Sliby vlády Petra Fialy (2021–2025)
Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Petra Fialy
Zvýšíme vdovské a vdovecké důchody.
Tento výrok byl ověřen jako
Vláda Petra Fialy navýšila pouze minimální pozůstalostní penze, čímž si polepší jen 5 % příjemců, navíc až od roku 2026. Důchody vedle toho rostly pouze zákonnou valorizací, kterou vláda naopak zpomalila.
Pozůstalostní důchod
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod jsou ukotveny v zákonu o důchodovém pojištění. V současnosti platí, že pozůstalostní důchod náleží vdově nebo vdovci po dobu jednoho roku od smrti partnera či partnerky. Po uplynutí této doby má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod jen ve vymezených případech, pokud např. pečuje o nezaopatřené dítě nebo má sám invalidní postižení třetího stupně.
Výše vdovského a vdoveckého důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra pozůstalostních důchodů činí od roku 2019 10 % průměrné měsíční mzdy a je pro všechny příjemce jednotná. V roce 2025 činí základní výměra důchodů 4 660 korun. Výše procentní výměry se poté rovná 50 % procentní výměry starobního důchodu, který pobíral nebo by pobíral manžel či manželka v době smrti.
Valorizace důchodů
Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena ve zmíněném zákoně o důchodovém pojištění. Na základě něj se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna. Základní výměra všech druhů penzí se na začátku roku navyšuje na částku, která odpovídá zmiňovaným 10 % průměrné mzdy. Růst procentní výměry starobních důchodů, na níž poté závisí i výše pozůstalostních penzí, se určuje odlišně. Procentní složka se konkrétně zvyšuje tak, aby se průměrný starobní důchod zvedl o součet procent růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a třetinu růstu mezd.
Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému. Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.
Valorizace během Fialovy vlády
Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací v lednu 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.
Druhé, tentokrát mimořádné zvýšení důchodů nastalo v červnu 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení Fialovy vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů (tedy i vdovských) se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %. Třetí, a znovu mimořádná, valorizace se v roce 2022 odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.
V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od roku 2023 se procentní výměra důchodů zvedla na základě valorizačního mechanismu o 5,1 % (.docx, str. 1) a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Sněmovně předložila ještě vláda Andreje Babiše v květnu 2021 a kterou poslanci schválili v létě 2021.
Penze se zvedly i v lednu 2024. Tehdy se navýšila jen základní výměra, a to podle zmiňovaného pravidla, dle kterého základní složka důchodů činí vždy 10 % průměrné mzdy. K valorizaci procentní výměry v uvedeném termínu nedošlo. Samotný nárůst základní složky o 360 Kč totiž u průměrného starobního důchodu pokryl zákonem požadované navýšení o růst inflace a třetinu růstu mezd.
V lednu 2025 se procentní část důchodů podle valorizačního mechanismu zvýšila o 0,6 % (.docx, str. 1). V průměru si senioři celkově polepšili o 358 korun. Pro rok 2026 vláda nepočítá se změnami valorizace a podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vzroste průměrný starobní důchod o 668 korun.
Mimořádná valorizace v červnu 2023
Dle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci procentní výměry starobních penzí o 11,5 % (.doc, str. 1). Pro stanovení mimořádné červnové valorizace byl určující vývoj inflace od července 2022, rozhodující 5% hranici míra inflace přesáhla v lednu 2023. Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci.
Změna způsobu výměry důchodů se skládala ze dvou složek: procentuálního zvýšení a zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů vzrostla konkrétně procentní výměra všech penzí o 2,3 % a navíc se zvýšila o pevnou částku 400 Kč. Tímto postupem chtěla vláda zajistit, že alespoň příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3, 7).
Poslanci omezení červnového růstu důchodů schválili na jaře 2023 a v březnu stejného roku novela nabyla účinnosti. Popisované zvýšení se týkalo i pozůstalostních důchodů (.pdf, str. 1). Nepromítlo se však u lidí, kteří pobírají dva důchody zároveň (typicky starobní a vdovský), u nich došlo k navýšení pouze u jednoho z důchodů (.pdf, str. 1).
Dopad zpomalení valorizace na výši důchodů
Kvůli prosazeným změnám se tak v červnu 2023 většině lidí vdovské a vdovecké důchody zvýšily méně, než by činil nárůst podle starších pravidel. V březnu 2023 například průměrný vdovský důchod odpovídal 12 215 Kč (.pdf, str. 1) – základní část tehdy byla 4 040 Kč, zbývajících 8 175 Kč tvořila zásluhová část. Při valorizaci podle původních pravidel, kdy měla procentní složka narůst o 11,5 %, se tak tento průměrný vdovský důchod měl od června 2023 zvýšit na 13 156 Kč. Kvůli úpravě valorizačních pravidel ale nakonec narostl jen na 12 787 Kč (.pdf, str. 1), což je o 369 Kč méně. U vyšších důchodů je tento rozdíl ještě větší.
O nižší částku, než kterou jim zaručovala dřívější pravidla, se v červnu 2023 zvýšily všechny pozůstalostní penze, které do té doby dosahovaly více než cca 8 tisíc Kč (.doc, str. 6–7). Zpomalení valorizace se tak týkalo přibližně 95 % lidí, kteří pobírali vdovský nebo vdovecký důchod (.pdf, str. 54).
Hnutí ANO se kvůli této změně obrátilo na Ústavní soud, přičemž uvádělo hlavní dva důvody pro zrušení této novely. Prvním byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3) neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. Podle vyjádření Aleny Schillerové (ANO) byl totiž spuštěn na konci ledna 2023, zatímco novela vstoupila v účinnost v březnu 2023. Jako druhý důvod, proč k podání podnětu na zrušení novely došlo, hnutí ANO zmiňovalo vládou vyhlášený stav legislativní nouze, kvůli kterému se návrh novely projednával ve zkráceném jednání.
Ústavní soud začal toto zpomalení valorizace penzí projednávat v listopadu 2023. V lednu 2024 nakonec podnět poslanců hnutí ANO, kteří žádali zrušení novely zákona o důchodovém pojištění, zamítl. Zmiňovaná novela tak zůstala v platnosti.
Důchodová reforma
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil v listopadu 2023 konkrétní podobu reformy penzí (.doc), která zahrnovala 12 opatření pro udržitelné důchody. Tehdy zveřejněný návrh novely zákona o důchodovém pojištění zahrnoval mj. navýšení minimální procentní výměry starobních důchodů ze 770 Kč na 10 % průměrné mzdy (.doc, str. 6; .docx, str. 1, 34–35), a v důsledku tedy zvýšení procentní výměry vdovských penzí o polovinu této částky. Stejné ustanovení obsahovala i verze návrhu (.pdf, str. 8, 34 z 330; .pdf, str. 6), která v roce 2024 prošla Parlamentem a kterou odsouhlasil i prezident.
Některé části reformní novely nabyly účinnosti v lednu 2025, opatření o zvýšení minimální procentní výměry ale vstoupí v účinnost až na začátku roku 2026 (.pdf, str. 102 z 330). Od uvedeného roku tak bude minimální procentní výměra vdovských důchodů stanovena na 5 % průměrné mzdy a celková výše minimální vdovské penze vzroste na 15 % průměrné mzdy.
Základní složka vdovské penze, která činí 10 % průměrné mzdy, v roce 2025 dosáhla 4 660 Kč. Minimální procentní výměra pro vdovský důchod podle dosud platných pravidel představuje 385 Kč. Minimální pozůstalostní důchod tak odpovídá 5 045 Kč. Na základě nových pravidel důchodové reformy by se minimální vdovský důchod zvedl na 6 900 Kč, pokud bychom k výpočtu použili stejnou hodnotu průměrné mzdy jako v roce 2025. To by znamenalo, že si polepší přibližně 5 % lidí (.pdf, str. 52), kteří pobírají vdovskou nebo vdoveckou penzi.
Reforma zároveň zmírnila podmínku pro znovunabytí vdovského a vdoveckého důchodu u lidí, kteří o nárok na něj přišli, ale později znovu začali splňovat některé z kritérií nutných pro jeho přiznání. Původně bylo možné pozůstalostní penzi získat do dvou let od zániku dřívějšího nároku, nově je tento časový limit prodloužen na pět let.
Závěr
Fialův kabinet během roku 2024 prosadil důchodovou reformu, na základě které se od roku 2026 zvýší pouze minimální procentní výměra starobních důchodů a také minimálních pozůstalostních penzí. Ostatních, vyšších důchodů, kterých je zhruba 95 %, se nicméně změna netýká.
Průměrná výše vdovských a vdoveckých důchodů během působení Fialovy vlády roste, jejich zvyšování se však váže na inflaci, přičemž jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vycházely ze zákonné povinnosti. Vláda tedy pozůstalostní penze musela zvýšit. Nad rámec zákonné valorizace důchody zvýšil např. minulý kabinet Andreje Babiše, Fialova vláda však obdobný krok k 1. září 2025 neučinila. Naopak upravila valorizační pravidla tak, že při mimořádné valorizaci v červnu 2023 drtivé většině lidí rostly vdovské a vdovecké důchody méně, než původně měly. Slib z uvedených důvodů hodnotíme jako porušený.