První rok vlády a senátní novela

Na začátku současného volebního období zveřejnil návrh (.pdf) na zavedení korespondenční volby nejdříve Senát. Horní komora konkrétně navrhovala, aby čeští občané žijící v zahraničí mohli poštou hlasovat v prezidentských a sněmovních volbách (.pdf, str. 3–8 z 38). Nemuseli by tedy absolvovat cesty na zastupitelské úřady, kde volby probíhají. K volbám ze zahraničí by volič nově potřeboval pouze podat žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, následně by byl zapsán ve zvláštním seznamu voličů.

Senát svůj návrh předložil Poslanecké sněmovně v listopadu 2021, tedy přibližně měsíc po sněmovních volbách, kdy už sice začal mandát novým poslancům, ale stále ještě vládl kabinet Andreje Babiše. Své stanovisko k návrhu tak stihla vydat ještě předchozí vláda, která se v prosinci 2021 k dokumentu postavila nesouhlasně (.pdf).

Jak lze vidět ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP), vláda Petra Fialy po svém nástupu nejdříve pracovala právě se zmíněným senátním návrhem. Zavedení korespondenčního hlasování měla Sněmovna původně projednávat už v únoru 2023, kvůli nesouhlasu opozice k tomu ale nedošlo. Opoziční hnutí ANO a SPD projednávání návrhu zbrzdila i v rámci sněmovní schůze v květnu 2023 a návrh nakonec neprošel ani prvním čtením.

Poslanecký návrh novely zákona o správě voleb

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na sociální síti X (dříve Twitter) následně v říjnu 2023 napsal, že vláda předloží vlastní návrh na zavedení korespondenční volby. V listopadu 2023 pak poslankyně Barbora Urbanová (STAN) a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob deníku Echo24 řekli, že ministr vnitra Sněmovně takový návrh předloží nejpozději na začátku roku 2024.

Skupina poslanců z vládních stran, mezi kterými byl i premiér Petr Fiala, ministři Vít Rakušan, Marian Jurečka nebo Ivan Bartoš, nakonec návrh novely zákona o správě voleb (.pdf) předložila v prosinci 2023. Právě na základě tohoto návrhu by Češi trvale žijící v zahraničí mohli volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46), a to ve sněmovních, prezidentských a evropských volbách.

Předložený dokument počítá s tím, že část návrhu o zavedení korespondenční volby bude účinná od ledna 2025 (.pdf, str. 12 ze 46). Čeští občané žijící v cizině by tak mohli hlasovat poštou už ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025 (.pdf, str. 15 ze 46).

Dolní komora začala návrh novely zákona o správě voleb projednávat v lednu 2024 a ve třetím čtení ji schválila v červnu, kdy její přijetí podpořili poslanci vládních stran a nezařazený Ivo Vondrák. K 31. červenci 2024 legislativa čekala na projednání v Senátu, kde ji zatím podpořila ústavní komise. Podle předsedy horní komory budou senátoři o návrhu jednat v srpnu 2024.

Poslanecký vs. vládní návrh

Vládní pětikoalice se tedy rozhodla prosadit korespondenční volbu pomocí poslaneckého návrhu, ne prostřednictvím návrhu předloženého přímo vládou. Tento postup kritizovali někteří opoziční poslanci, protože příprava návrhů v těchto případech probíhá odlišným způsobem.

V případě vládních návrhů vytváří počáteční dokument některé z ministerstev (.pdf), které svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V něm podle legislativních pravidel vlády k dokumentu podávají připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá ke schválení vládě. Pokud ho kabinet odsouhlasí, putuje nakonec celý návrh do Poslanecké sněmovny (.pdf).

U poslaneckých návrhů je ovšem postup odlišný. Poslanci nejdříve Sněmovně předloží svůj hotový návrh zákona, který poté předseda dolní komory posílá vládě s žádostí o vydání stanoviska (.pdf). V elektronické knihovně vlády se k návrhu vyjadřují jednotliví ministři a případně i vedoucí jiných orgánů státní správy (.pdf, str. 31–32), což se ve VeKLEPu také označuje jako „připomínkové řízení“. Tyto připomínky ale slouží jen jako podklad (.pdf, str. 23), na jehož základě vláda vydává své stanovisko k návrhu – souhlasné, nesouhlasné, nebo neutrální (.pdf, str. 32). Klasické meziresortní připomínkové řízení, ve kterém se návrh upravuje na základě připomínek ministerstev či dalších subjektů, tedy u poslaneckých návrhů neprobíhá (.pdf).

Závěr

Vláda dříve pracovala se senátním návrhem na zavedení korespondenčního hlasování, ten ale neprošel ve Sněmovně ani prvním čtením. Skupina poslanců z vládních stran, mezi kterými byl i premiér Fiala a tři ministři, předložila návrh novely zákona zavádějící korespondenční volbu v prosinci 2023. Sněmovna normu schválila v červnu 2024. K 31. červenci ji ještě neprojednal Senát a neprošla tak celým legislativním procesem. Slib proto hodnotíme jako rozpracovaný.