Podmínky nároku na dřívější odchod do důchodu pro některé profese jsou ukotveny v zákonu o důchodovém pojištění. Podle něj se dřívější odchod do penze dříve vztahoval pouze na zaměstnance pracující v hornictví a od začátku roku 2023 také na zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského sboru.

Právě návrh, který zaváděl dřívější odchod do penze pro záchranáře (.docx), schválila Fialova vláda v září 2022 (.pdf). Krátce poté prošel i Poslaneckou sněmovnou. Senát pak návrh novely dolní komoře vrátil se svými pozměňovacími návrhy, které dřívější odchod do penze rozšiřovaly i na hasiče, a se kterými poslanci v prosinci 2022 souhlasili (.pdf).

Návrh důchodové reformy 

V březnu 2024 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dokončilo a předložilo vládě (.pdf) výslednou podobu důchodové reformy (.doc), která v rámci řady opatření pro udržitelné důchody obsahovala také možnost odejít dříve do důchodu pro lidi v náročných profesích neboli rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .doc, str. 1). Fialův kabinet návrh následně v dubnu 2024 schválil a v květnu jej předložil Poslanecké sněmovně.

Rizikovým zaměstnáním (.pdf, str. 11, 34 z 330) se v původním návrhu novely zákona rozumí práce, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazena do čtvrté či třetí kategorie s výskytem rizik, jako jsou vibrace, zátěž chladem nebo teplem a celková fyzická zátěž (.pdf, str. 11, 51 z 330).

Pozměňovací návrh z dílny TOP 09 a ODS

Výše zmíněný návrh novely zákona o důchodovém pojištění Poslanecká sněmovna projednávala během roku 2024 a definitivně jej schválila v listopadu 2024. Už na začátku října 2024 nicméně poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS) předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo z rizikových zaměstnání vyřadit práce třetí kategorie (.docx). 

Sociální výbor tento pozměňovací návrh ke schválení nedoporučil (.pdf, str. 26, .pdf, str. 3) a s úpravou nejprve nesouhlasila ani část hnutí STAN a KDU-ČSL, koaliční strany se ale nakonec na změně shodly. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko uvedl, že Starostové návrh podpoří s tím, že ve spolupráci s koaličními partnery a Ministerstvem financí vznikne další návrh, který bude zaměřen právě na pracovníky třetí rizikové kategorie a který bude jejich situaci řešit pomocí spořicího pilíře. 

Sněmovna pozměňovací návrh nakonec schválila. Předčasná penze se tak týká pouze lidí ve čtvrté rizikové kategorii, nikoli i některých ve třetí, jak předpokládal původní návrh důchodové reformy. Z přibližně 120 tisíc lidí, kteří mohli do důchodu odejít dříve, se tak jejich počet snížil pouze na cca 12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15 tisíc. 

Schválená podoba novely o důchodovém pojištění

Po schválení novely Sněmovnou v listopadu 2024 ji přijal v prosinci téhož roku Senát a krátce nato i podepsal prezident Petr Pavel. Novela posléze vyšla ve Sbírce zákonů s účinností většiny bodů od 1. ledna 2025.

V současné době tedy mají nárok na dřívější odchod do důchodu zaměstnanci v hornictví, zdravotničtí záchranáři, hasiči a po schválení důchodové reformy také lidé pracující ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, kterým se pro dřívější penzi počítají odpracované směny od roku 2015. Novela pro tuto kategorii zavádí následující podmínky (.pdf, str. 10):

• Po odpracování 2 200 až 4 399 směn se důchodový věk sníží o 15 měsíců.
• Po odpracování 4 400 až 4 473 směn se věk odchodu do penze sníží o 30 měsíců.
• Za každých dalších 74 odpracovaných směn se odečítá jeden měsíc. Důchodový věk přitom může klesnout maximálně o pět let.

Novela zároveň v případě náročných profesí zavedla vyšší odpovědnost zaměstnavatelů. Ti na základě penzijní reformy za zaměstnance vykonávající rizikovou práci odvádí vyšší důchodové pojištění (.pdf, str. 37, 52 z 330). Sazba pojistného se pro ně podle novely postupně zvyšuje z 21,5 % na 26,5 % v roce 2028 (.pdf, str. 24–25 z 330). Toto opatření se oproti původnímu návrhu nezměnilo (.pdf, str. 28).

Důchod pro třetí kategorii

Skupina koaličních poslanců v lednu 2025 Poslanecké sněmovně předložila dříve avizovaný návrh (.pdf) zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který měl za cíl řešit situaci skupiny, která v průběhu projednávání důchodové reformy z definice rizikových zaměstnání vypadla, tj. třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží (.pdf, str. 1). Úprava, na které se podílelo i Ministerstvo financí a kterou podpořila vláda (.pdf), zavádí povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření.

Nárok na příspěvek podle návrhu vznikne při odpracování alespoň tří směn rizikové práce v měsíci (.pdf, str. 1) a jeho výše se původně měla odvíjet od počtu odpracovaných směn rizikové práce a mzdy zaměstnance. V případě odpracování tří až deseti směn rizikové práce v měsíci měl dosahovat hodnoty 3 % ze mzdy, při vyšším počtu směn se následně zvyšoval na 4 % (.pdf, str. 1–2). Návrh firmám ukládá povinnost pracovníky informovat o vzniku nároku na příspěvek, ti pak pro jeho získání musí oznámit, že o něj mají zájem. Podle úpravy by se měly lidem s rizikovou prací zároveň zmírnit podmínky pro čerpání tzv. předdůchodu. Změna měla původně nabýt účinnosti 1. července 2025 (.pdf, str. 4).

Samotný návrh, stejně jako způsob, jakým jej koalice předložila, vzbudil kritiku odborů a organizací zaměstnavatelů, které si mj. stěžovaly, že s nimi nikdo návrh neprojednal. Proti návrhu se postavila také opozice. Piráti úpravu označili za polovičaté řešení, zástupkyně hnutí ANO zase společně s odbory zdůrazňovaly, že příspěvek na penzijní spoření nabízí mnoho zaměstnavatelů už nyní jako benefit, a zaměstnancům tak podle nich změna žádné nové výhody nepřinese – zatímco zaměstnavatelům naopak vzroste administrativa. Podle SPD byl návrh „nesystémový paskvil“ a „podraz na pracovníky“.

Poslanecká sněmovna přesto v červnu 2025 návrh schválila. Přijala nicméně úpravu rozpočtového výboru (.pdf), která výši příspěvku sjednotila na 4 %, a také pozměňovací návrh, který účinnost zákona odložil na 1. leden 2026. V červenci 2025 návrh schválil i Senát a v srpnu podepsal prezident, a úprava tak vyšla ve Sbírce zákonů.

Závěr

V prosinci 2022 se kabinetu Petra Fialy podařilo prosadit dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a hasiče. Od začátku roku 2025 na něj mají nárok také zaměstnanci pracující ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání. Zaměstnavatelům se zároveň zvýšila sazba pojistného, které za ně musí hradit. Parlamentem prošel také návrh vládních poslanců o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který zavádí povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření osob ve třetí kategorii rizikových zaměstnání.

Ze zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky z roku 2023 nicméně vyplývá, že do rizikových či náročných profesí se řadí také ty, které spadají do třetí kategorie. Vzhledem k tomu, že zaměstnanců v této kategorii se dřívější odchod do důchodu netýká a vláda je z prosazených změn vyřadila, hodnotíme slib jako částečně splněný.