Strop na výši výdajů veřejných institucí upravuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl přijatý během vlády Bohuslava Sobotky na základě směrnice Evropské unie (.pdf, str. 20). Ta vyžadovala, aby členské státy EU zavedly pravidla fiskální stability (.pdf). Součástí tohoto zákona je například takzvaná dluhová brzda, která přikazuje úpravu státních výdajů při dluhu státu, který by byl vyšší než 55 % HDP. Po překonání tohoto stropu vláda musí připravit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu.

Další součástí tohoto zákona je i výdajové pravidlo, které standardně dovoluje mít strukturální deficit státního rozpočtu – tedy deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací – do úrovně jednoho procenta HDP. Ministerstvo financí však výdaje veřejných institucí může navýšit při živelních pohromách, zhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává propad ekonomiky, tj. meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %. Vláda Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení zavázala toto pravidlo upravit tak, aby při jeho využití bylo nutné zohlednit také rezervy a hospodářskou situaci státu (.pdf, str. 6 z 53).

Novelizace Babišovy vlády

Vláda Andreje Babiše v roce 2020 tento zákon novelizovala (.pdf, str. 1) tak, aby strukturální deficit státního rozpočtu v roce 2021 mohl dosáhnout až 4 % HDP. Každý následující rok se pak měl schodek snižovat o 0,5 procentního bodu (.pdf, str. 1), až by se v roce 2027 dostal pouze k procentnímu strukturálnímu schodku HDP. Tato novela byla kritizována Národní rozpočtovou radou, která ve své výroční zprávě uvedla, že uvolnění těchto pravidel ukazuje na „celkové nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel“ (.pdf, str. 5). 

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl pak vládou Andreje Babiše v daném roce novelizován ještě jednou, a to v rámci novelizačního balíčku, kterým došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Ze zákona přitom tehdy zcela vypadla výše přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021 (.pdf, str. 14). Maximální hodnota strukturálního schodku v roce 2022 tak měla být o 0,5 procentního bodu nižší než hodnota strukturálního deficitu, kterou by Ministerstvo financí odhadovalo pro rok 2021 nejpozději na konci léta 2021 (.pdf, str. 52–53). Tehdejší odhad se přitom vyšplhal na 6,1 % HDP, do roku 2024 tak měl strukturální deficit klesnout na 4,6 % HDP. Strukturálního schodku 1 % HDP se mělo dosáhnout v roce 2032.

Novelizace Fialovy vlády

Kabinet Petra Fialy ke konci června 2023 Poslanecké sněmovně předložil návrh tzv. konsolidačního balíčku, který měl podle vlády přispět ke snižování schodků státního rozpočtu. Balíček mj. novelizoval také zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 215–216 z 1312). Novela pro běžná období sice zachovává maximální hodnotu strukturálního deficitu státního rozpočtu na úrovni 1 % HDP (.pdf, str. 490), zároveň ale určuje jeho specifickou hodnotu pro roky 2024–2027 (str. 491). V roce 2024 tak podle úpravy mohl strukturální schodek státního rozpočtu konkrétně dosáhnout maximálně 2,75 % HDP a následně by se měl každým rokem snižovat o půl procentního bodu. Od roku 2028 by měl limit dosahovat maximálně 1 % HDP (.pdf, str. 8).

Poslanecká sněmovna soubor těchto opatření schválila v říjnu 2023. Senát jej schválil (.pdf) v listopadu 2023 a později jej i podepsal prezident. Výdajové pravidlo Fialova vláda nicméně dále neupravovala a např. deník E15 už v lednu 2025 závazek o jeho úpravě bez bližších podrobností klasifikoval jako slib, který zůstane pouze na papíře.

Závěr

Vláda Petra Fialy změnila výdajové pravidlo tak, že maximální hodnota strukturálního deficitu státního rozpočtu v poměru k HDP v roce 2024 klesla výrazněji, než by tomu bylo v případě úpravy od předchozí Babišovy vlády. I v dalších letech by přitom mělo docházet ke každoročnímu snižování strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu, hodnoty 1 % HDP by kvůli tomu měl dosáhnout již v roce 2028, o 4 roky dříve než podle původních pravidel. Změnu, díky které by „nebylo možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci,“ ale vláda k 1. září 2025 nepředstavila. Proto hodnotíme slib jako porušený.