O záměru zavést systém, ve kterém by lidé měli možnost platit část svého výdělku na důchody svým rodičům nebo prarodičům, mluvili členové vlády v minulosti opakovaně. Detailněji se v lednu 2022 k vládnímu slibu vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL), který uvedl, že smyslem tohoto opatření je podpořit mezigenerační solidaritu. Dodal, že kvůli rozpočtovým dopadům bude tento slib nejspíše realizován na konci vládního období kabinetu Petra Fialy a že si vláda chtěla nechat dostatek času na zpracování studie proveditelnosti, která by se věnovala praktické stránce zavedení této možnosti. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil úmysl vlády zavést podobné opatření v březnu 2022. Konkrétně tehdy mluvil o záměru zavést možnost, aby lidé pro své rodiče v penzi mohli odvádět 1 % z hrubé mzdy, ne přímo 1 % až z důchodového pojištění.

Hospodářské noviny v březnu 2023 informovaly, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, podle něhož by lidé mohli státu odvádět 1 % ze své hrubé mzdy, v případě podnikatelů 1 % z daňového základu. O danou částku by se pak jejich rodičům navýšil důchod. Jednalo by se tedy o podobný model, který dříve zmiňoval Zbyněk Stanjura. Podle Hospodářských novin Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně počítalo s tím, že by se takto přispívajícím lidem snížily odvody na sociální pojištění. Takový návrh, který by v důsledku vedl k výpadku části příjmů státního rozpočtu, tak nakonec neměl podporu ve vládní koalici.

Důchodová reforma

V květnu 2023 vláda představila úsporný konsolidační balíček a také chystané změny v systému důchodového pojištění. Tyto změny zahrnovaly např. nastavení odchodu do důchodu podle aktuální doby dožití tak, aby lidé v důchodu strávili průměrně 21,5 roku. Co naopak v důchodové reformě chybělo, byla možnost platit 1 % svého důchodového pojištění či hrubé mzdy rodičům nebo prarodičům. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka poté 15. listopadu 2023 představil konkrétní podobu reformy penzí (.doc), která zahrnovala 12 opatření pro udržitelné důchody. Následující den Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo návrh novely zákona o důchodovém pojištění do legislativního procesu. Návrh v dubnu 2024 schválila vláda (.pdf) a o měsíc později prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Opatření zahrnovala např. již zmiňovanou změnu odchodu do penze podle aktuální doby dožití (.pdf, str. 7 z 330). Ani v tomto případě ovšem resort nenavrhl možnost platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům (.pdf, .pdf).

V průběhu dalšího schvalování v Poslanecké sněmovně důchodová reforma prošla změnami a např. důchodový věk se místo navázání na dobu dožití každoročně zvyšuje o jeden měsíc a jeho růst se zastaví u lidí narozených v roce 1989. Ti dosáhnou důchodového věku ve svých 67 letech. Sněmovna nakonec novelu zákona o důchodovém pojištění schválila v listopadu 2024 a po přijetí Senátem a podpisu prezidenta vstoupila některá z opatření v účinnost 1. ledna 2025. Povinnost odvádět procento z důchodového pojištění svým rodičům nebo prarodičům nicméně chyběla také v konečné verzi penzijní reformy (.pdf).

Rezignace na splnění slibu

Ministr Jurečka už v květnu 2023 uvedl, že od tohoto svého slibu vláda ustoupila. Důvodem podle něj je, že by zavedení této možnosti ovlivnilo vztahy v rodinách, pokud by děti nechtěly rodičům nebo prarodičům 1 % platit. Jako další důvod ministr Jurečka zmínil, že by opatření bylo diskriminační vůči rodinám, jejichž děti jsou handicapované, nedožily se dospělosti nebo pracují v zahraničí a neodvádí důchodové pojištění v České republice. 

Další důvod pro nesplnění tohoto vládního slibu popsal ministr financí Stanjura v říjnu 2023 (video, čas 8:53). Podle něj vláda ustoupila od zavedení možnosti platit 1 % penzijního pojištění rodičům kvůli tomu, že plošné opatření pro podporu rodičů v důchodovém věku již existuje v podobě tzv. výchovného (tedy měsíčního příplatku k důchodu). To, že na slib vláda zanevřela, potvrdil v říjnu 2023 a květnu 2024 i poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.

Závěr

Jelikož vláda nakonec ustoupila od svého úmyslu zavést systém, ve kterém by lidé mohli odvádět 1 % svého důchodového pojištění (případně 1 % hrubé mzdy) na důchod svým rodičům či prarodičům, hodnotíme slib jako porušený.