Trestní řád

Současný trestní řád, přesněji zákon o trestním řízení soudním, pochází z roku 1961 a od té doby již prošel velkým počtem novelizací. O vytvoření nového trestního řádu, tj. jeho rekodifikaci, se snažilo už několik předešlých vlád. K vypracování věcného záměru (.pdf, str. 3), na jehož základě by mohl být vytvořen nový zákon, došlo např. v roce 2008. Roku 2014 byly založeny dvě komise pro nový trestní řád, jejichž cílem byla právě rekodifikace trestního řádu z důvodu jeho zastaralosti. 

První, velká komise, v níž mají zastoupení odborníci z praxe i z akademické sféry, zahájila činnost v březnu 2014. Jejím cílem je vytvoření takové úpravy trestního řádu, která by vedla např. ke zrychlení trestního řízení, snížení administrativní zátěže či k modernizaci trestního řádu „v návaznosti na technologický vývoj“. Druhá, takzvaná malá komise se poprvé sešla v srpnu 2014 a má za úkol připravovat podklady pro velkou komisi.

V roce 2020, tedy ještě za vlády Andreje Babiše, předseda malé komise ohlásil záměr představit návrh nového trestního řádu do konce daného roku. K tomu nakonec nedošlo. V průběhu roku 2021 byly postupně zveřejňovány jednotlivé části, ucelený návrh poté komise představila až v roce 2022, tedy již za vlády Petra Fialy. Tento návrh byl předložen jak ústavně‑právním výborům Parlamentu, tak i České advokátní komoře, která tento návrh ovšem kritizovala. 

Ke kritice se následně přidali také tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který měl k některým bodům návrhu výtky již dříve. V květnu 2023 konkrétně uvedl, že by poslanci nový trestní řád v připravené podobě neschválili, proto je podle něj zbytečné návrh Sněmovně předložit. Podle Blažkova vyjádření Ministerstvo spravedlnosti místo toho plánovalo připravit jen novelu stávajícího zákona.

V červnu 2023 Blažek zopakoval, že nový trestní řád nebude vypracován, ale vznikne „maximálně nějaká velká novela“, která by trestní řád zjednodušila. Podobně se vyjádřil také v září 2023, kdy slíbil předložit novelu do meziresortního připomínkového řízení do konce roku.

Ministerstvo spravedlnosti nakonec návrh novely do meziresortního připomínkového řízení odeslalo až v březnu 2024. Návrh měl převážně za cíl ulevit naplněné kapacitě věznic tím, že budou za méně závažné trestné činy ukládány alternativní tresty, jako jsou například podmínky a peněžité tresty. Vláda tento návrh novely schválila v listopadu 2024 (.pdf, str. 1) a Poslanecká sněmovna v květnu 2025. V červenci pak návrh úspěšně prošel zbytkem celého legislativního procesu. Většina ustanovení nabude účinnosti na začátku roku 2026.

Resort spravedlnosti během tohoto volebního období předložil ještě další menší úpravy trestního řádu. Jedná se například o procesní úpravu trestního řízení, o kterou požádaly zpravodajské služby. Ani v jednom případě se ovšem nejedná o nový trestní řád.

Občanský soudní řád

Civilní soudní řád, podobně jako zákon o trestním řízení soudním, také od svého vzniku v 60. letech prošel více než stovkou novelizací. I v tomto případě se tak postupem času objevily snahy o jeho rekodifikaci. Komise pro rekodifikaci civilního procesu vznikla např. v roce 2013, kdy post ministra spravedlnosti také zastával nyní již bývalý šéf resortu Pavel Blažek.

První podklady pro věcný záměr civilního soudního řádu Ministerstvo spravedlnosti předložilo k diskusi v roce 2017. V roce 2020 byla pak předložena druhá verze (.pdf), která reagovala mj. na nízkou důvěru obyvatelstva v civilní soudnictví (str. 17).

V létě roku 2021, ještě za vlády Andreje Babiše, došlo k vytvoření (.pdf, str. 68) nové expertní skupiny pod vedením místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka. Jejím úkolem je pokračovat v úpravách záměru, a to konkrétně za přispění názorů akademiků i odborníků z praxe.

Od té doby ovšem nedošlo k žádnému zveřejněnému pokroku v přípravách záměru. To se promítlo i v úpravě původního programového prohlášení vlády (.pdf, str. 50) z března 2023, kdy vláda ustoupila ze svého původního slibu dokončit věcný záměr a nahradila jej slibem o pokračování v revizích pravidel civilního procesu.

Závěr

Vláda Petra Fialy návrh nového trestního řádu nedokončila. Podle vyjádření někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka z května 2023 by dříve připravený dokument z let 2021–2022 neprošel Poslaneckou sněmovnou a vláda jej nepředložila. Ministerstvo spravedlnosti představilo pouze dílčí novelu trestního řádu, která úspěšně prošla legislativním procesem během roku 2025. Nejedná se ovšem o nový trestní řád. Co se týče věcného záměru civilního řádu soudního, vláda ustoupila od původního slibu jej dokončit. Závazek proto hodnotíme jako porušený.