Sliby vlády Petra Fialy (2021–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025)

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Petra Fialy

S koncem volebního období připravil Demagog.cz speciální a rozsáhlou analýzu plnění slibů současné vlády. Z programového prohlášení, které kabinet schválil na začátku roku 2022, jsme vybrali padesátku konkrétních, měřitelných a splnitelných slibů napříč šesti tématy, která jsme v průběhu volebního období monitorovali.

V analýze se dočtete, jak se Fialově vládě dařilo plnění slibů v oblastech bezpečnosti, hospodářství, sociálního i právního státu, životního prostředí a vzdělanosti. Pro náš finální výstup jsme pracovali se třemi kategoriemi hodnocení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jde tedy o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené. Cílem hodnocení není říct, zda byla vláda dobrá, nebo špatná, úspěšná, či neúspěšná. To necháváme na vás. Naším cílem bylo zpracovat pečlivou analýzu, na jejímž základě přiblížíme, jak vláda dodržovala své vlastní sliby.

V březnu 2023 vláda schválila aktualizaci svého programového prohlášení a několik závazků změnila. Abychom ale byli konzistentní s naší kontrolou závazků u předchozích vlád, naše hodnocení vychází z původního znění vládního prohlášení z roku 2022. Fialův kabinet změnu odůvodnil válkou na Ukrajině a jejími dopady na české občany. Aktualizace také podle vlády vycházela z koaliční smlouvy, ve které se jednotlivé strany zavázaly ke každoroční revizi prohlášení.

Každá vláda se během svého působení musí vypořádat s nenadálými událostmi. Za vlády Andreje Babiše to byla zejm. globální pandemie, nyní je to mj. válka na Ukrajině a s ní související výzvy. Posouzení kontextu, v jakém vláda působí a toho, zda jsou její sliby stále splnitelné, je ale na vás. My můžeme hodnotit pouze to, zda své sliby splnila, nebo ne. 

V našem finálním výstupu používáme tři kategorie hodnocení: splněno, částečně splněno a porušeno. V případě kategorie „splněno“ pohlížíme na to, zda vláda udělala, co slíbila a legislativa byla vyhlášena ve sbírce zákonů nebo byly kroky ve slíbené míře provedeny. „Částečně splněno“ volíme v případech, kdy kabinet podnikl praktické kroky k naplnění slibu, ale nenaplnil ho zcela. Vláda tak buďto prosadila pouze část slibu nebo jej v některých svých krocích částečně porušila. Tuto kategorii používáme také u závazků, které sice splněny byly, ale ne v termínu, který si vláda v programovém prohlášení stanovila. „Porušeno“ pak najdete u slibů, v jejichž případě vláda neprosadila slíbenou změnu ani zčásti, případně svými kroky šla převážně proti naplnění slibu.

Analýzu všech slibů jsme provedli k 1. září 2025. V průběhu září jsme plnění některých slibů dále sledovali, hodnocení žádného z nich se však nezměnilo, a to ani v reakci na výtky ze strany vlády, ke kterým jsme se vyjádřili v našem komentáři a které jsme dále podrobili interní kontrole.

Vláda tzv. Magnitského zákon, který umožňuje uvalovat sankce na jednotlivce porušující lidská práva, předložila Poslanecké sněmovně už v červnu 2022. Parlament poté zákon schválil a od dubna 2023 již Fialův kabinet zařazoval osoby na sankční seznam.
Návrh novely zákona, který zavedl možnost korespondenčního hlasování, předložila skupina poslanců z vládních stran v roce 2023. Novela během roku 2024 prošla legislativním procesem a Češi žijící v zahraničí mohou poprvé volit korespondenčně v nadcházejících sněmovních volbách.
Vláda Petra Fialy nepřipravila návrh zákona o jednotném inkasním místě. Prosadila pouze jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, jehož infrastruktura by podle členů vlády mohla v budoucnu sloužit k provozu JIM.
Vládou navržená novela zákona o právu na digitální služby, která zavedla aplikaci eDoklady, prošla legislativním procesem v r. 2023. Do aplikace lze ovšem nahrát pouze elektronickou verzi občanského průkazu, nikoliv další dokumenty a průkazy.
Portál podnikatele nebyl k 1. září 2025 spuštěn. Podle informací serveru BusinessInfo.cz by měl pilotní provoz začít v průběhu září 2025 a Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že k plnému spuštění dojde nejpozději do března 2026.
Na webu vlády, na webu Digitální a informační agentury ani v jiných veřejných zdrojích se informace k realizaci nebo přípravám digitálního tržiště nenacházejí. Digitální a informační agentura vznik jednotného digitálního tržiště nepotvrdila.
Fialova vláda nový trestní řád nepředložila a prosadila pouze jeho novelu spojenou s novelizací trestního zákoníku. Už dříve, v aktualizovaném programovém prohlášení, ustoupila i od závazku dokončit návrh věcného záměru civilního řádu soudního.
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo návrh novely zákona o státním zastupitelství do připomínkového řízení již 25. října 2022. Novela zavedla sedmileté funkční období pro vedoucí státní zástupce či nastavení nových podmínek jejich jmenování a odvolání.
Úprava zákona o střetu zájmů, jež by některým veřejným funkcionářům mj. zamezila pobírat dotace a vlastnit média, nabyla účinnosti v lednu 2024. Později ji ale zrušil Ústavní soud, jelikož prošla jako neústavní „přílepek“ k jinému zákonu. Další kroky od té doby vláda nepodnikla.
Fialův kabinet v říjnu 2022 schválil návrh novely, který by rozšířil povinnost předkládat lustrační osvědčení i na členy vlády. V Poslanecké sněmovně návrh nicméně neprošel ani prvním čtením a k prosazení změny nedošlo.
Vláda svým usnesením z ledna 2023 změnila Legislativní pravidla vlády i Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace. Díky této změně se u navrhované legislativy uvádí i očekávané dopady na rodinu, došlo také k zavedení hodnocení dopadů na regionální rozvoj.
K podobné změně výdajového pravidla nedošlo. Vláda pouze snížila strop pro strukturální deficit státního rozpočtu v roce 2024. Kvůli zachování pravidla o snižování o 0,5 p. b. ročně by tak měl dosáhnout hodnoty 1 % HDP už v roce 2028, o 4 roky dříve než podle dřívější úpravy.
Zákony, které stanovují limit pro povinnou registraci k DPH a nastavují fungování režimu paušální daně, byly novelizovány k 1. lednu 2023. Limit registrace k DPH byl navýšen na 2 miliony Kč, stejně jako možnost využití paušální daně.
Vládní novela zavádějící uvedené zvýhodnění nabyla účinnosti 1. února 2023. Zaměstnavatelé tak od tohoto data mohou u některých zaměstnanců se zkrácenými úvazky odvádět na sociálním pojištění jen 19,8 % z vyměřovacího základu místo standardních 24,8 %.
Vláda Petra Fialy v roce 2022 prosadila jak zrušení EET, tak i novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která upravila některé parametry pro podávání kontrolního hlášení. Obě novely vešly v účinnost 1. ledna 2023.

Koalice 2021-

Vláda Petra Fialy nepředložila žádný návrh valorizace slevy na poplatníka a ministr financí Zbyněk Stanjura vícekrát uvedl, že kabinet slib nesplní. Vládní strany ani nepodpořily návrh poslanců Pirátské strany, kteří v květnu 2025 zavedení valorizace ve Sněmovně navrhovali.
Vláda změnila rozmezí místních koeficientů, jimiž obce výši daně z nemovitosti ovlivňují. Nově mohou obce měnit místní koeficienty i u skupin nemovitých věcí. Zároveň ale došlo ke zrušení podnikatelského koeficientu a obce si nemohou snížit základní koeficient dle počtu obyvatel.
Vláda aktualizovala materiál zaměřený na převody státního majetku a schválila provedení inventury tohoto majetku. Později prosadila i novelu, která zjednodušila převody státních pozemků na obce a kraje. Využívání pozemků na stavbu bytů ale není podmínkou pro pořízení pozemků.
Ministerstvo pro místní rozvoj od záměru vypracovat nový zákon o cestovním ruchu ustoupilo. Důvodem tohoto kroku byly závěry zprávy RIA, která naznačila, že pro lepší nastavení podmínek v této oblasti je vhodnější zvolit jinou cestu než prostřednictvím legislativy.
Od nástupu Fialovy vlády bylo (k září 2025) do provozu uvedeno jen 163 km nových úseků dálniční sítě. Dokumenty Ředitelství silnic a dálnic počítají s tím, že bude do konce roku 2025 zprovozněno ještě 53,1 km, zprovozněny ovšem ještě nebyly.
Řada staveb, o nichž slib mluví, je v současné době uvedena do provozu, včetně obchvatů Českých Budějovic a Frýdku-Místku a prodloužení dalších dálnic. Nedokončenou ale zůstává dálnice D48.
Vláda v září 2022 schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2023, v němž bylo na financování silnic II. a III. třídy vyčleněno 6 mld. Kč. V roce 2024 ale vláda snížila podporu pouze na 4 mld. Kč a v roce 2025 na 2 mld. Kč.
Návrh na zavedení rodičovského příspěvku pro prarodiče předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k meziresortnímu připomínkovému řízení v říjnu 2022. Fialův kabinet ale tento návrh neprojednal, a prarodičovský příspěvek tedy neprosadil.
Hranice příjmů z DPP, od níž platí povinnost účastnit se důchodového pojištění, se od začátku roku 2025 zvýšila na 25 % průměrné mzdy. Limity u DPČ nadále rostou podle starší legislativy, kterou Fialův kabinet nezměnil.
Fialova vláda v březnu 2024 schválila návrh novely zákoníku práce, která zavedla mechanismus pro výpočet minimální mzdy s ohledem na výši průměrné mzdy. Novela v létě 2024 úspěšně prošla legislativním procesem a nabyla účinnosti na začátku srpna 2024.
Dobu pojištění potřebnou pro dosažení nároku na důchod vláda nesnížila. Prosadila ale novelu zákona, která snížila věk odchodu do penze o tři roky pro lidi, kteří potřebné doby pojištění nedosáhli.
Vláda od roku 2025 umožnila dřívější odchod do penze pracovníkům pouze ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání. Původně přitom počítala i se zaměstnanci ve třetí kategorii. Pro zaměstnavatele zavedla vyšší odvody na důchodové pojištění.
Vláda Petra Fialy navýšila pouze minimální pozůstalostní penze, čímž si polepší jen 5 % příjemců, navíc až od roku 2026. Důchody vedle toho rostly pouze zákonnou valorizací, kterou vláda naopak zpomalila.
Ministerstvo práce a sociálních věcí sice obdobný návrh připravovalo, ministr práce Marian Jurečka nicméně už v květnu 2023 oznámil, že vláda od úmyslu dané opatření zavést nakonec upustila.
Vláda Petra Fialy prosadila v létě 2022 zavedení automatické valorizace plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Procentuální navýšení částky, kterou stát hradí, odpovídá od roku 2024 součtu růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy.
Zástupci vládních stran včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo zavést dobrovolné doplňkové připojištění. Návrh však neměl podporu celé vládní koalice, Sněmovna jej neschválila, a vláda změnu tedy neprosadila.
Vláda Petra Fialy k úpravě či prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách nepřistoupila.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh novely energetického zákona, kterou se zavádí principy komunitní energetiky, již v listopadu 2022. Novela byla v červnu 2023 finalizována a v prosinci 2023 schválena Parlamentem. Sdílení elektřiny je možné od začátku srpna 2024.
Vláda od července 2022 zrušila povinnost přidávat biopaliva do nafty a benzinu. V případě bioplynových stanic došlo ke zpřísnění některých podmínek pro získání podpory, k úplnému ukončení této podpory ale nedošlo a bioplynové stanice stále mohou technické plodiny využívat.
Ministerstvo zemědělství v době Fialovy vlády pokračovalo v dotačním programu, jehož cílem je převedení vlastnických práv vodohospodářské infrastruktury do rukou měst a obcí. V r. 2022 ministerstvo vyhlásilo výzvu pro příjem žádostí o tyto dotace, na které vyčlenilo 297 mil. Kč.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh na zakotvení ústavní ochrany vody v listopadu 2022, Fialův kabinet jej předložil Poslanecké sněmovně, ale až v červenci 2023. Projednávání návrhu se ve Sněmovně zastavilo po 1. čtení.
Legislativní návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko nestihl projít Poslaneckou sněmovnou a ke vzniku parku nedošlo. Od úmyslu vyhlásit NP Soutok vláda upustila a v lednu 2025 schválila, že se od července 2025 daná oblast stane pouze CHKO.
Střešní fotovoltaická zařízení pro rodinné a bytové domy jsou podporována dotacemi z programu Nová zelená úsporám. Dle MŽP bylo od ledna 2022 do poloviny března 2025 schváleno 218 124 žádostí na podporu těchto zařízení a za celou dobu existence programu se jedná o 240 tisíc.
Vláda v r. 2023 prosadila novelu, která stanovuje minimální výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. V r. 2024 bylo na obranu celkem alokováno 166,8 mld. Kč, což odpovídalo 2,08 % HDP. V r. 2025 má na obranu jít 160,8 mld. Kč, což dle nových dat Ministerstva financí 2 % HDP nedosahuje.
Vláda v říjnu 2023 schválila novou Obrannou strategii a v prosinci 2023 i Koncepci výstavby armády. Kromě toho během roku 2023 aktualizovala i Bezpečnostní strategii ČR.
Vláda předložila novelu článku 43 Ústavy v červnu 2022. Dle ní by bylo vládě umožněno, aby bez souhlasu Parlamentu rozhodovala o vyslání českých vojáků do zahraničí za účelem zajištění ochrany lidských životů, např. za účelem osvobození občanů ČR. Parlament ale návrh neprojednal.
Ministerstvo vnitra návrh zákona o bezpečnostní činnosti, který upravuje fungování soukromých bezpečnostních agentur, odeslalo do připomínkového řízení v létě 2022. Vláda jej ale neprojednala a slibovanou změnu se jí nepodařilo zavést.
Platy pedagogických pracovníků 130 % průměrné mzdy během působení Fialovy vlády nedosáhly. Navíc se postupně snižovaly a v roce 2024 odpovídaly jen 102,2 % průměrné hrubé mzdy.
Nominální výše výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací v roce 2024 oproti roku 2021 vzrostla a dosahovala vyšší částky než za Babišovy vlády. Reálné výdaje očištěné o inflaci se ale v tomto období propadly zhruba o 17 %. Výdaje klesly i v poměru k HDP, a to cca o 15 %.
Návrh zákona o veřejných kulturních institucích, který mj. umožňuje jejich flexibilnější financování, byl předložen v květnu roku 2023. Návrh během roku 2024 prošel legislativním procesem a na začátku roku 2025 nabyl účinnosti.
Návrh novely zákona, který zmíněné změny zavádí, předložila vláda Poslanecké sněmovně v červnu 2022, prosadit dané změny do konce roku se jí však nepodařilo. Parlament novelu nakonec odsouhlasil až v polovině roku 2023. Účinnosti pak nabyla v říjnu 2023.
Vláda v červnu 2025 odsouhlasila senátní návrh ústavního zákona rozšiřujícího pravomoci NKÚ na kontrolu ČT i ČRo. Úprava nicméně nevstoupila ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně a k prosazení změny tedy nedošlo.
Ministerstvo kultury v březnu 2025 vládě předložilo návrh zákona o některých podmínkách poskytování mediálních služeb, který obsahuje část slibovaných změn. Kabinet jej ale neprojednal, nepředložil Poslanecké sněmovně, a plánovaná opatření tedy nestihl zavést.