Vláda Petra Fialy jak ve svém původním programovém prohlášení (.pdf, str. 51), tak i v jeho aktualizované verzi (.pdf, str. 52) slíbila, že docílí rozšíření platnosti lustračního zákona i na členy vlády. Samotný lustrační zákon byl přijat v roce 1991 s cílem, aby bývalí vysocí funkcionáři KSČ, spolupracovníci StB nebo příslušníci Lidových milicí nemohli zastávat vysoké posty ve státní správě, justici, armádě, bezpečnostních složkách státu či veřejnoprávních médiích (.pdf, str. 1–4).

Lidé ve funkcích, na které se zákon vztahuje, musí k jejich vykonávání obdržet negativní lustrační osvědčení. Tímto dokumentem dokazují, že nepracovali pro StB a že s ní ani nespolupracovali, že nebyli příslušníky Lidových milicí a že nebyli ani vysocí funkcionáři KSČ.

Do roku 2013 bylo zvykem, že lustrační osvědčení předložil prezidentovi každý ministr před svým jmenováním do funkce, a tento postup do té doby nebyl nijak rozporován. Před jmenováním vlády Bohuslava Sobotky se však začala vést debata o tom, zda lustrační zákon či na něj navázané právní předpisy skutečně takovou povinnost pro ministry přímo ukládají. Někteří ústavní právníci tehdy uváděli, že legislativa sice v tomto ohledu není zcela jednoznačná, ale povinnost se na ministry vztahuje, další odborníci naopak s takovou interpretací zákona nesouhlasili.

Novelizace služebního zákona v roce 2014

Důvodem, proč se o lustračním zákoně v roce 2013 začaly vést spory, byl především fakt, že se měl ministrem stát Andrej Babiš, kterého slovenský Ústav paměti národa stále eviduje v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti, a to navzdory dohodě mezi Andrejem Babišem a slovenským Ministerstvem vnitra z října 2024.

Přestože někdejší prezident Miloš Zeman v listopadu 2013 nejdříve řekl, že žádného ministra bez negativního lustračního osvědčení nejmenuje, později změnil názor. Jmenování Andreje Babiše, který osvědčení získat nemohl, podmiňoval tím, že ve Sněmovně projde prvním čtením nový zákon o státní službě. Ten následně prošel celým legislativním procesem a v lednu 2015 vstoupil v účinnost. Spolu s ním Sobotkova vláda prosadila doprovodnou normu, kterou došlo i k novelizaci lustračního zákona a k upřesnění (.pdf, str. 5–6) dříve nejednoznačných ustanovení. Kvůli této změně tak bylo jasně stanoveno, že se nutnost předložení lustračního osvědčení na členy vlády nevztahuje. 

Návrh vlády Petra Fialy

Ministerstvo vnitra během roku 2022 připravilo novelu lustračního zákona, která by povinnost předložení negativního lustračního osvědčení rozšířila i na ministry a jejich náměstky (.doc, str. 1). Kabinet Petra Fialy poté návrh schválil (.pdf) v říjnu 2022 a na začátku listopadu 2022 (.pdf) jej předložil Poslanecké sněmovně. 

Dolní komora se návrhem měla zabývat v únoru 2023, k tomu ale nakonec nedošlo a stejně dopadl i záměr projednávat novelu na schůzi v létě 2023. Následně bylo projednání návrhu zařazeno i na program schůze, která se uskutečnila v listopadu a prosinci 2023. K 1. září 2025 ale Sněmovna první čtení této novely stále nezahájila.

Návrh tedy ve Sněmovně „zamrzl“, někteří koaliční politici ale i tak doufali, že ho Poslanecká sněmovna stihne do konce volebního období schválit a návrh se vládě podaří prosadit. Tento postoj několikrát zopakoval např. ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro iDnes.cz zase uvedl, že vládní koalice pouze řeší vhodné načasování projednání. Někteří členové vládních stran nicméně už v únoru 2025 uznali, že se návrh do konce funkčního období projednat nestihne. Poslanec za ODS Marek Benda dokončení projednání označil „v podstatě za vyloučené“.

Ostatní zástupci vládních stran se k návrhu stavěli skepticky dokonce už dříve. Například někdejší ministr pro legislativu Michal Šalomoun v době, kdy Piráti ještě byli součástí vlády, upozorňoval na kritické hodnocení návrhu ze strany Legislativní rady vlády (.pdf). Opoziční poslankyně za hnutí ANO Berenika Peštová naopak avizovala, že v případě projednávání novely plánovala předložit pozměňovací návrh, kterým by se všechny zákony o lustračním osvědčení zrušily.

Kritika návrhu

Navrhovanou novelu kritizovali nejen zástupci opozičního hnutí ANO, ale v říjnu 2022 i zmíněná Legislativní rada vlády, tedy poradní orgán vlády pro legislativní otázky. Rada tehdy vládě doporučila návrh přepracovat, neboť v něm nalezla několik sporných bodů – návrhu vytkla např. to, že chce povinnost předložení negativního lustračního osvědčení rozšiřovat pouze na ministry a jejich náměstky. Návrh naopak nevyžaduje předložení tohoto osvědčení od prezidenta, členů parlamentu, hejtmanů či starostů navzdory tomu, že ministr vnitra Vít Rakušan úpravu zdůvodnil snahou napravit nerovný systém.

Rada se rovněž domnívala, že by se navrhovaná novela mohla přijetím dostat do konfliktu s právem EU. Ta zákony o neúčasti na komunistickém režimu ve státech EU toleruje, ale žádá, aby se míra selhání každého jedince posuzovala zvlášť. Navrhovaná novela však s individuálním posuzováním případů nepočítala a zároveň nepočítala ani se zpětným přezkoumáním soudem (.pdf). Kromě toho rada upozornila na nález Ústavního soudu z roku 2001, kdy soud shledal, že potřeba lustračního zákona se v demokratickém prostředí rok od roku snižuje.

K novele se stavěl kriticky například i ústavní právník Jan Kysela, který se domníval, že by návrh neobstál před Ústavním soudem. Kritice se ale nevyhnula ani původní verze lustračního zákona z roku 1991. Tehdejší prezident Václav Havel například zastával názor, že je zákon sice nutný, ale problematický. Původní verze zákona měla platit jen dočasně, poslanci jeho platnost i přes veta Václava Havla nicméně prodloužili.

Závěr

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana v roce 2022 připravilo novelu lustračního zákona, která by rozšířila působnost lustračního zákona i na ministry a jejich náměstky. V říjnu 2022 tento návrh schválila vláda, která jej následně předložila Poslanecké sněmovně. V dolní komoře se však návrh k 1. září 2025 nedostal ani do prvního čtení a vláda změnu tedy neprosadila. Tento slib proto hodnotíme jako porušený.