Sliby vlády Petra Fialy (2021–2025)
Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Petra Fialy
Do konce roku 2023 předložíme Parlamentu ČR ke schválení zákon sankcionující hrubá porušení lidských práv (tzv. Magnitského zákon).
Tento výrok byl ověřen jako
Vláda tzv. Magnitského zákon, který umožňuje uvalovat sankce na jednotlivce porušující lidská práva, předložila Poslanecké sněmovně už v červnu 2022. Parlament poté zákon schválil a od dubna 2023 již Fialův kabinet zařazoval osoby na sankční seznam.
Počátky Magnitského zákona
Tzv. Magnitského zákon jako první přijaly Spojené státy americké v prosinci 2012. Zákon byl namířený vůči ruským občanům, kteří byli podle USA zodpovědní za porušování lidských práv. Těmto osobám byl zakázán vstup na americkou půdu a na území USA jim byl rovněž zmrazen majetek. O čtyři roky později pak USA tuto legislativu rozšířily (.pdf, str. 1), když schválily tzv. globální Magnitského zákon, který za porušování lidských práv umožnil trestat činitele i z jiných států (.pdf, str. 2). Na rozdíl od běžných sankčních zákonů se tedy neuvalují sankce na celý stát, ale pouze na jednotlivce.
Svou verzi Magnitského zákona v roce 2017 schválila i Kanada a později také např. Velká Británie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kosovo a Austrálie. V roce 2020 se na podobně postaveném sankčním režimu shodla i Evropská unie.
Magnitského zákon byl pojmenován podle ruského právníka a auditora Sergeje Magnitského, kterého si v Rusku najal britsko-americký finančník a zahraniční investor Bill Browder. Magnitskij v roce 2008 vypracoval podrobnou zprávu, ve které popsal, jak moskevští daňoví úředníci ovládli Browderovu firmu a pak skrze ni připravili ruský státní rozpočet o peníze. Krátce poté, co zprávu ruským vládním úřadům odeslal, byl sám zatčen za údajné daňové úniky. Ve vězení pak o rok později za nevyjasněných okolností zemřel. Podle ochránců lidských práv jej ubili vězeňští dozorci, podle ruských soudních lékařů mu selhalo srdce bez cizího zavinění. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura přišla s verzí, podle které měl být Magnitskij otráven, a z jeho smrti obvinila Browdera.
Magnitského zákon v Česku
Ministr zahraničí Jan Lipavský se přípravě zákona věnoval již v předchozím volebním období coby poslanec. Současný kabinet Petra Fialy poté počítal s předložením zákona do konce roku 2023, ministr Lipavský nicméně začátkem května 2022 uvedl, že ruská invaze na Ukrajině byla podnětem pro urychlení přípravy předlohy.
Návrh zákona (.pdf) poté v červnu 2022 schválila vláda (.pdf), která jej následně předložila Poslanecké sněmovně. Ta návrh schválila v říjnu 2022 (.pdf), když se pro přijetí vyslovilo 112 poslanců. Poslanecký klub hnutí SPD a dva poslanci z hnutí ANO se hlasování zdrželi.
Senát následně návrh legislativy schválil na začátku prosince 2022 a o několik dní později jej podepsal i tehdejší prezident Miloš Zeman. Sankční zákon poté ve sbírce zákonů vyšel s účinností od 3. ledna 2023. Od tohoto data tedy česká vláda může zařazovat jednotlivé osoby na vnitrostátní sankční seznam.
Vnitrostátní sankční seznam
Prvním jednotlivcem, kterého vláda Petra Fialy na tento seznam (.pdf) v dubnu 2023 zařadila, byl ruský patriarcha Kirill. Podle dokumentů Ministerstva zahraničí k jeho zařazení došlo z důvodu jeho dlouholetého spojenectví s Vladimirem Putinem a kvůli jeho aktivní podpoře ruské agrese na Ukrajině (.pdf). Podle ministerstva je patriarchovi Kirillovi znemožněn vstup do Česka a omezeno provádění jakýchkoliv finančních operací skrze české subjekty.
Na seznamu (.pdf) se později objevili např. ruští oligarchové Vladimir Jevtušenko a Boris Obnosov, oba s vazbami na vysoké ruské představitele, kteří jsou spojeni mj. s ruským zbrojním průmyslem. Vláda zároveň na seznam zařadila i některé jejich rodinné příslušníky, kteří ze vzájemných vztahů profitovali. Soupis jmen se časem rozšířil mimo jiné i o tři představitele gruzínského Ministerstva vnitra spojené s brutálním potlačením protestů v Gruzii, běloruskou novinářku Natallii Sudliankovou šířící ruskou propagandu, důstojníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova či spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva Olega Osipova.
Mezi sankcionované subjekty se dostaly i právnické osoby. V listopadu 2023 na seznam přibyl podnik pro správu ruského majetku v zahraničí, čímž Česko jako první země na světě zmrazilo ruské nemovitosti. V březnu 2024 se výčet rozšířil o mediální platformu Voice of Europe šířící ruskou propagandu. Kromě samotné společnosti se tehdy na seznamu nově objevili i proruští ukrajinští podnikatelé Arťom Marčevskij a Viktor Medvedčuk, kteří s ní byli spojeni a kteří se skrze ni pokoušeli ovlivňovat politiky v několika zemích EU. Podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky se lidé napojení na Voice of Europe snažili zasáhnout do voleb do Evropského parlamentu a poté zajistit špionáž uvnitř EU.
Seznam se v průběhu času i zkracoval, nebylo tomu nicméně proto, že by byly sankce na některý ze subjektů zrušeny. Jména Borise Obnosova, Arťoma Marčevského, Viktora Medvedčuka a dalších byla vyškrtnuta (.pdf) poté, co byli zařazení na společný unijní sankční seznam.
Závěr
Vláda Petra Fialy Poslanecké sněmovně předložila tzv. Magnitského zákon, který umožňuje uvalovat sankce na jednotlivce porušující lidská práva, již v červnu 2022. Ve druhé polovině roku 2022 jej schválila jak dolní komora, tak Senát, a zákon nabyl účinnosti na začátku roku 2023. Slib proto hodnotíme jako splněný.