Sliby vlády Petra Fialy (2021–2025)
Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Petra Fialy
Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí.
Tento výrok byl ověřen jako
Návrh novely zákona, který zavedl možnost korespondenčního hlasování, předložila skupina poslanců z vládních stran v roce 2023. Novela během roku 2024 prošla legislativním procesem a Češi žijící v zahraničí mohou poprvé volit korespondenčně v nadcházejících sněmovních volbách.
První rok vlády a senátní novela
Na začátku volebního období zveřejnil návrh (.pdf) na zavedení korespondenční volby Senát. Horní komora konkrétně navrhovala, aby čeští občané žijící v zahraničí mohli poštou hlasovat v prezidentských a sněmovních volbách (.pdf, str. 3–8 z 38), a nemuseli tak absolvovat cesty na zastupitelské úřady.
Senát svůj návrh předložil Poslanecké sněmovně v listopadu 2021, tedy přibližně měsíc po sněmovních volbách, kdy už sice začal mandát novým poslancům, ale stále ještě vládl kabinet Andreje Babiše. Své stanovisko k návrhu tak stihla vydat ještě jeho vláda, která se v prosinci 2021 k dokumentu postavila nesouhlasně (.pdf).
Jak lze vidět ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP), vláda Petra Fialy po svém nástupu nejdříve pracovala právě se zmíněným senátním návrhem. Zavedení korespondenčního hlasování měla Sněmovna původně projednávat už v únoru 2023, po nesouhlasu opozice k tomu ale nedošlo. Opoziční hnutí ANO a SPD projednávání návrhu zbrzdila i v rámci sněmovní schůze v květnu 2023 a návrh nakonec neprošel ani prvním čtením.
Poslanecký návrh novely zákona o správě voleb
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na sociální síti X v říjnu 2023 napsal, že vláda předloží vlastní návrh na zavedení korespondenční volby. V listopadu 2023 pak poslankyně Barbora Urbanová (STAN) a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob deníku Echo24 řekli, že ministr vnitra Sněmovně takový návrh předloží nejpozději na začátku roku 2024.
Skupina poslanců z vládních stran, mezi kterými byl i premiér Petr Fiala, ministři Vít Rakušan, Marian Jurečka nebo tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, nakonec návrh novely zákona o správě voleb (.pdf) předložila v prosinci 2023. Právě na základě tohoto návrhu mohou Češi trvale žijící v zahraničí volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46), a to ve sněmovních, prezidentských a evropských volbách.
Poslanecká sněmovna začala návrh novely projednávat v lednu 2024 a ve třetím čtení ji schválila v červnu téhož roku. Její přijetí podpořili poslanci vládních stran včetně Pirátů, kteří později z vlády odešli, a nezařazený poslanec Ivo Vondrák. V srpnu 2024 návrh také odsouhlasil Senát a podepsal prezident a následně byl zveřejněn ve Sbírce zákonů.
Korespondenční hlasování
Novela zákona o správě voleb má dělenou účinnost, přičemž část návrhu o zavedení korespondenční volby je účinná od ledna 2025 (.pdf, str. 8–12 ze 46). Čeští občané žijící v cizině tak můžou poprvé hlasovat poštou už v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, které se budou konat 3. a 4. října 2025 (.pdf, str. 15 ze 46).
Prvním krokem pro účast v korespondenční volbě je podat žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů (.pdf, str. 2), v němž jsou zaneseni lidé s českým státním občanstvím, kteří mají trvalé bydliště nebo dlouhodobě pobývají mimo Českou republiku. Poté, co prezident vyhlásí termín voleb, musí voliči zažádat o samotné korespondenční hlasování. Zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů před volbami pošle písemnosti potřebné k odhlasování. Voliči si poté musí stáhnout a vytisknout hlasovací lístek a svůj hlas spolu s identifikačním lístkem poslat zastupitelskému úřadu (.pdf).
Poslanecký vs. vládní návrh
Vládní pětikoalice prosadila korespondenční volbu pomocí poslaneckého návrhu, nikoli prostřednictvím návrhu předloženého přímo vládou. Příprava návrhů v těchto případech probíhá odlišným způsobem.
V případě vládních návrhů vytváří počáteční dokument některé z ministerstev (.pdf), které svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V něm podle legislativních pravidel vlády (.pdf) podávají k dokumentu připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá ke schválení vládě. Pokud ho kabinet odsouhlasí, putuje nakonec celý návrh do Poslanecké sněmovny (.pdf).
U poslaneckých návrhů je ovšem postup odlišný. Poslanci nejdříve Sněmovně předloží svůj hotový návrh zákona, který poté předseda dolní komory posílá vládě s žádostí o vydání stanoviska (.pdf). V elektronické knihovně vlády se k návrhu vyjadřují jednotliví ministři a případně i vedoucí jiných orgánů státní správy (.pdf, str. 31–32), což se ve VeKLEPu také označuje jako „připomínkové řízení“. Tyto připomínky ale slouží jen jako podklad (.pdf, str. 23), na jehož základě vláda vydává své stanovisko k návrhu – souhlasné, nesouhlasné, nebo neutrální (.pdf, str. 32). Klasické meziresortní připomínkové řízení, ve kterém se návrh upravuje na základě připomínek ministerstev či dalších subjektů, tedy u poslaneckých návrhů neprobíhá (.pdf).
Závěr
Vláda dříve pracovala se senátním návrhem na zavedení korespondenčního hlasování, ten ale neprošel ve Sněmovně ani prvním čtením. Skupina poslanců z vládních stran, mezi kterými byl i premiér Fiala a tři tehdejší ministři, předložila návrh novely zákona zavádějící korespondenční volbu v prosinci 2023. Sněmovna novelu schválila v červnu 2024 a v srpnu 2024 prošla i Senátem a podepsal ji prezident. Možnost korespondenčního hlasování vešla v účinnost 1. ledna 2025, a Češi žijící v zahraničí tak mohou volit tímto způsobem již v nadcházejících sněmovních volbách. Z těchto důvodů hodnotíme slib jako splněný.