Vláda se jak ve svém původním programovém prohlášení (.pdf, str. 32), tak i v jeho aktualizované verzi zavázala zavést pravidla pro transparentnější fungování médií tak, aby média musela uvádět své vydavatele, majitele a významné sponzory a také zveřejňovat finanční výkazy.

Prosazení právní úpravy transparentnějšího fungování médií se pojí s Evropským aktem o svobodě sdělovacích prostředků, jehož návrh Evropská komise (EK) představila v září 2022. Cílem nařízení je omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Návrh dále počítá s kontrolou financování médií z veřejných peněz.

Postoj orgánů ČR k návrhu

Mluvčí Ministerstva kultury v listopadu 2022 k návrhu EK uvedla, že resort podporuje posílení přeshraniční spolupráce, požadavky na transparentnost vlastnických struktur či záruky proti zásahům do vedení veřejných médií. K návrhu se v prosinci 2022 pozitivně postavil i sněmovní Výbor pro evropské záležitosti (.pdf, str. 1–2). Poslanci nicméně nedoporučili (.pdf, str. 1) vznik Evropského sboru pro mediální služby (.pdf, str. 4) kvůli nedostatečnému vysvětlení jeho kompetencí (.pdf, str. 1). Usnesení výboru podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran (.pdf, str. 7).

Usnesení výboru zahrnovalo také stanovisko Fialovy vlády (.pdf, str. 7), v němž zdůrazňuje, že podporuje kroky ke zlepšení mediálního prostředí, ale je stěžejní, aby kompetence EU nezasahovaly do pravomocí států a mediálního trhu.

Evropský sbor (původním jménem Evropská rada pro mediální služby) by měl dohlížet na fungování médií napříč členskými státy a měl by se skládat z jednotlivých národních mediálních rad. Vznik tohoto regulátora odmítlo rovněž Ministerstvo kultury. Senát v souladu se stanoviskem vlády podpořil potřebu vyjasnění kompetencí sboru (.pdf, str. 1).

Jednání v EU

Rada EU se na svém postoji k návrhu Evropské komise shodla v červnu 2023, čímž získala mandát pro zahájení jednání s Evropským parlamentem. Ten svou vyjednávací pozici vůči aktu o svobodě sdělovacích prostředků přijal na začátku října 2023, kdy tento právní předpis podpořil. Společným cílem institucí EU bylo dojít k finální podobě právního předpisu před volbami do Europarlamentu, které se uskutečnily v červnu 2024. Na daném konkrétním rámci se europoslanci a členské státy shodli v prosinci 2023. Evropský parlament akt poté definitivně schválil v březnu 2024, ve stejný měsíc ho přijala i Rada EU. Zmíněný sbor pro mediální služby i přes odpor českých institucí vznikl a akt vešel v platnost v květnu 2024 s účinností od srpna 2025.

Návrh Fialovy vlády

V březnu 2025 Ministerstvo kultury vládě předložilo návrh zákona o některých podmínkách poskytování mediálních služeb (.docx), kterým česká vláda reagovala na požadavky vyplývající z Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Ten však závazky z programového prohlášení obsahuje jen částečně. Návrh by sice v souladu s nařízením zavedl povinnost poskytovatelů médií zveřejňovat informace o svých přímých i nepřímých vlastnících a skutečných majitelích či zavedl pravidla pro větší transparentnost ohledně reklamy zadávané orgány veřejné moci (.pdf, str. 25; docx, str. 3, 4–5), neobsahuje však ustanovení o zveřejňování finančních výkazů ze strany médií. Fialův kabinet návrh k 1. září 2025 neprojednal, a tedy ani nepředložil Poslanecké sněmovně, a slibované změny tak ani nemohl zavést.

Závěr

Kroky k transparentnosti vlastnictví médií nejprve iniciovala zejména EU, kdy Evropská komise v září 2022 představila Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Ten v březnu 2024 schválil Evropský parlament a Rada EU. V březnu 2025 Ministerstvo kultury vládě předložilo návrh zákona o některých podmínkách poskytování mediálních služeb, který měl vést k adaptaci evropské legislativy pro české prostředí. Návrh obsahoval některá opatření ze slibu, vláda jej ovšem k 1. září 2025 neprojednala, nepředložila Poslanecké sněmovně, a plánované změny tak nestihla prosadit. Závazek proto hodnotíme jako porušený.