O nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let (.pdf). V průběhu let docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí. Kromě Nečasovy vlády, jejíž reforma byla ale později zrušena, se však ucelenou reformu financování důchodového systému do nástupu Fialovy vlády žádnému kabinetu prosadit nepodařilo. První i druhá vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že o důchodovou reformu budou usilovat. Ani Babišova vláda ji ovšem nevypracovala.

Prosadit důchodovou reformu se zavázal i nynější kabinet Petra Fialy. Legislativní návrhy, které by se týkaly změn obsažených ve vládním slibu, jeho vláda však v prvním roce svého působení nepředložila. K úpravě zákona o důchodovém pojištění sice došlo např. novelou, která byla představena v říjnu 2022, tu ale vláda popisovala jen jako „technickou novelu“ předpisů z oblasti důchodového pojištění. Daný dokument tak úpravy popisované ve vládním slibu nijak nezmiňuje (.doc). Stejně tomu bylo i v případě pozdější novely schválené v březnu 2023, která snížila valorizaci důchodů při navyšování penzí v mimořádném termínu v červnu 2023.

Až později, v květnu 2023 Fialův kabinet veřejnosti představil ozdravný plán pro veřejné finance, jehož součástí byl návrh konsolidačního balíčku (.docx) a návrh důchodové reformy. Následně vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf, str. 8), který se týkal úprav valorizace penzí a předčasného odchodu do důchodu. Dolní komora i Senát návrh schválily, a novela tak nakonec vstoupila v účinnost v říjnu 2023.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v listopadu 2023 představil návrh (.doc) novely zákona o důchodovém pojištění, který zpracovával další body důchodové reformy. Vláda v tomto návrhu později provedla několik změn (.docx), např. co se týče zavedení dřívějšího odchodu do penze pro zaměstnance v náročných profesích, a nakonec ho Sněmovně předložila v květnu 2024. Dolní komora tuto důchodovou reformu schválila v listopadu 2024. Později ji schválil i Senát a podepsal prezident a některá opatření nabyla účinnosti v lednu 2025. Výsledná novela se od návrhu předloženého Poslanecké sněmovně také v některých ustanoveních liší vzhledem ke schváleným pozměňovacím návrhům.

Základní výměra

Starobní důchod se skládá ze dvou částí – základní výměry a procentní výměry (neboli zásluhového dílu). Základní výměra je pro všechny stejná a od roku 2019 činí 10 % průměrné mzdy měsíčně (.pdf, str. 10). Vláda Petra Fialy se zavázala, že „se základní složka zvýší a bude reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří a finanční možnosti státu“. Během jejího působení ale kromě pravidelných valorizací k navýšení této složky nedošlo. K valorizaci důchodů přitom vláda musí ze zákona přistoupit.

Procentní (zásluhová) výměra

Na výchozí výši důchodu se rovněž podepisuje procentní výměra (neboli zásluhová část), která závisí na době pojištění a příjmech jednotlivce. Fialova vláda slíbila, že „zásluhová složka bude vycházet z odvodů do pojistného systému a počtu vychovaných dětí“. Odvody do pojistného systému se na výši procentní výměry podepisují již od roku 1996 a počet vychovaných dětí výměru ovlivňuje od roku 2023, kdy vešla v účinnost novela prosazená ČSSD (.pdf, str. 27–28), která se zasadila o zavedení tzv. výchovného.

Procentní výměra činí nejméně 770 korun měsíčně. To ale změnila výše zmíněná důchodová reforma, která minimální výměru od začátku roku 2026 zvýší na 10 % průměrné mzdy (.pdf, str. 16). Dle informací Ministerstva práce a sociálních věcí bude v roce 2026 tato částka činit 4 900 Kč. Na základě této změny by tak měl každý důchodce mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy (. pdf, str. 91 z 330), což v roce 2026 bude 9 800 Kč. Zvýšení minimálního důchodu zvýší penze přibližně 2 % lidí (.pdf, str. 50; .pdf). Protože je tento garantovaný důchod pro všechny stejný a na jeho výši nemá vliv zásluhovost, lze říci, že plní funkci „základního“ důchodu či právě „základní složky“ penzí.

Reforma zároveň upravila výpočet procentní výměry starobních důchodů. Podle dřívějších pravidel se za každý celý rok pojištění připočítalo 1,5 % do tzv. výpočtového základu. Namísto toho se tato hranice bude od roku 2026 postupně snižovat o 0,005 procentního bodu za rok, dokud se nedostane na hodnotu 1,45 % po roce 2034.

Vláda také prosadila změnu způsobu, jakým se samotný výpočtový základ tvoří. Podle starších, dosud platných pravidel mají vliv na velikost tohoto základu tzv. redukční hranice. Ty určují, jak velká část z vyměřovacího základu, jednoduše řečeno výdělků, se do výpočtového základu počítá. Existují dvě redukční hranice. První hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy aktuálního roku. Z výdělku, který pod tuto hranici spadá, se do výpočtového základu započítává plných 100 %. Druhá hranice odpovídá 400 % průměrné mzdy a výdělky spadající mezi tyto hranice se do výpočtového základu započítávají pouze z 26 %. Výdělky nad druhou hranicí se pak nezapočítávají vůbec.

Vlivem důchodové reformy se výdělky, které spadají pod první redukční hranici, nově nebudou do výpočtového základu započítávat ze 100 %. Namísto toho se od roku 2026 bude tento podíl každý rok snižovat o 1 procentní bod a od roku 2035 se tyto výdělky budou započítávat jen z 90 %. Tato úprava, spolu s postupným snižováním váhy let pojištění na 1,45 % za každý rok, má za cíl zpomalit růst nově přiznávaných důchodů (.pdf, str. 65–67 z 330).

Výchovné 

Zavedení tzv. výchovného prosadila ČSSD v roce 2021 (tedy před nástupem Fialovy vlády) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Podle znění tohoto zákona se částka 500 Kč za jedno vychované dítě dříve valorizovala vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšovala o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýšila zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace) a růstu mezd.

Fialův kabinet v návrhu novely plánoval výchovné zachovat, ale s úpravami. Pro první a druhé dítě se výchovné mělo postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 z 330).

Vláda zároveň navrhla, aby výchovné za první dvě děti nahradil tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ (.pdf). Na rozdíl od výchovného by ho mohli využít nejen lidé, kteří pečovali o děti, ale také lidé, kteří se starali o blízkou osobu (.pdf). Výše důchodu se bude vypočítávat tak, jako kdyby pojištěnec během péče o děti nebo o blízkou osobu odváděl pojistné z průměrné mzdy v daném roce.

Od postupného snižování a zrušení výchovného za první dvě děti se nakonec upustilo. Od roku 2027 se u rodičů na základě pozměňovacího návrhu (.docx) vládních poslanců provede srovnávací výpočet, který určí, zda rodič dostane výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ v závislosti na tom, která z těchto možností mu přinese vyšší částku. Za třetí a čtvrté dítě bude výchovné náležet vždy.

Důchodová reforma také zrušila valorizaci výchovného (.pdf, str. 69–73 ze 330). Ještě v roce 2025 se výchovné zvýšilo na 503 Kč, od roku 2026 se ale vrátí na původní úroveň 500 Kč, na které by mělo zůstat i v dalších letech. Na rozdíl od rodinného vyměřovacího základu, který se s růstem průměrné mzdy bude zvyšovat, tak výchovné zůstane na stejné částce. Tím jeho význam bude postupně klesat.

Dobrovolná složka

Vládní závazek dále slibuje zavést dobrovolnou složku důchodového pojištění ve formě státního či veřejnoprávního fondu. V současné době se mohou lidé dobrovolně účastnit třetího pilíře (.pdf) penzijního systému, který se skládá z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Podle toho, kolik si jejich účastníci takto spoří, jim určitou částkou přispívá i stát, který také umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů. Za účastníka může příspěvek nebo jeho část platit i zaměstnavatel. Na jím hrazenou část příspěvku už stát nicméně finanční podporu neposkytuje.

Vláda v červnu 2023 schválila (.pdf) návrh, který změnil státní podporu penzijního spoření (.pdf). Konkrétně zavedl tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má být alternativou k již zavedeným finančním produktům zabezpečení na stáří, jež jsou i dnes daňově podporovány. Dále návrh například upravil státní podporu penzijního připojištění (.pdf, str. 30, 79–80 ze 316) a zavedl alternativní účastnický fond (.pdf, str. 32–33 ze 316), jehož cílem je umožnit penzijním společnostem „investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení“. Návrh přitom počítal s tím, že tyto fondy budou moci vytvářet právě penzijní společnosti (.pdf, str. 98, 109 z 316), tedy soukromé subjekty. Dokument ani výsledná novela ale nezavádějí státní nebo veřejnoprávní fondy, o čemž mluví vládní slib.

Návrh této novely vláda ve Sněmovně předložila v červnu 2023. Poslanci ho následně schválili v listopadu 2023. Senát návrh neprojednal, čímž byl zákon postoupen prezidentovi, který ho podepsal v prosinci 2023. Novela tak byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ke konci roku 2023 s účinností od ledna 2024.

Závěr

Vláda v oblasti penzí prosadila několik změn v rámci důchodové reformy, která prošla legislativním procesem během roku 2024. Základní výměra penzí se důchodovou reformou nezměnila a stále je stanovena na 10 % průměrné mzdy jako dříve. Na základě reformy se od roku 2026 zvýší minimální procentní výměra důchodů ze 770 korun na 10 % průměrné mzdy. Lidé tak budou mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy. Jelikož je garantovaná penze pro všechny stejná a nemá na ni vliv zásluhovost, ve výsledku plní funkci „základního“ důchodu či „základní složky“ penzí. Tato minimální penze nezvýší důchody všem, část lidí si ale díky ní skutečně přilepší.

Vláda prosadila změny, které mají za cíl zpomalit růst nově přiznaných důchodů. Do zásluhové složky se ale i nadále budou promítat odvody do pojistného systému, jak uvádí vládní slib.

Na výši důchodů se bude stále odrážet počet vychovaných dětí, kdy rodiče za první dvě děti dostanou buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ podle toho, co pro ně bude výhodnější. Za třetí a čtvrté dítě jim pak bude náležet výchovné vždy. Vláda zrušila valorizaci tohoto příspěvku, a jeho výše je tak pevně nastavená na 500 Kč.

Zavedení dobrovolné složky ve formě státního či veřejnoprávního fondu vláda neprosadila ani nenavrhla. Fialův kabinet prosadil novelu, díky níž sice nově mohou vznikat tzv. alternativní účastnické fondy, návrh ale nezmiňuje žádné státní nebo veřejnoprávní fondy. 

Důchodová reforma vlády Petra Fialy se alespoň částečně řídila principy, stanovenými ve vládním prohlášení. Došlo k navýšení minimální penze a byla zachována zásluhová část vč. odměny za výchovu dítěte. Slib tak hodnotíme jako částečně splněný.