Pravidla, která mají zamezovat střetu zájmů veřejných funkcionářů, stanovuje zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. V průběhu let byl několikrát novelizován, v roce 2017 například Parlament přijal jeho novelu č. 14/2017 Sb., známou spíše pod názvem „lex Babiš“. Právě jméno tehdejšího ministra financí Andreje Babiše nesla ve veřejném prostoru proto, že se jej dotýkala část, která od února 2017 zakázala veřejným činitelům nebo jimi ovládaným firmám provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat tzv. nenárokové dotace.

Andrej Babiš se následně rozhodl převést své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů AB Private Trust I a II. Novelu mimo to kritizovali poslanci hnutí ANO a prezident Zeman, kteří podali podnět k Ústavnímu soudu. Ten se nakonec zabýval jen stížností prezidenta, kterou po třech letech zamítl.

Novela zákona o střetu zájmů z roku 2022

Ukázalo se, že přijaté změny lze obejít tak, jak to učinil například Andrej Babiš, tj. převedením majetku do svěřenských fondů. I proto usilovaly koaliční strany vlády Petra Fialy o další změnu zákona, který by se nově vztahoval přímo na skutečné majitele firem, tedy nejen na ovládající osoby. Skupina vládních poslanců připravila v lednu 2022 návrh (.pdf, str. 11), který by veřejným funkcionářům bránil vlastnit média či vydělávat na veřejných zakázkách i v případě, že by problematický majetek převedli například na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu. Kromě toho návrh sliboval přístup veřejnosti k majetkovým přiznáním politiků.

Vláda návrh jednomyslně přijala (.docx). Když se ale dostal do Poslanecké sněmovny, uchýlili se poslanci hnutí ANO k obstrukcím. Sněmovna proto nakonec původní verzi novely neprojednala a namísto toho schválila opoziční verzi (.pdf), která se týkala pouze přístupu k majetkovým přiznáním politiků. Tato novela prošla legislativním procesem v červnu 2022 a vstoupila v účinnost v červenci téhož roku.

Poslanec tehdy vládních Pirátů a předkladatel původního návrhu Jakub Michálek vysvětloval přistoupení na opoziční návrh tím, že vláda nechtěla, aby se dále prodlužoval stav, kdy veřejnost nemá možnost nahlížet do majetkových přiznání politiků. To tehdy označil za „součást veřejné kontroly“.

Novela zákona o veřejných zakázkách

K dalšímu pokusu zpřísnit pro politiky účast na veřejných zakázkách se vláda Petra Fialy uchýlila na podzim 2022. Jakub Michálek, v té době vládní poslanec, vložil do tehdy projednávané novely zákona o veřejných zakázkách prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 2) část podobnou té, kterou se o rok dříve snažil prosadit do zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 3). Konkrétně navrhoval, aby mohli zadavatelé veřejných zakázek už během soutěže vyloučit z výběru členy vlády, vedoucí ústředních správních orgánů nebo firmy, jejichž skutečným majitelem jsou právě tito funkcionáři.

Tehdejší poslankyně Klára Dostálová (za ANO) ale přišla v březnu 2023 s vlastním pozměňovacím návrhem (.docx, str. 3) s odůvodněním, že Michálkem navrhovaná změna zákona by byla v rozporu s právem EU. Podle jejího návrhu by nedošlo k automatickému vyloučení z tendrů v případě firem, které jsou podle evidence skutečných majitelů v rukou politiků. Místo toho by měli politici možnost se proti nařčení ze střetu zájmů bránit.

Poslanec Michálek svůj návrh úpravy nakonec stáhl, a proto se pozměňovací návrh poslankyně Dostálové ani neprojednával. Poslaneckou sněmovnou tak nakonec prošel původní návrh novely zákona o veřejných zakázkách, která z tendrů vyloučila firmy odsouzené za pojistné podvody. Ani v tomto případě se tedy vládě nepovedlo upravit pravidla, která mají zamezovat střetu zájmů politiků.

Novela zákona o sdružování v politických stranách

K dalšímu pokusu o změnu zákona o střetu zájmů došlo v květnu 2023, kdy byl v Poslanecké sněmovně projednáván pozměňovací návrh (.docx) tehdy vládního poslance Michálka k novele zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Michálek se tímto návrhem, který upravuje právě i zákon o střetu zájmů, snažil prosadit, aby u politiků došlo ke zpřísnění pravidel pro vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek (.docx, str. 5–7).

Poslanci hnutí ANO se ale znovu uchýlili k obstrukcím kvůli přesvědčení, že je návrh namířen proti předsedovi hnutí Andreji Babišovi. Například poslankyně Alena Schillerová (ANO) se během diskuze k návrhu vyjádřila slovy: „Máme problém s protiústavním přílepkem, který je výsledkem stranické nenávisti Pirátské strany vůči našemu předsedovi.“

Právě obstrukce poslanců hnutí ANO zapříčinily, že se návrh na schůzi Sněmovny v květnu 2023 nestihl projednat. Další projednávání této novely proběhlo v červnu stejného roku, kdy poslanci návrh novely včetně pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka schválili. Sněmovnou přijatá novela tak upravila i zákon o střetu zájmů. Zákaz provozování médií se dle tohoto dokumentu měl nově vztahovat na společnosti, jejichž „skutečným majitelem“ (nikoli jen „ovládající osobou“) je veřejný funkcionář (.pdf, str. 7–9). Novela zakazuje např. také poskytovat dotace a investiční pobídky členům vlády a hlavě státu a společnostem, ve kterých figurují jako skuteční majitelé. Problematika veřejných zakázek však zůstala novelou nedotčena, což mj. kritizovala Transparency International.

Senát tuto novelu schválil na začátku srpna 2023 a poté ji podepsal i prezident Petr Pavel. Od konce srpna 2023 tak byl v platnosti jako zákon č. 253/2023 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2024. Hnutí ANO předem avizovalo, že v případě platnosti novely je připravené obrátit se na Ústavní soud (ÚS). Následně tak opravdu učinilo a návrh na zrušení části zákona podalo v září 2023.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud návrhu hnutí ANO v prosinci 2024 vyhověl a dotčené části zákona vzešlé z pozměňovacího návrhu poslance Michálka zrušil (.pdf, str. 2). Dle soudu se totiž jednalo o „neústavní přílepek“, který byl schválen připojením k věcně nesouvisejícímu zákonu. ÚS tak ponechal v platnosti jen ostatní změny zákona o sdružování v politických stranách, které se netýkaly Michálkova pozměňovacího návrhu.

Jakub Michálek v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu na sociální síti X oznámil, že plánuje navrhnout, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu, tentokrát ale v souladu s podmínkami stanovenými Ústavním soudem. V lednu 2025 se v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení projednávala novela zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory. Michálek, v té době už opoziční poslanec, v této souvislosti předložil pozměňovací návrh (.docx), kterým se znovu pokoušel zpřísnit pravidla zamezující střetu zájmů. Návrh však dolní komora nepodpořila, když pro něj nehlasovali ani někteří vládní poslanci z řad ODS a KDU-ČSL a jedna poslankyně hnutí STAN.

Ministerstvo spravedlnosti vedle toho také disponuje analýzou, na základě které by podle expertů mohlo připravit novelu samotného zákona o střetu zájmů. Vláda ale k 1. září 2025 takovou novelu nepřipravila.

Závěr

Vládní koalice se v minulosti několikrát pokoušela prosadit novelu, která by zpřísňovala pravidla, jež mají zamezovat střet zájmů veřejných funkcionářů. Usilovala o to prostřednictvím návrhu novely jak zákona o střetu zájmů, tak zákona o veřejných zakázkách. Zpřísnit pravidla pro zamezení ve střetu zájmů vláda navrhla také v rámci pozměňovacího návrhu k novele zákona o sdružování v politických stranách. Sněmovna tento návrh schválila v červnu 2023. Novela následně prošla celým legislativním procesem a 1. ledna 2024 nabyla účinnosti.

Vládní úpravu zákona ale u Ústavního soudu napadlo opoziční hnutí ANO. Soud jeho podnětu v prosinci 2024 vyhověl a příslušnou část zákona zrušil, když proces schvalování novely shledal v rozporu s Ústavou. Slib byl tedy již v minulosti splněn, následně ale narazil na rozhodnutí Ústavního soudu, a proto jej hodnotíme jako částečně splněný.