Vláda Petra Fialy slíbila posílit (.pdf, str. 29) své pravomoci při rozhodování o vyslání vojáků do zahraničí, např. za účelem osvobození českých občanů, nebo o účasti armády na zahraničních operacích v rámci Sil velmi vysoké pohotovosti NATO (v angličtině Very High Readiness Joint Task Force). Tyto mnohonárodnostní speciální jednotky, které byly součástí Sil rychlé reakce NATO, fungovaly do léta 2024 a sloužily k rychlé reakci na různé druhy bezpečnostních hrozeb pro členské státy Severoatlantické aliance. V červenci 2024 je nahradily (.pdf, str. 6) Spojenecké reakční síly.

Současný článek 43 Ústavy ČR

Podmínky vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území státu (spolu např. s vyhlášením válečného stavu) jsou uvedeny v článku 43 Ústavy ČR. Dosavadní znění neumožňuje vládě rychlé vyslání vojáků do zahraničí například za účelem osvobození českých občanů. To měla slíbená ústavní novela změnit.

V současné době může vláda vyslat české vojáky do zahraničí bez předchozího parlamentního souhlasu na nejvýše 60 dnů ve třech různých případech: při plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Pokud takovou akci do zmíněných 60 dnů Parlament neodsouhlasí, musí se vojáci vrátit. Parlament může také vládní rozhodnutí zrušit ještě před vypršením 60denní lhůty, jestliže se na tom usnese alespoň jedna jeho komora hlasy nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Novela zákona

Návrh ústavní novely, která obsahuje úpravy současného znění článku 43 (.pdf), kabinet Petra Fialy předložil ve Sněmovně v červnu 2022. Vláda navrhla, aby Parlament nemusel schvalovat vyslání vojáků do zahraničí na nejvýše 60 dnů ani v případě zajištění ochrany „života a zdraví“ či v případě „ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). 

Jako příklad, proč je vhodné doplnit čtvrtý případ vyslání vojáků bez souhlasu Parlamentu, vláda v důvodové zprávě uvádí (.pdf, str. 4) mj. situaci, kdy bylo nutné evakuovat české občany z Afghánistánu v srpnu 2021. Při evakuaci občanů dalších zemí a místních spolupracovníků NATO tehdy Aliance využila právě Síly rychlé reakce NATO, které pomáhaly přesunout tyto lidi na stanoviště v Německu či Kosovu. Podle dosavadních pravidel musí mít vláda k vyslání vojáků do zahraničí v takovém případě souhlas Parlamentu. Svůj návrh vláda také odůvodňovala tím, že novela umožní rychlé vyslání vojáků do ciziny za účelem poskytování pomoci uprchlíkům nebo poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu v případě pandemií (.pdf, str. 7, 9).

Celkově vládní návrh pozměňuje odstavce 3 až 5 zmíněného ústavního článku 43 (.pdf, str. 1) a mění formulace ohledně potřeby souhlasu Parlamentu k vysílání českých ozbrojených sil do zahraničí a k pobytu zahraničních jednotek na území ČR. V navrhovaném znění by Parlament musel vždy vyslovit souhlas s dlouhodobým vysláním ozbrojených sil ČR do zahraničí, pokud se nejedná o čtyři výše zmiňované případy vyslání vojáků na dobu nepřesahující 60 dní (.pdf, str. 1).

Návrh také zpřesňuje některé formulace v Ústavě ČR a oproti současnému znění jasněji vymezuje, že vláda může bez souhlasu Parlamentu udělit zahraničním ozbrojeným silám povolení k průjezdům a přeletům přes území ČR (.pdf, str. 1, 14–15). Stejně tak návrh novely upřesňuje, že vláda bez souhlasů komor Parlamentu rozhoduje o účasti českých ozbrojených jednotek na vojenském výcviku v zahraničí nebo naopak o účasti zahraničních ozbrojených sil na vojenských cvičeních na území ČR (.pdf, str. 1). 

Současný návrh tedy rozšiřuje okruh vymezených případů, kdy může vláda na maximálně 60 dní bez předchozího parlamentního souhlasu vyslat vojáky mimo české území.

Legislativní proces

Vláda návrh novely ústavního zákona schválila na svém jednání v červnu 2022 (.pdf) a ve stejný den jej předložila Poslanecké sněmovně. První čtení v dolní komoře proběhlo v lednu 2023, poté byl návrh přikázán k projednání Ústavně-právnímu výboru, Výboru pro obranu a také Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky (.pdf). Druhé čtení k 1. září 2025 neproběhlo.

V minulosti byly ve Sněmovně předloženy i další návrhy na úpravu pravomocí vlády ve vysílání vojáků do zahraničí (.pdf, str. 4). První z nich podala v době působení vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 skupina poslanců, mezi nimiž byl i tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický. Druhým byl návrh z roku 2019, který předložili poslanci ODS, ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Mezi předkladateli byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Ani jeden návrh však dolní komora neschválila.

Závěr

Kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně předložil ústavní novelu, která se týká vysílání vojáků do zahraničí, v červnu 2022. Návrh novely dává české vládě možnost flexibilněji rozhodovat o vyslání vojáků bez souhlasu Parlamentu, a to například v případě vyslání vojáků za účelem osvobození českých občanů nebo v případě, kdy jde o zapojení do aliančních Sil rychlé reakce za účelem ochrany lidského života a zdraví. Ačkoliv návrh k 1. září 2025 neprojednala Poslanecká sněmovna, a Parlament jej tedy neschválil, slib vzhledem k předložení návrhu do konce roku 2022 hodnotíme jako splněný.