Vládní slib ověřujeme v jeho podobě (.pdf, str. 24) z ledna 2022, v aktualizovaném znění programového prohlášení je ovšem lhůta pro jeho splnění posunutá na rok 2023. Fialův kabinet změny programového prohlášení schválil 1. března 2023, přijaté úpravy tehdy zdůvodňoval hlavně válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady.

Dříve rozhodovali o složení patnáctičlenné Rady České televize (ČT) a devítičlenné Rady Českého rozhlasu (ČRo) jen poslanci, a to na základě návrhů organizací a sdružení, které byly charakterizovány pouze tím, že představovaly „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Výběr radních by měl dle zákona probíhat tak, aby byly v obou radách „zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“.

Vláda Petra Fialy předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu (.pdf) v červnu 2022. Návrh zvýšil počet členů Rady ČT na 18, v případě Rady ČRo zachoval počet devíti členů (.pdf, str. 4, 19). V obou případech Fialův kabinet navrhl, aby třetinu radních vybíral Senát, zatímco složení zbylých dvou třetin zůstalo v gesci Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 4–5, 19).

Návrhy na jednotlivé radní mohou nově na základě novely (.pdf, str. 4, 19) podávat pouze právnické osoby, „od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let“. Rady zmíněných veřejnoprávních médií není možné odvolat jako celek, jako tomu bylo dříve. Každá z komor Parlamentu může navíc z funkce odvolat jen toho radního, kterého sama zvolila (.pdf, str. 7, 21).

Podle vládní koalice by měly změny vést k větší nezávislosti a stabilitě veřejnoprávních médií. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) např. uvedl, že „návrh (...) komplikuje jakékoli politické pokusy o to, aby byli do mediálních rad voleni ti, kteří by byli poslušní příslušným politickým stranám“. Podle poslance TOP 09 Jana Jakoba nebudou rady díky navrhovaným změnám tolik závislé na aktuálním složení Sněmovny.

Opoziční obstrukce

Vůči plánovaným změnám v zákoně se postavila opozice, která vládu opakovaně obviňovala z toho, že se pokouší získat kontrolu nad veřejnoprávními médii a ovlivnit volbu generálního ředitele ČT. Zabránit přijetí předlohy v prvním čtení se jí nicméně nepodařilo.

Na prosazení novely v rámci třetího čtení potřeboval Fialův kabinet několik pokusů. V únoru 2023 se koalici kvůli opozičním obstrukcím nepodařilo uspět ani po debatě trvající 4,5 hodiny, obdobná situace dvakrát nastala i během března 2023. Dolní komora novelu nakonec schválila v květnu 2023 (.pdf) poté, co se vládní koalice domluvila s opozičním hnutím ANO na odkladu účinnosti novely. Poté byl návrh doručen Senátu, který jej schválil v červnu 2023. Prezident novelu podepsal v červenci 2023 a následně byla publikována ve Sbírce zákonů, a to s účinností od října 2023.

Závěr

Vláda Petra Fialy v červnu 2022 předložila Poslanecké sněmovně návrh novely, který do volby Rady České televize a Rady Českého rozhlasu zapojuje i Senát. Změnu se jí však během roku 2022 prosadit nepodařilo. Parlament nakonec návrh odsouhlasil až v polovině roku 2023 a novela nabyla účinnosti v říjnu 2023. Vzhledem k tomu, že vládou navrhované změny Parlament schválil až během roku 2023, hodnotíme tento závazek jako částečně splněný.