Tento slib obsahuje jak původní programové prohlášení vlády z ledna 2022 (.pdf, str. 22), tak jeho aktualizovaná verze z března 2023. Vláda Petra Fialy nastoupila do úřadu v prosinci 2021. Prvním rokem, kdy měla vliv na sestavování státního rozpočtu, byl rok 2022.

Informace o výdajích na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) lze nalézt v dokumentu Státní rozpočet v kostce (.pdf, str. 32), který za daný rok vždy zveřejňuje Ministerstvo financí. Podrobnější data obsahují např. i státní závěrečné účty (.pdf, str. 34 z 73).

Podporu výzkumu, vývoje a inovací stát financuje ze dvou zdrojů: přímo ze státních prostředků a ze zahraničních zdrojů (.pdf), tedy z rozpočtu EU a z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Dokumenty Ministerstva financí tak uvádějí vždy celkové výdaje na VaVaI a poté jednotlivě i národní a zahraniční zdroje. Jak je vidět na následujícím grafu, nominální výdaje na VaVaI se během Fialovy vlády zvýšily, a to včetně plánovaných výdajů pro rok 2025.

Hodnotu peněz nicméně snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů, služeb i práce. Při rozboru výdajů státního rozpočtu je tak třeba zohledňovat také inflaci, jejíž průměrná míra v roce 2022 dosáhla 15,1 % a v roce 2023 10,7 % (.pdf). V roce 2024 už se pohybovala v blízkosti inflačního cíle České národní banky a činila 2,4 % (.pdf). Kvůli inflaci dochází ke zvyšování některých příjmů státního rozpočtu, například v letech 2022 a 2023 příjmy celkově narostly přibližně o 9 % a 18 % (.pdf, str. 23, 25), v roce 2024 pak o necelá 3 %. Zároveň ale inflace snižuje reálnou hodnotu státních výdajů včetně těch na VaVaI. Pokud růst výdajů nedosahuje inflace, klesá jejich reálná hodnota a snižuje se množství zboží a služeb, které se za ně dá pořídit. To ve svém komentáři popisuje např. i ekonom Dominik Stroukal.

Při zohlednění inflace výdaje na výzkum, vývoj a inovace reálně klesly. V případě celkových výdajů dosahoval tento pokles mezi lety 2021 a 2024 přibližně 17 %. Národní zdroje se ve stejném období reálně propadly o 19 %. Ke snížení došlo také u zahraničních zdrojů. Celkové schválené příjmy státního rozpočtu byly přitom pro rok 2024 nominálně i reálně vyšší než v roce 2021. Také navržené výdaje na rok 2025 jsou v reálném srovnání nižší než během Babišovy vlády.

Lepší představu o reálných výdajích poskytuje také srovnání výdajů v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), o čemž mluvil ekonom a výkonný ředitel institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Pokles výdajů na výzkum, vývoj a inovace je pak vidět také v jejich srovnání v poměru k HDP. V tomto přepočtu došlo mezi lety 2021 a 2024 k postupnému snížení celkových výdajů o necelých 15 % a u samotných národních zdrojů o 18 %. Zdroje ze zahraničí v poměru k HDP také poklesly. Pokud vyjdeme z odhadů HDP zveřejněných Ministerstvem financí (.pdf, str. 3), výdaje na rok 2025 odpovídají 0,61 % HDP, a jsou tedy nižší než v letech 2021–2024.

Závěr

V absolutních číslech celkové výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací v roce 2024 oproti roku 2021 vzrostly, konkrétně ze 46,6 na 50,4 mld. Kč. U národních zdrojů došlo v případě nominálních hodnot také k mírnému navýšení ze 38,3 mld. Kč v roce 2021 na 40,4 mld. Kč v roce 2024. Pro rok 2025 Fialův kabinet na výzkum, vývoj a inovace celkově vyhradil 51,6 mld. Kč, což je větší suma než skutečné výdaje v posledním roce Babišovy vlády. Konečná částka v roce 2025 nicméně může být oproti té naplánované nakonec odlišná.

Částky je ale třeba porovnávat také v jejich reálné hodnotě, tj. očištěné o inflaci, kvůli které rostou ceny a která postupem času snižuje hodnotu peněz. Reálné celkové výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací, které právě míru inflace zohledňují, mezi lety 2021 a 2024 klesly přibližně o 17 %. Ve vyjádření v poměru k HDP také došlo k propadu, podobně je tomu i v případě výdajů přímo z národních zdrojů. Jelikož v tomto ohledu výdaje na VaVaI ve srovnání s obdobím Babišovy vlády nevzrostly, hodnotíme slib jako porušený.