Původní slib

Vláda své původní programové prohlášení schválila 6. ledna 2022. V něm se Fialův kabinet zavázal k vytvoření pravidla daňové brzdy, které by znemožňovalo zvýšení celkového daňového zatížení nad tzv. složenou daňovou kvótu (.pdf, str. 5). 

Složená daňová kvóta představuje „poměr výnosu daní, cel a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení k HDP v běžných cenách.“ V praxi by daňová brzda znamenala, že „jakmile složená daňová kvóta dosáhne tohoto stropu, automaticky už nebude možné další zvýšení daní bez jejich úměrného snížení jinde.“

Výši daňového stropu však koalice v programu nespecifikovala (.pdf). Zavedení daňové brzdy slíbil Petr Fiala (ODS) již před volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhly v říjnu 2021. Ještě před nástupem Fialovy vlády v prosinci 2021 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na otázku, v jaké výši by daňová brzda měla být, odpověděl: „Máme to prodiskutované uvnitř ODS, diskutovali jsme to, když jsme tvořili předvolební program koalice Spolu. Ale teď vám to neřeknu. Samozřejmě to není nad těmi 36 procenty, ale o něco pod tím. A je to ještě věc politického jednání.“

Aktualizace programového prohlášení

Vláda v březnu 2023 schválila aktualizaci svého programového prohlášení (.pdf), které již pravidlo o daňové brzdě neobsahuje. Kabinet Petra Fialy změnu prohlášení zdůvodnil především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady.

Někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se poté v březnu 2023 (.pdf, str. 4), v návaznosti na zrušení záměru zavést daňovou brzdu, ptala premiéra Fialy, zda vláda připravuje zvýšení celkové daňové zátěže. To předseda vlády vyloučil. Zrušení slibu tehdy vysvětloval tím, že by podle něj toto opatření muselo být zavedeno ve formě ústavního zákona, k jehož prosazení neměla tehdejší vládní pětikoalice dostatek hlasů, a dohoda s opozičními subjekty byla dle jeho slov „v podstatě nemožná“ (.pdf, str. 5).

Ústavní zákon musí schválit tři pětiny všech poslanců (tedy 120), vládní strany jich tehdy měly pouze 108. Po odchodu Pirátů z vlády na konci září 2024 jejich počet navíc klesl na 104. Fiala v listopadu 2024 zopakoval, že vláda daňovou brzdu nezavede, protože by k jejímu prosazení byla nutná ústavní většina, kterou kabinet nedisponuje. Vláda zároveň podle premiéra neměla ani „partnery na to, aby (...) tento cíl pomohli naplnit“.

Závěr

Vláda ve svém aktualizovaném programovém prohlášení vypustila slib zavést pravidlo daňové brzdy, přičemž úpravu svého prohlášení odůvodňovala ekonomickými dopady války na Ukrajině. Předseda vlády Petr Fiala poté nedodržení slibu zdůvodňoval tím, že přijetí daňové brzdy ve formě ústavního zákona by podle něj v dolní komoře nezískalo dostatečnou podporu. Slib z těchto důvodů hodnotíme jako porušený.