 2021 (tedy před nástupem Fialovy vlády) ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno vychované dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace) a růstu mezd.

Fialův kabinet v návrhu plánuje výchovné zachovat, ale s úpravami. Pro první a druhé dítě by se tak výchovné mělo postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 z 330).

Návrh nově také upouští od valorizace výchovného (.pdf, str. 69–73 z 330). Výchovné za první dvě děti má nahradit tzv. rodinný nebo fiktivní vyměřovací základ. Jeho zavedení by znamenalo, že během péče o děti nebo blízkou osobu by se pro účely důchodového systému počítalo s tím, že pojištěnec odvádí pojistné z průměrné mzdy v daném roce. Zůstala by ovšem možnost zvolit si i současný výpočet, který je postaven na individuálním průměrném výdělku za dobu pracovní aktivity, a je proto výhodnější pro rodiče s vysokými příjmy (.pdf, str. 6, 42 z 330).

Dobrovolná složka

Vládní závazek dále slibuje zavést dobrovolnou složku důchodového pojištění ve formě státního či veřejnoprávního fondu. V současné době se mohou lidé dobrovolně účastnit třetího pilíře (.pdf) penzijního systému, který se skládá z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Podle toho, kolik si jejich účastníci takto spoří, jim určitou částkou přispívá i stát, který také umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů. Za účastníka může příspěvek nebo jeho část platit i zaměstnavatel. Na jím hrazenou část příspěvku už stát nicméně finanční podporu neposkytuje.

Vláda v červnu 2023 schválila (.pdf) návrh zákona, který navrhuje změny ve státní podpoře penzijního spoření (.pdf). Konkrétně zavádí tzv. dlouhodobý investiční produkt, který má být alternativou k již zavedeným finančním produktům zabezpečení na stáří, jež jsou i dnes daňově podporovány. Dále návrh například upravuje státní podporu penzijního připojištění (.pdf, str. 30, 79–80) a navrhuje také zavést alternativní účastnický fond (.pdf, str. 32–33), jehož cílem je umožnit penzijním společnostem „investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení“. Návrh přitom počítá s tím, že tyto fondy budou moci vytvářet právě penzijní společnosti (.pdf, str. 98, 109 z 316), tedy soukromé subjekty. Dokument nijak nezmiňuje, že alternativní účastnické fondy budou státní nebo veřejnoprávní, o čemž mluví vládní slib.

Návrh tohoto zákona vláda ve Sněmovně předložila v polovině června 2023. Poslanci ho následně schválili v listopadu 2023. Senát návrh neprojednal, čímž byl zákon postoupen prezidentovi, který ho podepsal v prosinci 2023. Novela tak byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ke konci roku 2023 s účinností od ledna 2024.

Závěr

Vláda v květnu 2023 představila návrh důchodové reformy a následně Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který se týká úprav valorizace penzí a předčasného odchodu do důchodu. Uvedený návrh novely byl schválen a vešel v účinnost 1. října 2023.

O měsíc a půl později MPSV představilo předběžný návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který mimo jiné navrhl změny ve výpočtu zásluhové složky a její minimální výše, výchovné i rodinný vyměřovací základ. Výslednou podobu této důchodové reformy Fialův kabinet předložil dolní komoře v květnu 2024. Ve Sněmovně návrh k 31. červenci 2024 zatím prošel jen prvním čtením.

V průběhu roku 2023 Fialův kabinet prosadil návrh zákona, který se týká dobrovolné složky důchodového systému. Díky němu sice nově mohou vznikat tzv. alternativní účastnické fondy, návrh zákona ale nezmiňuje, že budou státní nebo veřejnoprávní. Naopak uvádí, že je budou vytvářet penzijní společnosti, tedy soukromé subjekty.

Fialův kabinet tedy provedl změny v dobrovolné složce důchodového pojištění a ve státní podpoře penzijního spoření, nenavrhl ale zavést státní či veřejnoprávní penzijní fond. Návrh důchodové reformy, který by např. každému důchodci garantoval minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy, ještě k 31. červenci 2024 neprošel celým legislativním procesem. Vláda ho pouze předložila Poslanecké sněmovně, kde zatím proběhlo první čtení. Slib tedy hodnotíme jako rozpracovaný.