Zase ty důchody… Za jejich rychlý růst může hlavně inflace, nikoli vláda

Valorizace

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. K nárůstu důchodů tedy dochází pravidelně právě díky valorizaci. 

Do té doby, než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Nárůst důchodů během vlády Petra Fialy

Graf prezentovaný poslancem Horákem zobrazuje nárůst důchodů během současné vlády. Když ponecháme stranou, že v grafu je podseknutá osa Y, kvůli čemuž se nárůst na zběžný pohled zdá výraznější, než ve skutečnosti je (.pdf, str. 36–37), uvedená čísla odpovídají údajům z České správy sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1). 

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 korun představovala zákonná valorizace a 300 korun přidal Babišův kabinet důchodcům navíc.

V roce 2022 došlo hned ke dvěma mimořádným valorizacím. První zvýšení nastalo 1. června 2022 a vycházelo z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %. Druhá mimořádná valorizace v září 2022 se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů tehdy vzrostl o 5,2 %.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Procentní výměra důchodů se zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně prosadila (.pdf, str. 1) již vláda Andreje Babiše v létě 2021.

Jaká je však zásluha vlády Petra Fialy na zvyšování důchodů? Jak jsme zmínili výše, pravidla řádné i mimořádné valorizace starobních důchodů byla stanovena zákonem o důchodovém pojištění. K mimořádné valorizaci důchodů se dle zákona přistupovalo automaticky v případě vysoké inflace. Fialův kabinet tak ke zvýšení penzí musel přistoupit a nejednalo se o krok, který by pocházel z jeho vlastní iniciativy.

Inflace a reálná výše důchodů

Rostly však důchody i při započítání inflace? Následující graf ukazuje vývoj inflace oproti stejnému měsíci předchozího roku. Index spotřebitelských cen rostl zejména na počátku působení Fialova kabinetu, ze začátku roku 2023 už začal klesat. Pod 3 % se dostal až v lednu 2024, od kdy se tedy pohybuje v horní hranici tolerančního pásma České národní banky, které je stanovené na úrovni 2 % (.pdf).

Vzhledem k vysoké míře inflace tak tempo tzv. reálného růstu důchodů (očištěného o inflaci) bylo během působení Fialova kabinetu výrazně nižší než v případě nominálního růstu. Od roku 2024 dokonce reálné penze oproti předchozím měsícům poklesly. Pokud srovnáme stejné období, které v příspěvku zmiňuje poslanec Horák, v cenách z prosince 2021, důchody vzrostly pouze o 806 korun.

Změna pravidel valorizací

Vláda také upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to více než o 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí.

Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. Novela zároveň upravila i výpočet řádné valorizace, kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před jejím přijetím. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Úprava výpočtu důchodů v roce 2024

Poslanecká sněmovna ke konci roku 2024 schválila vládní důchodovou reformu, která upravila způsob výpočtu procentní výměry důchodu. Podle dřívějších pravidel se za každý celý rok pojištění připočítalo 1,5 % do tzv. výpočtového základu. Namísto toho se tato hranice bude od roku 2026 postupně snižovat o 0,005 procentního bodu za rok, dokud se nedostane na hodnotu 1,45 % po roce 2034.

Novela zároveň pozměnila způsob, jakým se samotný výpočtový základ tvoří. Vliv na velikost tohoto základu mají tzv. redukční hranice. Ty určují, jak velká část z vyměřovacího základu, jednoduše řečeno výdělků, se do výpočtového základu počítá. Existují dvě redukční hranice. První hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy aktuálního roku. Do důchodové reformy se 100 % z výdělku, který pod tuto hranici spadal, započítávalo do výpočtového základu. Druhá hranice odpovídá 400 % průměrné mzdy a výdělky spadající mezi tyto hranice se do výpočtového základu započítávaly pouze z 26 %. Výdělky nad druhou hranicí se pak nezapočítávaly vůbec.

Tato důchodová reforma upravuje výdělky spadající do první redukční hranice. Ty se již do výpočtového základu nebudou započítávat ze 100 %, ale namísto toho se od roku 2026 budou každý rok snižovat o 1 procentní bod a od roku 2035 se budou započítávat jen z 90 %. Tato úprava, spolu s postupným snižováním váhy let pojištění na 1,45 % za každý rok, má za cíl zpomalit růst nově přiznávaných důchodů (.pdf, str. 65–67 z 330).

Shrnutí

Za vlády Petra Fialy se průměrný důchod zvyšoval na základě pravidelných i mimořádných valorizací. V porovnání se začátkem jejího působení průměrný důchod skutečně vzrostl o přibližně 5 tisíc korun. Tweet poslance Horáka nicméně vyvolává dojem, že kabinet důchody navýšil na základě vlastního uvážení – růst penzí se ale váže na inflaci a pravidla pro valorizace vychází ze zákona. Vláda tedy ke zvýšení důchodů musela přistoupit. Podobná tvrzení členů koaličních stran jsme ověřovali už v minulosti.

Fialova vláda navíc prosadila novely zákona o důchodovém pojištění, které se dotkly valorizací a výpočtu důchodů. Nejprve změnila pravidla pro výpočet mimořádné valorizace, v důsledku čehož penze vzrostly méně, než původně měly. Reálné důchody navíc rostly výrazně pomaleji než v nominálním srovnání, a v některých měsících se dokonce snížily. Celkově se za dobu, kterou porovnává poslanec Horák, reálný důchod zvýšil o 806 korun.

Kabinet také nahradil mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem, který zohledňuje růst cen pouze z 60 %. Vláda dále změnila výpočet řádné valorizace, kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoli polovina. Nadto kabinet v důchodové reformě upravil výpočet důchodů tak, aby nově přiznané penze rostly pomaleji.